Bude ketamin lékem budoucnosti v oblasti rezistentní deprese a úzkosti?

Budoucnost, Psychická pohoda
Jsou deprese, se kterými si nikdo neví rady. Nepomáhá terapie ani medikace. Taková duševní porucha dostává nálepku rezistentní. Do stejné kategorie se řadí i dlouhotrvající sklony k sebevraždě a těžké úzkosti. Doposud jediným, ale ne zaručeným způsobem odstranění stínu v mysli byla elektrokonvulzivní terapie. V posledních letech však probíhá intenzivní testování ketaminu. Látky, která dokázala zachránit i ty nejtěžší případy. Přichází zlom v léčbě psychických poruch?

Před více než sto lety se Sigmund Freud a další členové psychoanalytického hnutí zapříčinili o prosazení a rozvoj jedinečného přístupu v léčbě psychických poruch. Psychoanalýza prodělala v průběhu historie spoustu transformací, ale nikdy neztratila původní záměr. Odkrýt temná zákoutí mysli, ve kterých se skrývají zárodky nemocí. Moderní psychoanalýza denně po celém světě zkvalitňuje stovky životů, v mnohých případech i zachraňuje. Přesto existují tak silné poruchy, na které nestačí. A ani medikamenty. V takovém případě se přistupuje, se souhlasem pacienta, k elektrokonvulzivní terapii, známé také jako elektrošoková. Ač jde o kontroverzní způsob, dokáže některým pomoct. Jenže ne všem.

Donedávna pro osoby s rezistentní těžkou depresí, závažnými sklony k sebevraždě a nezvladatelnými úzkostmi neexistovala téměř žádná naděje. Záblesk se objevil s odkrytím účinků ketaminu.

Přečtěte si také: Skrytá úzkost ničí život i bez záchvatů paniky. Trpíte jí taky?

Tlumič a droga
Ketamin se v medicíně používá již delší dobu. Ne příliš ve světě lidí, hlavně ve zvěrolékařství jako silné anestetikum. Silné dávky vyvolávají narkózu, tedy bezvědomí. Vzhledem k vedlejším účinkům se však nepoužívá k uspání člověka. I tak má v nemocnicích své místo. V malých dávkách se používá jako analgosedativum u dětí, které prodělaly traumatické fyzické poškození, například závažné popálení. Uklidní mysl a utlumí bolest. Ketamin se ovšem proslavil především jako rekreační droga. Zneužívá se nitrožilně, nosem i ústy. Utlumuje, vyvolává halucinace a způsobuje depersonalizaci, stav, kdy se „já“ uživatele dostane mimo tělo. Právě tlumení bolesti, fyzické i psychické, dělá ze zneužívaného ketaminu jednu z nejnebezpečnějších drog v rámci psychické závislosti, ještě větší než u tvrdých drog typu heroin. Vždy hraje zásadní roli množství.

Lékaři totiž odhalili, že malé dávky výrazným způsobem přebíjejí depresivní a úzkostné stavy a přímo nevyvolávají závislost.

Obrana radosti
Ketamin vyniká rychlostí účinku. Současná antidepresiva zabírají většinou po několika dnech až týdnech, ketamin do několika desítek minut. Úleva nastupuje téměř okamžitě. A jak funguje? To není zcela známo. Pravděpodobně blokuje NMDA receptory, které zřejmě stojí za depresí. Nacházejí se v takzvané laterální habenule – části mozku související se vznikem pocitu zklamání. Nadměrná aktivita pak způsobuje potlačení radosti z dosažení cílů, zabraňuje pocitové odměně za úspěšný výkon. Doposud se však nepřišlo na přesné příčiny. Lidský mozek nadále zůstává velkou záhadou.

To nemění nic na tom, že ketamin nějakým způsobem tlumí depresi, i když jen krátkodobě.

Zatím neoficiální
K objevení téměř zázračných účinků došlo již před téměř dvaceti lety. Výzkum se právě nyní dostává do vrcholné fáze. Momentálně stále nejde o všeobecně schválený léčebný postup, ale i tak se na některých místech taková léčba praktikuje. Například v americkém Princetonu ve středisku Actify, které se specializuje na využití ketaminu jako léku na rezistentní deprese. „Jsme odhodlaní dostat do povědomí veřejnosti ketaminovou léčbu jako efektivní alternativu k běžně předepisovaným antidepresivům. Chceme pomoci všem, kteří trpí závažnými psychickými potížemi,“ říká ředitel institutu doktor Steve Levine. Aplikace ketaminu není výmyslem pouze americké lékařské obce. I u nás probíhají intenzivní výzkumy, konkrétně v Národním ústavu duševního zdraví v Centru pro léčbu rezistentní deprese.

Padesát na padesát
Výsledky testů se v konkrétních číslech liší, ale přibližná shoda vždy panuje. Zhruba polovina účastníků výzkumů prokazuje zlepšení. Například doktor Rupert McShane ve studii z roku 2017 uvádí, že ze 101 pacientů trpících rezistentní depresí zareagovalo na ketaminovou léčbu 42 z nich. Již od roku 2011 se snaží ve veřejném prostředí propagovat látku, která by podle něj mohla zásadně ovlivnit podobu budoucích antidepresiv. Současná fungují především na bázi serotoninu, který pomáhá budovat zmiňovaný pocit radosti. Ketamin pravděpodobně zasahuje přímo jádro problému.

Došlo by tak k zásadnímu posunu směrem k pochopení psychických poruch a jejich léčení.

Háček však zůstává v tom, že polovina pacientů s těžkým onemocněním na ketamin nereaguje, tudíž stále nelze konkrétně popsat, co depresi způsobuje a jak ji v mozku identifikovat a vyhnat. Druhým problémem jsou vedlejší účinky ketaminu. Momentálně není dostatečně pokryté pole vedlejších účinků spojených s dlouhodobým užíváním, přičemž již nyní se ví, že látka užívaná déle ve větším množství způsobuje potíže s udržováním moči a otupělost vůči fyzické bolesti.

Problematické dávkování
Vědci se na tuto problematiku nyní zaměřují, zároveň se snaží vyvinout nové léky na bázi ketaminu. Tak aby fungovaly stejně, ale bez vedlejších účinků. Výzkumné britské centrum na vysoké škole King’s College London se zabývá i způsoby užívání. Prozatím se jeví nejlepší možností podávání ketaminu nosním sprejem. „U některých pacientů se účinky při orálním užití léku výrazně snižují, u nitrožilního podání dochází mnohdy až k přílišným účinkům. Aplikace nosem se zdá být nejlepší možností – látka se dostane do těla rychle, ale ne tak moc jako v případě injekce,“ popisuje užívání profesor Mitul Mehta. Přílišné množství totiž vyvolává halucinace, zrychlený tep a nevolnost. Najít ideální způsob aplikace látky bude momentálně klíčem k tomu, aby se ketamin stal novou oficiální alternativou pro léčbu nejtěžších případů deprese. Do doby, než se vyvine plnohodnotné a bezpečné antidepresivum.

#Jan Uhlík

Lidská psychika je komplikovaná a bohatá na nejrůznější zákoutí, o jejichž existenci často nemáme tušení. My jsme se do nich zevrubně ponořili a vytvořili pro vás speciální microsite včetně simulátorů několika psychických poruch. Vyzkoušejte si, jak duševně nemocní vidí svět a možná, že si budete umět lépe představit, čím procházejí…

Mohlo by vás také zajímat: Antropolog: Člověk nemá šílenství, šílenství má jeho