Podle zastánců dělené stravy se nejedná ani tak o dietu, jako spíš o životní styl. Ať už tomu budeme říkat jakkoliv, u nás je zřejmě nejznámější varianta dle Lenky Kořínkové, která potraviny zásadité označuje jako „kytičky“ a potraviny kyselé jako „zvířátka“.
Co je to dělená strava
S dietou označenou jako dělená strava přišel jako první americký lékař William Howard Hay, a to už ve dvacátých letech 20. století. Pomocí vlastních principů dělené stravy se mu podařilo zhubnout a následně o dietě napsal řadu publikací. Od té doby prošla dieta několika obměnami a má spoustu různých variant. Cílem je optimalizovat trávení živin tak, aby tělo nebylo zatíženo komplikovaným trávením a současně ze stravy získalo co nejvíc pozitivních látek. To by mělo dle teorie vést i k hubnutí či udržení zdravé hmotnosti.
Principy dělené stravy
Základním principem je rozdělení potravin do skupin, které se spolu mohou, nebo naopak nesmějí kombinovat.
- Kyselé potraviny: primárně zdroje bílkovin, tedy maso, ryby, mléčné výrobky
- Zásadité potraviny: sacharidové potraviny, například brambory a rýže
- Neutrální potraviny: dochucovadla a koření
Zásadité a kyselé potraviny se nemohou kombinovat v jednom jídle, ale mohou být kombinovány s potravinami z neutrální skupiny. Důvodem je údajně odlišný způsob trávení – bílkoviny vyžadují nižší pH (kyselé prostředí), sacharidy naopak vyšší pH (zásadité prostředí). Pokud se však bílkoviny a sacharidy konzumují společně, není organismus údajně schopen ani jednu složku strávit pořádně.
Samostatně pak stojí ovoce a zelenina, které mohou být přidány k potravinám zásaditým a neutrálním, ale k potravinám kyselým smí být přidána jen zelenina. V rámci dělené stravy by měla být pauza mezi jednotlivými skupinami potravin zhruba 3–4 hodiny. Častou formou se pro zjednodušení stává střídání zvířátkových a kytičkových dnů – jeden den se konzumují pouze kyselé potraviny, další den pouze zásadité. Tento princip ve výběru pokrmů by údajně měl nejlépe prospívat našemu trávení.
Tabulka potravin dělené stravy
Existují různé obměny dělené stravy a na internetu můžete najít mnoho různých způsobů, jak potraviny do jednotlivých skupin dělit. Nejčastější dělení potravin vypadá takto:
| Potraviny zásadité – „kytičky“ | Potraviny kyselé – „zvířátka“ | Potraviny neutrální |
| Brambory, rýže, chléb, mouka, vločky, luštěniny | Maso, vejce, ryby, méně tučné sýry, tvaroh, bílý jogurt, máslo, rostlinné tuky | Dochucovadla, koření, čaje, káva, fruktóza, med, ořechy |
| Ovoce | Zelenina | Zakázané potraviny |
| Všechny druhy nepřislazeného ovoce | Všechny druhy zeleniny, houby | Alkohol, rafinovaný cukr, pečivo z bílé mouky |
Příklad jídelníčku podle principů dělené stravy
Zásaditý – kytičkový – sacharidový den
| Snídaně | Vločková kaše s banánem |
| Dopolední svačina | Ovocný salát s vlašskými ořechy |
| Oběd | Kuskusový salát se zeleninou |
| Odpolední svačina | Cizrnový hummus s nakrájenou mrkví |
| Večeře | Pečená zelenina se žampiony a tmavým chlebem |
Kyselý – zvířátkový – bílkovinový den
| Snídaně | Míchaná vajíčka s krůtí šunkou |
| Dopolední svačina | Bílý jogurt s hrstkou mandlí |
| Oběd | Pečený losos s dušenou zeleninou s olivovým olejem |
| Odpolední svačina | Zeleninová polévka |
| Večeře | Zapečená cuketa se sýrem |
Fakta, nebo mýtus?
Dělení potravin na zásadité, kyselé a neutrální se bohužel neopírá o skutečné vědecké důkazy a termín „překyselení organismu“ je také spíš mýtus. Ve skutečnosti potraviny výrazně nemění pH našeho organismu. To zůstává velmi stabilní díky řadě mechanismů v našem těle. Složení stravy sice může ovlivnit pH v našem žaludku, ale jen do určité míry, která je také regulována. V běžném pestrém jídelníčku tedy nedochází ke změnám v „kyselosti organismu“, které by ovlivňovaly efekt našeho trávení.
