Jak pomoci lidem, které přepadl záchvat paniky?

Psychická pohoda
Záchvaty paniky, neboli panické ataky mohou překvapit kohokoliv a kdekoliv, aniž by to očekával. Může se vám stát, že budete cestovat v MHD a vašeho spolusedícího zrovna přepadne panická ataka. Možná máte ve svém okolí někoho, o kom víte, že záchvaty paniky čas od času trpí, a rádi byste mu jeho břímě nějakým způsobem ulehčili. Máme pro vás návod, jak těmto lidem v nejhorší chvíli poskytnout první pomoc.

Lidé, kteří prožívají záchvaty paniky na vlastní kůži, se často setkávají s nevěřícností a nepochopením, což jejich nepříjemné stavy ještě umocňuje. Právě proto je důležité, abyste alespoň částečně pochopili to, co prožívají. Úplně jim porozumět patrně nemůžete, pokud jste záchvat paniky sami nikdy nezažili. S určitou dávkou empatie můžete ale pochopit, co dělat, když se stanete svědkem takové ataky.

Panika, která se vystupňuje až do záchvatu, nelze chápat jen jako obyčejný strach. Ten totiž lidé mají z určitého důvodu. Vědí, že se bojí konkrétní situace nebo člověka. Jedinec prožívající úzkostný stav většinou nedokáže říct, proč ho přepadl. Může se cítit v klidu a z ničeho nic na něj přijde. V některých případech důvod zjistit lze, ale většinou až po dlouhodobých terapiích. Probrat se všemi temnými zákoutími lidské duše chce velkou trpělivost a čas.

Každý člověk je individuální a záchvat paniky může mít z různých příčin. Než na ně přijde a vyléčí se, je potřeba, aby se s panickými atakami nějak popral.

To zvládnete!

Pokud se člověku záchvaty paniky  opakují často na konkrétních místech, většinou má strach se tam vrátit. To může představovat poměrně velký problém, protože když se mu to stane v potravinách, příště si nemusí sám zvládnout nakoupit jídlo. Pokud na člověka přijde několikrát záchvat paniky v práci, čím dál více se bude bát do ní chodit a raději ji kvůli tomu opustí. Stav člověka trpícího úzkostmi se může zhoršit natolik, že už nebude schopen ani vyjít z domova. K tomu, aby se nedostal do takových potíží, mu můžete částečně pomoci i vy. Nezáleží na tom, zda se jedná o vašeho kamaráda, kolegu, či úplně cizího člověka na ulici.

Jde o to, aby záchvat paniky zvládl. Když se mu to podaří, nebude mít už takový strach navštívit to stejné místo, kde se mu to stalo.

Ne, není to infarkt

Lidé si často pletou panický záchvat s infarktem. Některé příznaky totiž vypadají podobně. Při panické atace člověk může pociťovat silnou bolest na hrudi, závratě, rychlé bušení srdce, třes v celém těle, návaly horka či chladu, zrychlené dýchání, strach ze smrti nebo ze zbláznění. V extrémním vypětí může dotyčný i omdlít.

Pokud se něco takového stane osobě ve vaší blízkosti a nebudete vědět, že jde o záchvaty paniky, raději zavolejte sanitku. Jedině lékař dokáže vyloučit, zda nejde o infarkt. Vy jako laikové to těžko sami posoudíte. Když vás člověk prožívající panickou ataku ujistí, že jde právě o ni, můžete udělat následující:

Uklidnit a uzemnit se

Pokud se nacházíte na nějakém nepříjemném místě, např. v tramvaji, vyveďte člověka se záchvatem paniky ven. Nejlépe do místa, kde je minimum lidí. Lidé trpící atakami nemají rádi, když na ně ostatní zírají. Kvůli tomu se jim jejich stav zhoršuje, většinou se za něj totiž stydí. Neměli byste je nechat stát, usaďte je na zem, i když máte k dispozici třeba lavičku.

Potřebují se uzemnit a vědět, že už nemají kam spadnout. Obejměte je kolem ramen nebo za ruce a snažte se je uklidnit vlídnými slovy.

Řekněte jim, že jste tady s nimi. Ujistěte je, že se nemají čeho bát. Ptejte se na to, co dělali včera. Přinuťte je mluvit o věcech, které mají rádi. Tímto způsobem můžete odvést jejich pozornost od negativních myšlenek. K tomu je přesvědčujte, že neumřou a ani se nezblázní. Dejte jim najevo, že se vlastně nic neděje.

