Separační úzkost u dětí: Náročné období, kterým si musíte projít

O dítě se 24 hodin denně staráte, nehnete se od něj na krok, a kdykoliv se vzbudí, jste tam pro něj. Je přirozené, že pokud od dítěte začnete odcházet, vzbudí to v něm emoce. V tomto článku se podíváme na to, co separační úzkost je, jaké má příčiny a jak ji co nejlépe zvládnout.

Co je to separační úzkost a jak se projevuje?  

Separační úzkost se objevuje nejčastěji v dětském věku. Jedná se o strach a úzkost, která se spustí při odchodu matky nebo u starších dětí při vstupu do nového kolektivu. Může mít nejrůznější projevy, které se liší s věkem:  

• křik  
• pláč 
• hněv 
• agresivní chování  
• strach z cizích lidí  
• noční buzení, noční můry, pomočování 
• bolesti břicha, průjmy, nechutenství, nevolnost  

Příčiny vzniku separační úzkosti 

Postupná separace od rodičů je přirozenou součástí vývoje dítěte a přispívá k formování jeho osobnosti. „Z podstaty separační úzkosti je zřejmé, že je to úzkost, kterou je třeba projít. V různých vývojových obdobích se dítě znovu a znovu odpoutává od svých vztahových osob tak, aby na konci procesu bylo schopno být fyzicky i psychicky samostatné. Posouvat se z období do období může jen tak, že tuto úzkost dítě prožije, zvládne a spolu s rodiči objeví, že je silné a schopné přiměřené překážky samostatně zvládat,“ vysvětluje klinická psycholožka a psychoterapeutka PhDr. Martina Bačová.  

Separační úzkost u dětí se rozděluje do tří fází:  

1. Fáze protestu: Dítě křičí nebo pláče, čímž se snaží přivolat osobu, na kterou je zvyklé. Na základě zkušeností očekává, že pokud bude dostatečně vytrvalé, matku tím přivolá.
2. Fáze zoufalství: Dítě ztrácí naději na přivolání matky. Křik ustává, dítě je apatické a brání se kontaktu s jinými osobami.
3. Fáze odpoutání se od matky: Dítě tímto potlačuje své city k matce. Je schopno se připoutat k jinému dospělému, kterému důvěřuje, ať už se jedná o chůvu, nebo třeba učitele. Pokud nikoho takového nenajde, upne se nejčastěji na plyšáka nebo panenku.  

Separační úzkost u kojenců a batolat   

Separační úzkost se poprvé objevuje kolem osmi měsíců věku, kdy si miminko začíná uvědomovat, že je samostatná jednotka a není součástí matky. Vnímá rozdíly mezi známými/neznámými osobami, a jakmile se pečující osoba od dítěte vzdálí, dítě začne plakat. Odborníci doporučují, aby se potřeby dítěte co nejvíce naplňovaly. Takže nevynechávejte mazlení a čas věnovaný jen jemu. Pro batolecí období je separační úzkost velmi typická a na jeho konci většinou mizí nebo minimálně ubírá na intenzitě. Dítě mívá strach z neznámých míst a lidí. Zatímco předtím to bylo miminko, které se na všechny strany usmívalo, teď je vaše batole při kontaktu s jinými lidmi zamlklé a stydlivé.  

Zvládněte první odloučení  

• Nejprve odcházejte na chvíli, poté intervaly prodlužujte.  
• Ujistěte dítě, že se vrátíte, a dodržte domluvený čas.  
• Mějte dobrou náladu, nedávejte na sobě znát obavy z toho, že dítě to bez vás nezvládne.  
• Dítě obejměte, rozlučte se a odejděte – loučení zbytečně neprotahujte.  
• Ideální je, když s dítětem bez vás bude zpočátku osoba, kterou dobře zná, a bude ve známém prostředí.

Separační úzkost ve školce a u školáků  

Se vstupem do nového kolektivu se separační úzkost může zintenzivnit. Dítě má strach ze sociálních interakcí nebo odpor vůči novému prostředí. Ve školce je celkem běžné, že první dny pláče velká část dětí. Brzy však pochopí, že pro ně přijdete, najdou si nové kamarády a ze školky ani nebudou chtít odcházet. O něco větší problém je separační úzkost u školáků. Úzkost a strach jim brání cítit se ve škole dobře, soustředit se na učení a na socializaci s vrstevníky. Běžné jsou psychosomatické obtíže večer nebo ráno. Z úzkosti se objeví bolesti břicha, hlavy, průjmy, zvracení. Starší děti se někdy uzavřou do sebe, přestanou být aktivní nebo odmítají chodit ven. 

Věděli jste, že separační úzkostí mohou trpět i dospělí? Příkladem může být extrémní strach, který doprovází rodiče v nepřítomnosti dítěte. Má strach z únosu dítěte, tajně ho sleduje nebo instaluje různá sledovací zařízení. V takovém případě se však jedná o stav, který je nutné řešit s odborníkem.  

Jak zmírnit separační úzkost u dětí?   

Rodiče mohou dětem pomoci zvládnout separační úzkost postupným tréninkem odloučení, trpělivostí, porozuměním, láskou a fyzickým kontaktem. Důležité je vytvořit bezpečné prostředí, kde dítě může postupně získávat důvěru ve svět.  

Podle Martiny Bačové jsou emoce naší automatickou reakcí na danou situaci, proto je důležité je neshazovat. „Vidíme-li, že se dítě bojí, je dobré mu jeho prožívání uznat. Netřeba mu strach rozmlouvat nebo ho zlehčovat a už vůbec ne zesměšňovat. Chybou je ale i dítě příliš chránit a předem bránit přirozeným projevům strachu.“ Velkou roli hrají i pocity rodiče z těchto situací. Jestliže máte sami strach z odloučení od dítěte nebo výčitky z toho, že ho opouštíte, může se to přenést i na něj. „Rodič může situaci zhoršit právě tím, že svou úzkostí násobí úzkost dítěte. Je zaplaven vlastními strachy a neumí dítěti pomoci.“ 

Někdy však snahy rodičů nepomáhají a situace může přejít do separační úzkostné poruchy (SAD). „Pokud jsou projevy separační úzkosti velmi silné, trvají příliš dlouho nebo narušují fungování rodiny, je na místě vyhledat odborníka,“ radí Martina Bačová a dodává: „Mám osobní zkušenost s tím, že mnohdy pomůže jen samotná konzultace s rodiči a není nutné řešit terapii s dítětem.“  

PhDr. Martina Bačová  

Vystudovala psychologii na Fakultě humanistiky Trnavské univerzity. Pracovala v Centru pro léčbu drogových závislostí. Zkušenosti s prací s dětmi získala jako školní psycholožka ve škole pro tělesně znevýhodněné děti. Na individuální psychologickou praxi navázala na Slovenské zdravotnické univerzitě, kde se věnovala psychoterapeutické léčbě zajíkavosti.Má ukončené psychoterapeutické vzdělávání v metodách kognitivně-behaviorální psychoterapie, existenciální analýzy a logoterapie. Působí jako klinická psycholožka, psychoterapeutka a odborná garantka.  

Zdroje: 

1. https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/23142-separation-anxiety 
2. https://www.verywellmind.com/what-is-attachment-theory-2795337 
3. https://www.nhs.uk/conditions/baby/babys-development/behaviour/separation-anxiety/  
4. https://www.stanfordchildrens.org//en/topic/default?id=separation-anxiety-disorder-in-children-90-P02582

Foto: Pexels.com