Po tom, co jsme si konečně trochu vydechli po covidové pandemii, nás zasáhl válečný konflikt nedaleko našich hranic a další krize na sebe nedaly dlouho čekat. Za posledních pár let jsme se museli vypořádat s několika nečekanými zásahy do běžného fungování naší společnosti. Mnohým tyto události a z nich plynoucí stresové situace způsobily nejen další vrásky, ale také psychické problémy. Život v neustálém stresu může být jednou z příčin vzniku úzkostí a zhoršení jejich příznaků.
Co je to úzkost
Představuje kombinaci strachu, obav a zlých předtuch. Stejně jako stres je i úzkost přirozená lidská emoce, která funguje jako obranný mechanismus a ve vypjatých situacích nám pomáhá přežít. Úzkost a její příznaky zažil někdy každý z nás a není to nic příjemného. Může být krátkodobá – akutní (před zkouškami, pohovorem, důležitou prezentací…) nebo dlouhodobá (rodičovství, rozvod, finanční problémy…). Neměla by překročit únosnou mez. V takovém případě hovoříme o úzkostných poruchách.
Příznaky úzkosti
Projevuje se pocitem ohrožení a napětí s různou intenzitou od neklidu po paniku. Úzkost často doprovází fyzické příznaky:
- pocení,
- bušení srdce,
- zrychlené dýchání,
- tlak na hrudi,
- pocit nevolnosti,
- chvění rukou.
Většinou tyto stavy netrvají příliš dlouho. Jakmile odezní příčina úzkosti, zmizí i její příznaky.
V extrémních případech, kdy mozek hlásí ohrožení smrtí nebo extrémní (i psychickou) bolestí, může mít úzkost a její příznaky podobu záchvatu paniky, kdy je strach enormní a s ním fyzické projevy. V takovém případě je mozek přesycen, nezvládá vstřebávat další informace a vypíná některé funkce. Může přechodně vyřadit zrak, paměť, nebo dokonce může dojít ke ztrátě vědomí.
Čím více si připustíme, že je pro nás situace nepříjemná nebo ohrožující, tím větší bude i úzkost a její příznaky.
Kdy úzkost přechází v úzkostnou poruchu?
- Pokud nepříjemné stavy úzkosti přetrvávají i po odeznění situace, která ji měla vyvolat.
- Pokud jsou úzkost a její příznaky příliš intenzivní až neúnosná.
- Pokud je reakce na podnět výrazně přehnaná.
- Pokud člověku brání v normálním fungování.
Tyto chronické stavy (dříve nazývané neurózy) diagnostikuje a léčí psychiatr mnohdy ve spolupráci s psychologem nebo psychoterapeutem. Postihují přibližně 25 % populace, někdy bývají označovány jako neinfekční pandemie 20. století. (Zdroj)
Mezi nejčastější úzkostné poruchy patří:
- Fobické úzkostné stavy
- Jiné úzkostné poruchy
- Obsedantně-kompulzivní porucha – OCD porucha
- Reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení
Příznaky úzkostné poruchy
Psychické příznaky úzkostných poruch se překrývají s projevy deprese. Fyzické příznaky mnohdy způsobují, že jsou úzkosti zaměňovány např. za srdeční, infekční, cévní, neurologické a další onemocnění. Symptomy se liší podle druhu a závažnosti úzkostné poruchy.
Psychické projevy:
- Strach, obavy, úzkost
- Deprese
- Fobie
- Obsese
- Nesoustředěnost a podrážděnost
- Poruchy spánku, únava
Fyzické projevy:
- Obtížné dýchaní
- Bušení srdce, bolest na hrudi
- Nechutenství, zvracení, průjmy
- Výpadky senzorických funkcí
- Návaly horka, pocení
(Zdroj)
Co zhoršuje úzkost
Spouštěče jsou u každého individuální, může jimi být téměř cokoliv. Často se jedná o nepříjemné situace, místo, obavy. Úzkostné myšlenky pak při spouštěči naskakují automaticky, což neovlivníme. Můžeme však ovlivnit, jak k celé situaci přistoupíme a jak ji zvládneme. Většinou si chceme pomoci tím, že se nepříjemné situaci snažíme vyhnout. Tak však nezjistíme, že situaci můžeme zvládnout, a problém narůstá. Úzkost i její příznaky také zhoršuje stav vyčerpání, stres, nedostatek spánku a odreagování.
Ze začátku úzkost přichází jen občas. Pokud se však vyhneme zvládnutí situace, která ji vyvolává, bude se úzkost rozšiřovat naším životem a narůstat do obřích rozměrů.
Věděli jste, že rizikovou skupinou, která je často zasažena úzkostnými stavy až depresemi, jsou ženy těhotné a po porodu? Úzkostné poruchy se v tomto náročném životním období objeví nebo zhoršují ty stávající. Je třeba těmto stavům věnovat zvýšenou pozornost. Mohou mít negativní dopad nejen na matku, ale i na dítě.
Kdy je potřeba vyhledat odbornou pomoc
Jakmile vás úzkosti a jejich příznaky začnou v jakémkoliv ohledu omezovat a narušovat vaše běžné fungování, vyhledejte odbornou pomoc. Můžete se obrátit psychologa nebo na některou z krizových linek.
Nejčastěji se úzkostné poruchy léčí pomocí kognitivně behaviorální terapie. Je však možné, že někomu pomůže už to, že si promluví s někým, kdo ho vyslechne a nasměruje k lepšímu pochopení aktuálního stavu mysli.
Je třeba také vyloučit somatická onemocnění, která mohou mít podobné projevy jako úzkostné poruchy.
Jak zatočit s úzkostmi
Ke zmírnění úzkostí a jejich příznaků pomáhají meditace, relaxační a dechová cvičení, pravidelné pohybové aktivity, které odbourávají stres. Zásadní je najít si něco, co vám bude dělat radost. Cokoliv, co pomůže snížit napětí a přispěje k celkovému uvolnění. Vyvážená strava a dostatek spánku rovněž podpoří fyzickou i duševní pohodu. Nezapomínejte: pozitivní mysl – půl zdraví!
Foto: Pexels.com
