Syndrom vyhoření, anglicky zvaný burnout syndrome, je stav chronického stresu a přichází plíživě. Jedná se o naprosté psychické i fyzické vyčerpání doprovázené obrovskou únavou a úzkostmi. Vyskytují se pocity neúspěchu a méněcennosti, které vedou až k izolaci od ostatních a ztrátě zájmu o práci.
Pocit vyhoření může postihnout kohokoliv. Nejvíce jsou ohroženi lidé s velkými ideály a životními očekáváními, kteří mají sklony k workoholismu. Nejohroženější jsou ti, kteří denně pracují s lidmi.
Jaké profese mají nejčastěji tendenci vyhořet?
-
- lidé ve vrcholových pozicích
- lékaři, zdravotní sestry, sociální pracovníci, psychologové
- učitelé
- pracovníci na poště
- dispečeři
- právníci
- úředníci
- duchovní a řádové sestry
Syndrom vyhoření se často týká pečujících o osobu blízkou, například matek, jejichž dítě trpí nevyléčitelnou nemocí a potřebuje nepřetržitou péči. Zvýšené riziko je také u jedinců vykonávajících práci, v níž nenacházejí smysl a jež neodpovídá jejich kvalifikaci.
Příčiny syndromu vyhoření
I když je rizikových faktorů celá řada, nejčastějším spouštěčem bývá stres a frustrace z toho, čemu se v životě věnujeme. Existují osobnostní predispozice, které zvyšují riziko vyhoření, jako je neschopnost požádat někoho o pomoc, workoholismus, perfekcionismus, vysoké nároky na sebe i okolí a nezvládání stresových situací.
K vyhoření může vést také přístup firmy, kde pracujete. Rizikové faktory ze strany vedení jsou vysoký tlak na výkon, neumožnění odpočinku a špatná komunikace s pracovníky. Zvýšený výskyt burnout syndromu je pozorován v profesích, kde se vykonává každodenně stejná rutinní činnost.
Příznaky syndromu vyhoření
Pokud odpovídáte na většinu otázek ANO, je možné, že se vás syndrom vyhoření týká.
1. Vyčerpání a únava
- Máte pocit, že jste každý den unavení bez ohledu na to, co děláte?
- Nemůžete ráno vstát a probrat se vám trvá dlouho?
- Probouzíte se unavení, i když chodíte spát brzy?
- Nemůžete usnout?
Odpověděli jste na otázky ano? Je možné, že vyhořením trpíte. Občasná únava je normální, ale pokud se tak cítíte déle, je třeba to začít řešit.
2. Nechuť a lhostejnost k práci
Ne každý z nás dělá svou vysněnou práci, ale je důležité, aby vás alespoň trochu bavila. Zbystřete, pokud byste i zde odpovídali kladně:
- Práce, která vás dříve bavila, vás najednou nezajímá?
- Ztrácíte zájem o všechno, co se ve firmě děje?
- Odcházíte do práce s odporem?
3. Problémy v osobním životě
- Nosíte si problémy z práce domů?
- Vyhýbáte se společným aktivitám s partnerem či přáteli?
Únava a vyčerpání z práce se snadno přenese do osobního života. Nikdo by kvůli práci neměl přijít o kamarády ani o vztah.
4. Zhoršení fyzického zdraví
Vyhoření postihuje člověka i po fyzické stránce. Může se projevit následujícími symptomy:
- nechuť k jídlu
- zažívací problémy – zvracení, průjem či zácpa
- bolesti břicha
- nevolnosti
- vysoký krevní tlak
- bolesti hlavy
5. Ztráta radosti a optimismu
- Cítíte se, jako byste už nikdy neměli mít ze života radost?
- Nedělají vám radost věci jako dřív?
- Jste cyničtí?
Vyhoření se může projevovat i smutkem, který se může přetavit až do deprese. Neberte ztrátu radosti na lehkou váhu.
6. Zhoršení pracovního výkonu
Občas nastanou situace, kdy je člověk v práci neproduktivní, nedokáže se soustředit a jeho pracovní výkon není nejlepší.
Zodpovězte následující otázky:
- Váš výkon práce je horší než dříve?
- Nedokážete se na práci soustředit a nevidíte v ní smysl?
- Začali si vaší neproduktivity všímat i kolegové či nadřízený?
7. Přestali jste se o sebe starat
- Necítíte potřebu pečovat o svůj zevnějšek?
- Je vám jedno, jak vypadáte?
- Zanedbáváte stravu, pohyb, začali jste pít alkohol nebo kouřit?
Netýká se syndrom vyhoření i vás? Vyzkoušejte si krátký orientační online test.
Jak nevyhořet?
Ideální je vyhoření předcházet, a pokud pociťujete nespokojenost v práci, je dobré situaci řešit, ať už komunikací s vedením, či změnou práce.
Účinnou prevencí může být uvědomění si svých očekávání, jejich komunikace a přetavení do realistické podoby. Naučte se správně komunikovat o svých problémech a říkat „ne“, pokud se dostanete do situace, která je nad vaše síly a kapacity.
Je důležité věnovat se péči o sebe, o své zájmy, koníčky i vztahy, a nezapomínat na relaxaci, jak fyzickou, tak psychickou.
Léčba syndromu vyhoření
Pokud vás vyhoření v životě přece jen potká, pamatujte, že na to nejste sami, a vyhledejte odbornou pomoc psychologa či psychiatra. Účinná bývá kognitivně-behaviorální terapie nebo logoterapie. Zvolený postup však záleží na domluvě s odborníkem.
„Je důležité vědět, že jde o vážný stav. Na začátku je nutné si připustit, že něco není v pořádku. Může být velmi těžké si přiznat, že člověk situaci v práci už nezvládá, a převzít zodpovědnost za změny, které s léčbou syndromu vyhoření souvisejí. Terapie spočívá v zařazení aktivit, které působí jako prevence. Důležité je si odpočinout, naučit se relaxovat a uvolnit napětí, které při práci vzniká,“ vysvětluje psycholožka Kateřina Weigertová.
Foto: Pexels.com