karpální tunel

Syndrom karpálního tunelu. Prevence a cviky, jak udržet své ruce zdravé

Pohyb, Životní styl
Staráte se dobře o svůj stroj na výplatu? Tím strojem myslíme vaše ruce. Je to sice mozek, který vysílá signály, ale řekněme si na rovinu – právě naše zlaté ruce to za něj odpracují. Jenže soustavné přetěžování horních končetin, respektive oblasti předloktí, zápěstí a dlaní, vytváří prostor pro zdravotní potíže s karpálním tunelem. Řešení? Čtěte dál!

Karpální tunel se nachází v oblasti, která propojuje zápěstí s předloktím. Vedou jí důležité nervy, cévy a šlachy, které zajišťují správnou funkci a hybnost dlaně a prstů. Syndrom karpálního tunelu pak může nastat v případech, kdy dlouhodobě tuto oblast přetěžujeme a nějakým způsobem ji „utlačujeme“. „Obecně se toto poškození řadí mezi takzvané úžinové syndromy, jde tedy o mechanický útlak nervu. V tomto případě v oblasti zápěstí. Příčin může být hned několik. Od úrazu přes zánět, vrozenou deformaci, neadekvátní každodenní ergonomii nebo revmatologická onemocnění,“ vysvětluje fyzioterapeutka Lucie Dlasková.

Běžně ohroženou skupinou jsou lidé pracující u počítače nebo manuálně pracující, kteří opakovaně provádějí jednotvárné pohyby rukou či pracují s vibračními stroji, ale například i hudebníci. Obecně pak platí, že ženy jsou ke karpálnímu tunelu náchylnější v důsledku hormonálních změn souvisejících například s těhotenstvím či menopauzou.

Video: „Zápěstí můžete procvičit i u sledování zpráv,“ motivuje fyzioterapeutka Eliška Kutinová. Podívejte se na doporučené cviky pro první pomoc i prevenci syndromu karpálního tunelu.

Příznaky karpálního tunelu nastupují postupně

Příznaky jsou zprvu mírné a plíživé: „Na začátku se jedná o občasné brnění nebo mravenčení prstů, oslabení jejich citlivosti nebo naopak bolest či pálení,“ shrnuje soubor počátečních projevů fyzioterapeutka. Uvedené obtíže nejčastěji nemocného trápí v noci a budí ho ze spaní. Typická je pak přirozená tendence si ruku protahovat nebo vyklepávat. Zpočátku to může fungovat, ale postupem času neřešené projevy sílí a začnou nepříjemně zasahovat i do každodenních činností.

Pro pokročilejší fázi onemocnění je pak typické zhoršení manuální zručnosti a jemné motoriky. Problém může nastat třeba v případě, kdy budete chtít chytit mravence dřív, než zaběhne pod kuchyňskou linku a založí u vás celou kolonii, nebo sebrat drobek z podlahy, než se ho ujme batolící se potomek. V každém případě ruce používáme neustále, téměř bez ustání celý den, a protože je natolik potřebujeme, není radno počínající potíže karpálního tunelu podceňovat: „Nejlepším řešením problémů je vždy prevence. Předcházení obtížím nebo aspoň jejich řešení už v počátcích má totiž logicky několikanásobně větší úspěšnost než následné řešení bolestí a jiných diskomfortních situací,“ varuje fyzioterapeutka.

Podle ní je třeba myslet i na to, že brnění nebo mravenčení rukou může mít mnoho příčin. I z toho důvodu je u přetrvávajících potíží nezbytné obrátit se na odborníka: „V rámci diferenciální diagnostiky je nutné odlišit obtíže periferie, tedy že se opravdu jedná o syndrom karpálního tunelu a problém je pouze v zápěstí, od centrálních obtíží. Problém totiž může pocházet z oblasti ramenního pletence nebo krční či hrudní páteře. Nezřídka se syndromy překrývají a pacient má problém na více místech,“ vysvětluje Dlasková.

Samotné vyšetření a stanovení diagnózy mívá mnoho podob. Typickou metodou je tzv. elektromyografie (EMG). Při tomto vyšetření neurolog vyhodnocuje elektrickou aktivitu svalů a nervů. Další metodou je vyšetření nervového vedení, při kterém se zkoumá rychlost přenosu nervových podnětů, tedy rychlost akce v nervu a reakce ve svalu či jiném nervu.

Co když potíže nastanou a jak si pomoci doma?

Tip 1: Správná ergonomie
Při práci na počítači používejte myš. Můžete vyzkoušet i tzv. horizontální, která drží ruku v neutrální a pro náš pohybový aparát příznivé pozici. Vyvarujte se „bušení“ do klávesnice, prsty měkce pokládejte.

Tip 2: Pauzy a přestávky
Tuto starou dobrou radu jste slyšeli určitě nejméně tisíckrát. Přestávky nebo změna činnosti jsou ale základem, jak zabránit obávanému přetěžování rukou a paží. I 30 sekund stačí na prokrvení a celkové uvolnění.

Tip 3: Dostatečné procvičování
Paže je potřeba soustavně uvolňovat a protahovat. Ruku na srdce – kolik hodin denně strávíte s mobilem nebo jinou jednostrannou prací? A kolik času naopak trávíte v kompenzačních pozicích, například v sedu na zemi či v pozici na všech čtyřech? Zde totiž dochází k optimálnímu protažení měkkých struktur v oblasti zápěstí a adekvátnímu zatížení.

Tip 4: Celková kondice
Napadlo by vás, že s dobrou kondicí a správným držením těla nemusejí vaše ruce vynaložit tolik úsilí? Ve videolekci na téma syndromu karpálního tunelu, kterou jsme pro vás připravili, fyzioterapeutka ukazuje i příklady cviků, jak stabilizovat lopatky pro správné držení celého těla, čímž v konečném důsledku ulevíte i pažím a problematickým zápěstím.

Tip 5: Měkké techniky
To nejpříjemnější na konec. Vyzkoušet můžete měkké molitanové míčky, tvrdší varianty s výstupky nebo bez, masážní válec pro masáž předloktí či tzv. „ohýnek“ pomocí vlastních prstů. Všechny tyto techniky, od klasické masáže po míčkování či rolování, jsou velmi jemné a účinné a díky nim uvolníte přetížené a podrážděné svaly, vazy, šlachy i nervy.

Shrnuli jsme pro vás hlavní tipy pro prevenci a řešení mírných obtíží s karpálním tunelem. Pokud vás ale nepříjemné projevy budí ze spaní, kromě technik popsaných výše je na místě ledování nebo klidový režim podpořený lehkou fixaci pomocí ortézy, případně tzv. tejpování. Krátkodobě také můžete použít masti s analgetickým a protizánětlivým účinkem. Pokud problémy přetrvají nebo se vracejí, obraťte se na neurologa nebo fyzioterapeuta. Prevence a konzervativní léčba je rozhodně jejich první volbou, k operaci karpálního tunelu se přistupuje až v krajních případech a i po ní je potřeba se o své ruce starat.

Zajímá vás cvičení pro uvolněné paže? Mrkněte na tento článek s cviky z jógy.

Autor fota, videa: Gymbee, Pexels.com