AXA Patalie.cz Patalie.cz pojistka proti nudě
f

Odebírejte náš newsletter

Nic to nestojí a už vám nikdy neuteče žádný prima článek.

hledat

Konec spekulacím. Antidepresiva skutečně fungují, i když jim nevěříte

Nastal čas pohřbít mýty o antidepresivech, opravdu pomáhají při léčbě deprese. Potvrdila to doposud nejrozsáhlejší metaanalýza nedávno publikovaná v prestižním vědeckém žurnálu Lancet. Co ale její závěry znamenají pro pacienty, kteří antidepresiva užívají? A co byste měli vědět vy sami ještě před tím, než spolknete první pilulku?

Jen málokteré léky mají tak rozporuplnou pověst jako právě antidepresiva. I když první tyto léky začaly být předepisovány pacientům už skoro před sedmdesáti lety a od té doby se objevilo hned několik dalších generací antidepresiv, stále kolem nich panuje celá řada mýtů. Ty ze všeho nejvíc ubližují samotným pacientům. Řada nemocných se užívání antidepresiv obává, a tak nevědomky odmítají účinnou léčbu a svůj stav mnohdy zhoršují. Jisté stigma s sebou přináší jak deprese jako psychiatrické onemocnění, tak samotné užívání antidepresiv. Navíc se řada lidí stále domnívá, že „brát prášky na hlavu“ je znak slabosti a podle toho pak hodnotí ty, kteří antidepresiva užívají. Alespoň některé z obav by však mohla pomoci rozptýlit rozsáhlá metaanalýza nedávno publikovaná v prestižním vědeckém žurnálu Lancet. Ta se zaměřila právě na to, jak dalece jsou antidepresiva účinná při léčbě akutní deprese, a současně porovnala i různé typy antidepresiv mezi sebou.

Závěr je jednoznačný, antidepresiva fungují. Avšak mezi jednotlivými léky jsou rozdíly. Liší se v tom, jak hodně „silná“ jsou, a také v tom, jaké vedlejší účinky jejich užívání přináší.

Přečtěte si také: Neviditelná závislost: spotřeba léků proti bolesti stále roste

„Tato studie je konečnou odpovědí na dlouhodobou diskusi o tom, zda antidepresiva skutečně mají efekt při léčbě deprese,“ uvedl pro britský zpravodajský portál BBC News hlavní autor studie a psychiatr Andrea Cipriani, který působí jako vědecký pracovník v NIHR Oxford Health Biomedical Research Center. „Zaměřili jsme se na nejčastěji předepisovaná antidepresiva u mírné a středně těžké deprese. Myslím, že naše výsledky jsou dobrou zprávou jak pro pacienty, tak pro lékaře,“ dodal psychiatr. Z pohledu celého autorského týmu mají dnes lékaři ve své každodenní praxi k dispozici řadu různých antidepresiv a potřebují dobré důkazy pro to, že svým pacientům skutečně předepisují vhodné léky. V tomto ohledu jim tak výsledky studie mohou být nápomocny. „Tato důkladná studie potvrzuje, že antidepresiva mají důležité místo při léčbě deprese. Deprese každoročně způsobuje velké utrpení tisícům lidí a tato studie doplňuje již dostupné důkazy o tom, že máme k dispozici účinnou léčbu,“ řekl deníku The Guardian James Warner, psychiatr, který působí na Imperial College London.

Vědecké důkazy pro tato tvrzení mají psychiatři opravdu silné. Vědci a vědkyně se museli prokousat doposud nepublikovanými daty z celkem 522 studií zahrnujících 116 477 pacientů, které porovnávaly jednotlivá antidepresiva mezi sebou a srovnávaly podávání konkrétního léku proti placebu. Mimochodem jen zpracování dat zabralo mezinárodnímu týmu 6 let.

Metaanalýza potvrdila, že 21 nejčastěji používaných antidepresiv je při zvládání akutní deprese efektivnějších než podání placeba.

To jednoduše řečeno znamená, že opravdu fungují. Podle britské odborné společnosti The Royal College of Psychiatrists tak „konečně nastal čas uspat všechny polemiky o antidepresivech“.

Zajímavá na této metaanalýze je ještě jedna skutečnost, a sice že do ní byly zahrnuty doposud nepublikované údaje ze studií placených farmaceutickými společnostmi. To samo o sobě není nic neobvyklého, protože farmaceutické společnosti musí platit rozsáhlé studie, které jsou nezbytné pro to, aby bylo zcela jisté, že lék nejen funguje, ale také je opravdu bezpečný a nemocným neublíží. Bez toho nemůže být žádný nový lék uveden na trh a prodáván. Stejně tak jsou farmaceutické firmy povinny sledovat (a tedy platit), co jejich léky způsobují pacientům a zda se náhodou neděje něco neobvyklého. V rámci této metaanalýzy se při porovnávání údajů z jednotlivých studií však ukázalo, že výsledky nejsou závislé na tom, kdo výzkum financuje.

