Imposter syndrom – pocit nezaslouženého úspěchu. Máte ho také?

Imposter syndrom česky znamená syndrom podvodníka neboli pocit nezaslouženého úspěchu. Takové pocity mohou stíhat nejen vás, ale také mnoho světoznámých úspěšných lidí. Například bývalá americká první dáma Michelle Obama se ke svému syndromu podvodníka přiznala v jednom z rozhovorů: „Nikdy mě ten pocit, že by mě lidé neměli brát tak vážně, vlastně neopustil.“  

Její rada k imposter syndromu zní: „Řeknu vám tajemství. Za svůj život jsem byla v kontaktu s nejvlivnějšími lidmi na Zemi. Pracovala jsem pro neziskové organizace, velké nadnárodní firmy, byla v jejich radách, účastnila se setkání nejmocnějších z celého světa. A ti lidé nejsou tak chytří, jak si myslíte.“ Chytří a kompetentní jste i vy a je na čase o sobě přestat pochybovat.¹ 

Co je to imposter syndrom? 

Lidé zasažení fenoménem podvodníka bývají podle vnějších měřítek mnohdy velmi úspěšní. Jenže mají pocit, že za jejich úspěchem stojí nějaká záhadná náhoda, štěstí nebo velké úsilí. Neuvědomují si, že úspěchu dosáhli pomocí vlastních schopností a kompetencí. Tito lidé nedokážou přijmout pochvalu nebo uznání a užít si pocit z dobře vykonané práce.  

Nejčastější projevy

• Myšlenky jako: Jsi tady jen díky štěstí. Na tohle místo nemáš kompetence. Kdo si myslíš, že jsi?! Nesmíš selhat! Počkej, až přijdou na to, že jsi podvodník! 
• Nízké sebevědomí 
• Neschopnost uznat svůj vlastní úspěch  
• Pocit, že jsou nám připisovány přehnané zásluhy 
• Strach z toho, že budeme odhaleni  

Tyto pocity mohou vést k výraznému snížení sebevědomí a nakonec až k selhání. Odmítání vlastních schopností a talentu u mnoha lidí způsobuje sabotáž úspěchu. Pocity nezaslouženého úspěchu nebo neschopnosti pak člověka brzdí. Odrazují od zajímavých pracovních nabídek nebo zkoušení nových věcí. Proto je důležité si tohoto vnitřního kritického hlasu všímat. V nějaké míře zažila typické projevy imposter syndromu velká část z nás. Nezdravá je však vysoká míra syndromu, která negativně ovlivňuje náš život. 

Příčiny vzniku imposter syndromu

Imposter syndrom postihuje až 20 % populace a stojí za ním celá řada faktorů. Velkým problémem je, že syndrom podvodníka je zakořeněn v rodinách, které kladou velký důraz na výkon nebo mají přehnaná očekávání. 

Budoucí „impostor“ často vyrůstá v rodině, kde jsou chování a komunikace řízeny pravidly. Nedostatek rodičovské péče nebo přehnaně výchovný styl rovněž přispívají k sebezpochybňujícím tendencím. Psycholožka Pauline Clance zjistila, že dětem, které se později staly „impostory“, se jen málo dostávalo uznání za jejich úspěchy.² Rodina jim dávala najevo, že inteligence je nejvíc vidět, když dosáhnou úspěchu bez velké snahy. Kulturní očekávání, sociální tlaky a genderové stereotypy také mohou vyvolat pochybnosti o sobě samém a vést k syndromu podvodníka. 

Imposter syndrom nejvíce ohrožuje ženy a studenty

Nejčastěji imposter syndrom postihuje ženy ve vysokých pracovních pozicích. Podle výzkumu z roku 2011 zveřejněného v The International Journal of Behavioral Science³ se odhaduje, že ho zažilo více než 70 % profesionálek. V tomto výzkumu byl fenomén podvodníka identifikován během terapeutických sezení psycholožky Pauline Clance s vysoce úspěšnými ženami. Navzdory objektivním důkazům úspěchu byly tyto ženy přesvědčeny, že jsou podvodnice, a bály se, že budou odhaleny. 

Syndrom podvodníka se také často vyskytuje u studentů, zejména na výběrových školách. Mnohdy mají pocit, že při výběrovém řízení došlo k omylu. Jak by se zrovna oni mohli dostat na tak prestižní školu?! 

Pokud vás zajímá, jestli také trpíte imposter syndromem, můžete si vyzkoušet test od doktorky Pauline Clance. Je dostupný v angličtině. U každé otázky klikněte na tvrzení, které vám jako první přijde na mysl a nejlépe vyjadřuje vaši situaci.

Jak bojovat s imposter syndromem?

Je zásadní promluvit si s někým, kdo ocení vaše úspěchy, nemávne nad problémy rukou a upřímně si vás vyslechne. Při rozhodování, komu se se svými pocity svěříte, se ale raději obraťte mimo sociální bublinu, ve které vás syndrom podvodníka pronásleduje. Například pokud trpíte pocity nezaslouženého úspěchu v zaměstnání nebo ve škole, obraťte se na někoho z rodiny nebo přátel mimo toto prostředí. Zkrátka se svěřte lidem, kteří ve vás nevyvolávají pocit, že mezi ně nepatříte. 

Někomu pomůže už jen zjištění, že podobnými pocity trpí i další lidé, kterých si váží nebo je považuje za úspěšné. Možnost upřímně si promluvit s někým, koho také trápí imposter syndrom, přináší velkou úlevu. V některých případech je vhodné se obrátit na odborníka, který většinou navrhne kognitivně-behaviorální terapii. Ta pracuje s dysfunkčními myšlenkami a emočními rituály, které úzkosti předcházejí.

Tipy na překonávání imposter syndromu

• Oceňte své úspěchy  
• Všímejte si svých pocitů a mluvte o nich  
• Pište si deník  
• Neporovnávejte se s ostatními 
• Pokud jste rodiče, upřímně oceňujte snahy svých dětí

Důležité je oddělit svoje pocity od reality. Zaměřit se na svoje úspěchy a rozebrat je, jako kdyby to byly úspěchy někoho jiného. Přestaňte se srovnávat s těmi nejlepšími, zbytečně vás to bude frustrovat. Když se vám něco podaří, oslavte to a berte vážně ocenění, kterého se vám dostane. Naplánujte si pravidelný odpočinek a aktivní relax.  Bude to chtít čas a trénink, ale určitě zvládnete imposter syndrom překonat. 

Zdroje: 

1. https://www.bbc.com/news/uk-46434147 
2. https://www.paulineroseclance.com/impostor_phenomenon.html 
3. https://so06.tci-thaijo.org/index.php/IJBS/article/view/521  

Foto: Pexels.com