Když nám někdo ublíží, cítíme pocity křivdy, hořkosti, smutku, někdy dokonce toužíme po odplatě. Tyto emoce jsou přirozené, ale pokud se negativními pocity vůči druhým dusíme, trpíme především my samotní. Držení vzteku nebo nenávisti může způsobovat nejen emocionální bolest, ale také může mít i fyzické následky.
Co je odpuštění?
Je důležité si uvědomit, co je to odpuštění a jaký cíl sleduje. Neznamená, že zapomeneme na traumata z minulosti nebo naopak události začneme zlehčovat. Neodpouštíme kvůli druhým, ale především kvůli sobě. Odpuštění nám umožňuje osvobodit se z okovů minulosti a otevřít se novým možnostem. Zbavíme se tak těžkého břemene, které nám brání posunout se vpřed, a bude se nám lépe žít.
Tip pro vás:
Chcete se podívat na film s tématem odpuštění? Vyzkoušejte Fabelmanovi od Stevena Spielberga. Je to silné drama o síle filmu a o možnosti odpouštět. Snímek sleduje dospívání Sammyho Fabelmana, který vyrůstá v poválečné Arizoně. Navzdory překážkám se Sammy ponoří do své vášně a filmování se stane jeho životní cestou.
Odpustit může být velmi náročné, zejména v partnerských vztazích. Partnerské vztahy často provází i nutnost partnerovi odpustit, pokud vám v nějakém případě ublíží. Umění odpouštět je cesta k udržení zdravého a šťastného vztahu. Pozor, neznamená to však, že budete tolerovat například domácí násilí a budete jej omlouvat. Nikdy si nenechte ubližovat.
Ještě těžší může být odpustit sami sobě. Často cítíme vinu za to, co jsme udělali. Máme tendence se odsuzovat a jsme k sobě přísnější než k ostatním. Sebeodpuštění znamená, že odpustíme sobě samým za své chyby i rozhodnutí a začneme k sobě přistupovat s láskou a soucitem.
Proces odpuštění
Odpustit ostatním či sobě není jednoduchý úkol. Je to proces, který vyžaduje čas a vytrvalost. Je nutné si uvědomit, že nám někdo ublížil a že cítíme vůči druhé osobě negativní emoce. Klíčové je také uvědomění si širších souvislostí a příčin toho, proč cítíme zášť a nespravedlnost. Pojďme se krok za krokem podívat, jak na to.
1. Uvědomte si, co se stalo. Je důležité si uvědomit bolest a zranění, která jsme utrpěli. Můžeme pociťovat i hněv, lítost, frustraci či nenávist – a je to v pořádku. Ignorování bolesti nebo potlačení emocí může bránit procesu uzdravení.
2. Uvědomte si širší souvislosti a příčiny toho, proč cítíte zášť a nespravedlnost. Postupně toto uvažování změňte. Uvidíte nové souvislosti a na celou událost se díky tomu můžete podívat z jiné perspektivy.
3. Odpustit je nutné. Musíte si uvědomit, že je to dobré hlavně pro vaši psychiku.
4. Zamyslete se nad tím, zda jste na odpuštění skutečně připraveni. Nespěchejte na sebe.
5. Odpusťte. Můžete si sami pro sebe říct: Odpouštím ti. Pokud chcete, můžete své rozhodnutí sdělit i člověku, kterému jste odpustili.
6. Naučte se zvládnout emoce, které v souvislosti s událostí máte. Možná cítíte vztek, bolest, zášť nebo závist. Uvidíte, že se časem tyto pocity obrousí.
Rozhodnutí neodpustit
Neodpuštění může mít hluboké a komplexní účinky na lidský život. Má to dopady na duševní zdraví, kdy může takové rozhodnutí vyvolat stres, úzkost či deprese. Tyto psychické potíže mohou ovlivnit kvalitu života a promítají se i do dalších mezilidských vztahů. Nedostatek odpuštění může vést k narušení důvěry s ostatními a vytvoření bariér v komunikaci. Vztahy mohou postupně chřadnout a stanou se narušenými a nefunkčními.
Neodpuštění může mít také fyzické důsledky. Chronický stres spojený s udržováním negativních emocí může vést k různým zdravotním problémům, jako je narušená imunita, kardiovaskulární onemocnění nebo poruchy spánku.
Techniky, jak odpustit
1. Najděte podporu. Nedržte svoje myšlenky v sobě. Promluvte si s rodinou či přáteli. Může vám to poskytnout novou perspektivu, která je k procesu odpuštění potřebná.
2. Změňte vnitřní nastavení. Odpuštění není pouze o ránách z minulosti, ale také o budoucnosti. Na budoucnost myslete pozitivně. Zaměřte se na to, jak můžete žít šťastněji bez tíže minulých zranění.
3. Vyzkoušejte terapii. Terapie pomáhá léčit duše. Někdy se v životě dějí věci, které jsou opravdu náročné a těžké. Odpouštění pak může být velmi složité. Terapeut by vám s tím mohl pomoci. Tak směle do toho!
Co se stane, když odpustíme?
Podle psycholožky a vědkyně Lucie Záhorcové je náročné říct, kdy nastane úplné odpuštění.1 Existují ale signály, které nám mohou napovědět, že jsme na dobré cestě. Jak to tedy poznat?
Vzpomínky na člověka, který situaci způsobil, už nebudou tak silné. Nad událostí dokážeme přemýšlet bez prožití ochromujícího hněvu, smutku či nenávisti. Budeme se cítit svobodněji. Odpuštění se může projevit i v oblasti spánku, kdy se nám viník nebude tak často dostávat do snů a bude se nám klidněji spát.
V oblasti vztahů se odpuštění může promítnout tak, že člověk přestane přenášet svá zranění do vztahu s jinými lidmi. Pokud se rozhodneme s viníkem události dále komunikovat a nevymazat jej ze svého života, můžeme se s ním snadněji dorozumívat a začít mu postupně znovu důvěřovat.
Zdroje:
1. Dosiahnuť odpustenie neznamená, že budeme zraňujúce udalosti ospravedlňovať alebo na ne zabúdať. Nové mesto. Zdroj: https://nm.sk/dosiahnut-odpustenie-neznamena-ze-budeme-zranujuce-udalosti-ospravedlnovat-alebo-na-ne-zabudat/
2. Proces odpuštění. Psychologie. Dostupné z: https://psychologie.cz/proces-odpusteni/
Foto: Pexels.com