Farmaceutické firmy tedy neměly vliv na to, jak budou jednotlivá antidepresiva hodnocena.

Není pilulka jako pilulka
Při bližším pohledu na tuto rozsáhlou metaanalýzu je vidět ještě něco. Ano, antidepresiva mají prokazatelně léčebný efekt a jejich podávání funguje lépe, než když nemocní dostávají placebo. Mimochodem tohle se o cukrových kuličkách v podobě homeopatik říci nedá. Jednotlivá antidepresiva se mezi sebou liší. Rozdíl je jak v tom, jak „silný“ efekt různé léky mají, tak také jaké vedlejší účinky jejich užívání má. A právě obavy z toho, jaké nežádoucí účinky léky mají, pak řadu nemocných odrazují od toho, aby léčbu antidepresivy vůbec zahájili.

Jedno z vůbec nejznámějších antidepresiv Prozac se ve srovnání s dalšími léky ukázalo jako nejméně účinné.

Na druhé straně jde o lék, který pacienti nejlépe snášeli a nejméně často na vlastní žádost ukončovali svou účast v klinických studiích právě kvůli jeho nežádoucím účinkům. To lze interpretovat tak, že tato léčba nemocným vyhovovala, a pokud se během ní objevily nežádoucí účinky, byly pro ně snesitelné. Mezi další léky, které měly nejvýraznější účinky, pak patří antidepresiva obsahující tyto účinné látky: agomelatin, escitalopram, mirazapin a parotexin. Pokud jste na tomto seznamu nenašli „svoje“ léky a přemýšlíte, zda je nevyměnit za jiné, „lepší“, nemusíte se podle autorů a autorek metaanalýzy nijak ukvapovat. Závěry této rozsáhlé studie nelze podle nich vnímat jako doporučení ke změně léčby, zejména pokud pacientovi vyhovuje. Při hodnocení léčby u konkrétního pacienta totiž hrají roli ještě další faktory, jež tato studie nezohlednila. „Analyzovali jsme pouze průměrný efekt léčby a nebyli jsme schopni se věnovat potenciálně klinicky a demograficky důležitým faktorům, které ovlivňují odpověď na léčbu, jako je například věk, pohlaví, závažnost stavu či délka trvání symptomů,“ konstatuje autorský tým. Závěry metaanalýzy tak nelze brát jako seznam „nejlepších“ a „nejhorších“ antidepresiv.

Navíc metaanalýza nezahrnula další možné vlivy při rozhodování o léčbě konkrétních pacientů.

K nim patří třeba to, že nemocný už užívá nějaké léky, které se mohou s antidepresivy navzájem ovlivňovat, či je pro něj pouhé riziko určitých vedlejších účinků naprosto nepřijatelné, takže léčbu vůbec nezahájí. To se týká zejména vlivu některých antidepresiv na sexuální život. „Relativně častým vedlejším účinkem některých antidepresiv, včetně těch nejčastěji předpisovaných ze skupiny SSRI (pozn. redakce: mezi ně patří léky obsahující jako účinnou látku fluoxetin, citalopram nebo escitalopram), je negativní zásah do pohlavního života,“ popisuje profesor Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Během léčby tak může dojít ke snížení sexuální touhy, muži mohou mít problémy s erekcí i ejakulací a ženy s dosažením orgasmu. „Tyto obtíže mohou spontánně ustoupit, ale mohou i dlouho přetrvávat,“ dodává psychiatr. Podle něj je tak vhodné ještě před zahájením léčby pacienta upozornit, že se tyto nežádoucí účinky mohou objevit, a zároveň že pokud se tak stane, je to důvod promluvit si se svým ošetřujícím lékařem.

Existují také antidepresiva, jako například trazodon, bupropion nebo agomelatin, která tyto zmiňované negativní účinky mají v daleko nižší míře, nebo dokonce na sexuální život působí pozitivně. To znamená, že je možné vybrat při léčbě takové léky, které nezpůsobují problémy v sexuálním životě.  „Je známo, že sexuální život ovlivňuje výrazným způsobem psychickou pohodu a kvalitu života každého jedince. Na druhou stranu duševní poruchy a jejich léčba mohou negativně zasáhnout do oblasti pohlavního života,“ popisuje profesor Raboch s tím, že rozhovor o sexu by tak měl být součástí lékařského vyšetření. Sice to může být poněkud trapné mluvit s člověkem v bílém plášti o tom, jak sexuálně (ne)fungujete, ale do budoucna si tím ušetříte řadu potíží. Navíc i lékaři a lékařky obvykle mají nějaký ten sexuální život a podobný rozhovor by je neměl zaskočit.

