Lidský mozek je nejvýkonnější počítač na světě. Zabírá pouze 2 % hmotnosti těla, ale spotřebuje 20 % veškeré energie. Neustále zpracovává obrovské množství informací, řídí celé tělo.1 A je to právě mozek, který nám dokáže způsobit i spoustu trápení, např. když se stále dokola trápíme nejrůznějšími scénáři, co by – kdy by, a stane se z nás overthinker.
Co je to overthinking
Overthinking můžeme přeložit jako přehnané přemýšlení. Někdy je také označován jako ruminace, tedy obsedantní uvažování, neustálé opakování nějaké myšlenky. Za ovethinkery označujeme lidi, kteří stále dokola přemýšlejí nad tím, co všechno mohli udělat jinak, čeho se měli vyvarovat a bez přestání přemítají nad tím, co by se stalo, kdyby... Podobně také rozjímají o budoucnosti.
Věnují spoustu času obavám, co přijde. Také bez přestání řeší své myšlenky – kde se vzaly, k čemu povedou. Lidé často ví, že vše neustále v paměti omílají, ale nemohou si pomoci. Overthinkeři jsou mnohdy zaseklí mezi přítomností a budoucností, tudíž si nedokáží a naplno užívat přítomnost.
Jak overthinking vypadá?
Myšlenky se točí v kruhu. Obvykle to vše začíná jednoduchou myšlenkou či nápadem. Mysl ale potom začne rozpitvávat každý aspekt, zkoumá všechny možné alternativy, výsledky i důsledky. Čím více se člověk svými myšlenkami zabývá, tím je vše složitější a komplikovanější. Problém se zdánlivě jednoduchým řešením se tak v hlavě stává neřešitelným.
Projevy overthinkingu:
- Neschopnost myslet na něco jiného
- Neschopnost se uvolnit
- Neustálý pocit úzkosti
- Pocit ztráty kontroly nad myšlenkami
- Myšlenky na nejhorší scénáře
Negativní efekt overthinkingu
Říkáte si, že přemýšlení přeci nemůže škodit? Není to tak úplně pravda. Vaše mysl není schopna při overthinkingu relaxovat, což vede k nadměrnému stresu, úzkosti až depresi. Přehnaný overthinking2 vede k nerozhodnosti, paradoxně k menší kreativitě, únavě a problémům se spánkem.
Tělo v důsledku stresu může začít trpět různými fyzickými obtížemi, jako jsou zažívací potíže nebo bolesti hlavy.
Test: Jste overthinker?
- Pokud vám například šéf v práci něco vytkne, přemýšlíte ještě v noci, co jste měli udělat jinak?
- Stává se vám, že v noci zbytečně přemítáte nad slovy, které směrem k vám někdo vyřkl před několika měsíci či lety?
- Máte problém si vybrat jídlo v restauraci, a pokud už si něco dáte, téměř vždy pak přemýšlíte nad tím, že jste si měli dát něco jiného?
- Máte pocit mrhání časem, když si po náročném dni na chvíli lehnete na gauč?
- Vytváříte si v hlavě imaginární dialogy, ve kterých si přehráváte, co jste měli říct nebo co řeknete?
- Dělá vám problém mluvit před lidmi bez přípravy?
- Cítíte, že nejste dostatečně spontánní?
- Trápí vás často myšlenky na všechno, co jste v životě měli udělat jinak nebo jste to třeba například vůbec neudělali
- Myslíte často na to, co se stane, když vám uletí letadlo, ujede vlak nebo zůstanete stát v koloně?
- Cítíte často, že máte problém vypnout a uvolnit se?
Pokud jste na tyto otázky odpověděli ANO více než 4x, je možné, že jste overthinkerem. Pojďme se společně podívat, jak skoncovat s overthinkingem.
Pět tipů, jak přestat s overthinkingem:
1. Uvědomte si, co se děje
Pokud máte pocit, že se ve svých myšlenkách neustále brodíte a často ztrácíte hlavu, vězte, že na to nejste sami. K overthinkingu máme všichni sklony, jen někdo větší než ostatní. Jen pokud si svůj problém uvědomíte, naučíte se potíže zvládat.
2. Zahoďte snahu být perfektní
Perfekcionismus nám přináší lichou představu, že pokud neučiníme jedinou „správnou“ volbu, pak nejsme úspěšní. Tak to však vůbec není. Jediná správná volba neexistuje. Nemusíme vědět všechno, umět všechno a být perfektní. Nebuďte na sebe tedy tak přísní a dovolte si nebýt dokonalí, radí Melody Wilding3, koučka věnující se lidem, kterým v cestě za úspěchem brání právě overthinking nebo imposter syndrom.
3. Najděte si aktivitu, která vás od myšlenek odvede
Najděte si nějakou aktivitu, při které dokážete vypnout. Pro někoho to mohou být procházky se psem, cyklistický výlet, jóga, někdo jiný se dokáže zklidnit jen s knihou v ruce. Zkrátka si najděte něco, co vás bude opravdu bavit.
K relaxaci můžete vyzkoušet například wellness, masáže, dechová cvičení, meditace nebo vyzkoušejte techniku zvanou mindfulness. Klíčem je, abyste někdy dokázali opravdu vypnout.
4. Starejte se jen o to, co dokážete ovlivnit
„V životě mě trápila spousta věcí, z nichž většina se nikdy nestala,“ řekl kdysi známý spisovatel Mark Twain. Nemá smysl rozmýšlet nad tím, co vám někdo řekl na základní škole nebo co se může stát v budoucnu. Zabývejte se jen těmi problémy, které máte možnost ovlivnit. Zítra máte v práci důležitou prezentaci? Zaměřte se na ni a klidně nad ní přemýšlejte. Ale několik dní po jejím skončení opravdu nemá smysl řešit, na co jste mohli odpovědět jinak a jak jste měli reagovat.
5. Zapisujte si své obavy do deníku
Psaní deníku je skvělý způsob, jak si utřídit myšlenky. Vyčleňte si denně třeba půl hodiny na psaní. Zpětně si můžete své zápisky procházet. Uvidíte, že většina obav z budoucnosti není zas tak horká, jakmile nastane. Do deníku si zapisujte i veškeré své úspěchy. Ve chvílích, kdy vám bude nanic, si je připomeňte.
Zdroje:
1. Vše, co jste chtěli vědět o mozku a báli jste se zeptat. BrainMarket. Dostupné z: https://www.brainmarket.cz/nase-novinky/vse--co-jeste-chteli-vedet-o-mozku-a-bali-jste-se-zeptat/
2. Fenomén s názvem "overthinking". Centrum Locika. Dostupné z: https://www.centrumlocika.cz/novinky/fenomen-s-nazvem-overthinking
3. How to Stop Overthinking Everything. Harvard Business Review. Dostupné z: https://hbr.org/2021/02/how-to-stop-overthinking-everything
Foto: Pexels.com