Také bohužel nelze říct, že by konzumace zdrojů bílkovin a sacharidů odděleně přinášela úlevu pro náš trávicí systém. Při trávení potravin se totiž uvolňují trávicí enzymy pro všechny živiny současně. Pokud tedy zkonzumujete například čistě sacharidový pokrm, uvolňují se současně i enzymy pro trávení tuků a bílkovin. Tělo je jednoduše na trávení jednotlivých potravin připravené.
Dělená strava a hubnutí
Dělená strava sama o sobě nepřináší žádný zázračný efekt na metabolismus, díky kterému by nám dieta pomohla redukovat hmotnost. Zhubnout při této dietě ale samozřejmě možné je. Pro hubnutí je zásadní dostat se do deficitu v příjmu energie. Pokud se vám to povede právě dělenou stravou, pak hubnout budete. Samotné kombinování potravin v tomto ale roli nehraje. Pokud v rámci pravidel dělené stravy přijmete přiměřené množství energie, budete hmotnost udržovat, a pokud přijmete energie více, můžete samozřejmě i přibírat.
Benefity a rizika dělené stravy
Za kladné stránky dělené stravy můžeme považovat vyloučení alkoholu z jídelníčku a také sníženou konzumaci sladkostí, smažených jídel a kupovaných polotovarů. Nicméně samotné dělení potravin pro trávení žádné benefity nepřináší. V pravidlech diety se navíc objevují až logické nepřesnosti, kdy například některé zdroje cukru jsou povolené a jiné ne, ačkoli se pro tělo jedná o téměř srovnatelnou potravinu. Kombinování potravin, které se v této dietě společně kombinovat nesmějí, je naopak často ve vyváženém jídelníčku vhodné. Vyváženým podílem bílkovin, sacharidů a tuků v rámci jednoho jídla získáte pokrm, který zajistí dlouhodobější sytost a rovnováhu všech potřebných živin.
Při dělené stravě dochází v jídelníčku k nedostatku buď bílkovin, nebo sacharidů, a to může vést k menšímu uspokojení hladu. Při nevyváženém střídání těchto dnů může také snadněji docházet k deficitu některých živin. Pokud hledáte dietu, která by odlehčila vašemu trávení, doporučujeme se spíš zaměřit na vyřazení smaženého, výrazně pikantního, nadýmavého, velkého množství kofeinu a alkoholu.
Na závěr přikládáme ukázku menu, ve kterém jsou dva uvedené jídelníčky dělené stravy zkombinované dohromady tak, aby výsledek obsahoval rovnováhu všech hlavních živin, nezatěžoval trávení, dobře zasytil a byl vhodný i při hubnutí.
| Snídaně | Vločková kaše s tvarohem a banánem |
| Dopolední svačina | Bílý jogurt s hrstkou vlašských ořechů |
| Oběd | Pečený losos s kuskusovo-zeleninovým salátem |
| Odpolední svačina | Jablko a sklenička kefíru |
| Večeře | Zapečená cuketa se sýrem, plátek chleba |
Andrea Jakešová a Veronika Pourová jsou nutriční terapeutky a zakladatelky projektu Ne hladu. Tým Ne hladu spojuje vysokoškolské vzdělání v oboru nutriční terapie na lékařských fakultách a vášeň pro boj s výživovými mýty. V současnosti provozují poradny v Praze, Brně a Pardubicích a online se snaží šířit informace o výživě prostřednictvím sociálních sítí, médií, webinářů a dvou knih s názvy O výživě a Vyváženě. Pravidelně také vydávají Ne hladu podcast o výživě.
Zdroje:
1. Wutzke KD, Heine WE, Köster D, Muscheites J, Mix M, Mohr C, Popp K, Wigger M. Metabolic effects of HAY’s diet. Isotopes Environ Health Stud. 2001;37(3):227-37. doi: 10.1080/10256010108033298. PMID: 11924853.
2. Raposa, B., Antal, E., Macharia, J., Pintér, M., Rozmann, N., Pusztai, D., Sugár, M., & Bánáti, D. (2022). The issue of acidity and alkalinity in our diet – Facts, popular beliefs, and the reality. Acta Alimentaria, 51(3), 326-340. https://doi.org/10.1556/066.2022.00006
3. Fenton, C., Fenton, T., and Huang, T. (2017). Further evidence of no association between dietary acid load and disease. The Journal of Nutrition. 147(2): 272.
4. GOLAY, A., et al. Similar weight loss with low-energy food combining or balanced diets. International Journal of Obesity. 2000, 24.4: 492-496.
Foto: Pixabay.com