Antidepresiva nejen na depresi
Jen na okraj: antidepresiva se dnes nepoužívají jen při léčbě deprese. „Říkám svým studentům, že jen podle názvu nepoznají, při jakých stavech antidepresiva mohou pomoci. Dnes se antidepresiva s úspěchem používají u velkého množství pacientů s úzkostnými poruchami, tedy generalizované úzkostné poruše, sociální fobii, panické poruše či obsedantně kompulzivní poruše, při léčbě schizofrenie, pokud je doprovázena sekundární depresí, ale také u pacientů s demencemi, protože demence velmi často začínají právě jako deprese, ale také u pacientů s chronickými bolestmi,“ vyjmenovává docent Martin Anders, který působí na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN a zároveň je předsedou Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

Toto rozšíření antidepresiv je možné díky tomu, že se tyto léky od doby, kdy se před sedmdesáti lety objevily poprvé, zásadně změnila.

První antidepresiva byla spojena s tak závažnými vedlejšími účinky, že ani nemělo smysl je předepisovat u „lehčích“ pacientů. U nemocných se objevovaly závažné poruchy srdečního rytmu, sucho v ústech, zácpa, zadržování moči, nárůst chuti k jídlu, a tedy zvýšení hmotnosti nebo třeba riziko, že u starších pacientů dojde k poruchám paměti a vnímání. Antidepresivy se tak léčili pouze pacienti s těžkými depresemi. Dne, po několika desítkách let vývoje léků, kdy se objevilo hned několik generací antidepresiv a desítky různých preparátů a současně se podařilo výrazně snížit výskyt vedlejších účinků, zmírnit jejich závažnost i snížit účinné dávky, tyto léky dostávají i nemocní, kteří vůbec nemají depresi. Díky antidepresivům je pro řadu lidí jejich život snesitelnější, i když se jim nedaří vyřešit všechny problémy, které mají doma nebo v práci. Mohou ale žít o něco lépe, což není málo.

 

#LudmilaHamplová

Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.

Přečtěte si také: Pacientka o obsedantně kompulzivní poruše: Jsem vězněm svých vlastních myšlenek

Postarejte se o svou rodinu, dokud můžete.

Život vám může zkomplikovat nejen úraz, ale i delší nemoc. I když si myslíte, že jste jako rybička. Nechte nám své jméno, telefon a profík z pojišťovny AXA se vám brzy ozve.

Uděluji souhlas společnostem finanční skupiny AXA v České republice, tj. AXA životní pojišťovna a.s., AXA pojišťovna a.s., AXA penzijní společnost a.s., AXA investiční společnost a.s., AXA Management Services s.r.o., aby zpracovávaly moje osobní údaje v rozsahu: jméno a příjmení, e-mail, telefonní číslo, a to za účelem:
- nabízení produktů těchto společností,
- zasílání obchodních sdělení (elektronická forma nabízení produktů a služeb),
- automatizovaným zpracováním osobních údajů s cílem přizpůsobit obchodní nabídku Vašim individuálním potřebám,
- předávání osobních údajů ve stejném rozsahu obchodnímu partnerovi AXA ASSISTANCE CZ, s.r.o.,
- výzkumů trhu a průzkumů spokojenosti s využívanými produkty a službami,
přičemž takovýto souhlas uděluji na dobu trvání smluvního vztahu s kteroukoliv ze jmenovaných společností a následně i po dobu 5 let po skončení takového smluvního vztahu. Pokud se nestanu klientem žádné ze společností AXA, uděluji souhlas na dobu 5 let od tohoto udělení.
Dále bychom Vás chtěli informovat, že udělený souhlas je dobrovolný a můžete jej kdykoliv odvolat, buď telefonicky na AXA lince +420 292 292 292 nebo písemně e-mailem na info@axa.cz, nebo korespondenčně na adrese AXA, Úzká 488/8, 602 00 Brno.
Zároveň potvrzujete, že jste se seznámili s textem Infomačního memoranda. Jeho textaci najdete na webových stránkách na www.axa.cz/osobni-udaje/. (skrýt text)

Podobné články

Těší mě, jsem ADHD

7 věcí před prvním během

obrazek

Jak si udržet zdravý rozum