Pomůže zpomalit dýchání

Během záchvatů paniky vzniká hyperventilace. Lidé mají pocit, že se dusí. Zrychleně dýchají a vypuzují tím z těla spoustu oxidu uhličitého. Zvětší se přísun kyslíku, což mimo jiné způsobuje motání hlavy nebo mravenčení v prstech. Tyto projevy záchvat paniky jen umocňují. Dotyčnému pomůžete tak, že mu poskytnete igelitový sáček. Řekněte mu, ať do něj dýchá. Postupně by se měl jeho dech zpomalit, protože v sáčku začne docházet kyslík a člověk bude dýchat oxid uhličitý, který v tu chvíli potřebuje.

Další možností je regulovat dech svépomocí. Ukažte mu, jak by měl správně dýchat, aby se uklidnil. Sami si přiložte jednu ruku na hrudník a druhou na břicho. Dáváte je tam proto, abyste mohli lépe korigovat svůj dech. Nadechujte se pouze do břicha a během toho počítejte do tří. Na konci nádechu si dejte malou pauzu a vydechujte na pět dob. Později můžete vteřiny přidávat, ale vždy musíte nadechovat kratší čas než vydechovat. Nezáleží na tom, zda to budete vykonávat nosem, či ústy. Po několikátém opakování by se měl dech zpomalit. Možná si říkáte, že je nesmyslné, abyste se to učili vy. Není to však pravda, má to jednoduché vysvětlení.

Člověk během silného záchvatu paniky sotva ví, jak se jmenuje. Těžko si vzpomene na dýchací techniku, kterou doma pravidelně netrénuje.

Vy tam budete od toho, abyste mu ji názorně předvedli a vysvětlili. Nejlepší by bylo, kdybyste stejným způsobem dýchali s ním, protože se na tuto techniku člověk prožívající panickou ataku lépe naladí. Navíc bude mít pocit, že na to není sám.

Žádnou kávu ani cigaretu

V rychlosti pravděpodobně uvažujete o tom, jak byste mohli člověku se záchvatem paniky ještě pomoci. Napadlo vás, že mu seženete kávu či zapálíte cigaretu na uklidnění? Na to rychle zapomeňte. Nikotin i kofein zužují cévy a nutí srdce pracovat rychleji, což je kontraproduktivní. Dotyčný je během panické ataky zaplaven adrenalinem, má spoustu energie. Tělo tak reaguje v případě, že je ohroženo na životě. Velká panika totiž v nebezpečných situacích může člověka zachránit. Mozek zaktivuje všechny jeho fyzické síly, protože ho připravuje na boj nebo útěk. Pokud takovému člověku nabídnete něco, v čem je kofein či nikotin, záchvat paniky se mu rázem zhorší.

Nepotřebuje nabudit svoje síly, ale uklidnit. Raději mu nabídněte vodu s nějakou tyčinkou, pokud zrovna nemá hyperventilaci nebo pomalu neomdlívá.

Hýbejte se!

Pokud člověku, který trpí záchvatem paniky, nepomáhá uzemnění, zkuste ho donutit k pohybu. Během záchvatu paniky, jak již bylo výše zmíněno, se tělo nastartuje, aby mohlo čelit život ohrožující situaci, která však reálně neexistuje. To způsobí, že má v sobě spoustu nevyužité energie. Zbaví se jí pomocí pohybu. Pokud nemá hyperventilaci, zkuste společně běhat a udělat několik dřepů. Vnitřní negativní pocity nejspíš nezmizí, ale dáte tělu to, co v tu chvíli potřebuje – využít svoji energii. Pokud nemůžete společně běhat, lze ji vypotřebovat i jinak. Pokud máte spolu s člověkem prožívajícím záchvat poblíž sebe tvrdý povrch, do kterého můžete rukama či nohama tlačit vší silou, udělejte to. Energie a myšlenky se zkoncentrují jen na daný tlak, což na chvíli uvolní nejen tělo, ale i mysl.

Může se stát, že ani výše zmíněné rady člověku, který má právě záchvat paniky, zcela nepomohou. Neztrácejte hlavu.

Mějte na paměti, že i kdybyste mu nemohli pomoci, záchvat paniky s nejvyšší pravděpodobností za několik minut dosáhne svého maxima a začne postupně klesat, až se pomalu vytratí. Možná u dotyčného budou přetrvávat pocity nejistoty, strachu, ale to nejhorší už bude za ním. Pokud jde o osobu, která je vám blízká, nezapomeňte ji ujistit o své lásce k ní. Ta totiž hraje v ústupu záchvatu paniky velkou roli.

#Eva Vogelová

Lidská psychika je komplikovaná a bohatá na nejrůznější zákoutí, o jejichž existenci často nemáme tušení. My jsme se do nich zevrubně ponořili a vytvořili pro vás speciální microsite o duševním zdraví včetně simulátorů několika psychických poruch. Vyzkoušejte si, jak duševně nemocní vidí svět a možná, že si budete umět lépe představit, čím procházejí…