Sáhněte si na břicho a zkuste si uvědomit, že v sobě nosíte další život. Nemyslíme dalšího potomka! Bakterie. Nepočítaně bakterií! V našem tlustém střevě jich žije několik bilionů, tisíce druhů a dohromady všechny váží zhruba dvě kila, což je více než náš mozek. A když ještě zmíníme fakt, že bakterií máme v našem těle více než lidských buněk, začíná být asi všem jasné, že bychom těmto malým tvorečkům měli věnovat zvýšenou pozornost. Je jen na nás, zda si z nich uděláme své přátele, nebo nepřátele.
Co je střevní mikrobiom?
V posledním zhruba desetiletí se o mikrobiomu mluví čím dál častěji, protože se o něj začali více zajímat vědci a lékaři. Nikdo už nemůže popřít obrovský vliv, který má složení střevního mikrosvěta na náš život. Věděli jste, že 70 % naší imunity sídlí právě ve střevním mikrobiomu? Když ho máte v nepořádku, může to vyústit ve zdravotní problémy od alergií až po autoimunitní nemoci, nebo dokonce rakovinu.
Složení našeho mikrobiomu má také vliv na činnost našeho mozku. To, jakou máme paměť, jak se dokážeme učit nebo jaké emoce prožíváme a jestli netrpíme depresemi, úzce souvisí se stavem našich střev. Mikrobiom tvoří látky jako mozkový neurotrofický faktor, který podporuje tvorbu nových mozkových buněk, nebo glutamát, neuropřenašeč, který využíváme při procesu učení. Díky vlastní produkci vitamínu K mikrobiom ovlivňuje systém krevní srážlivosti, tráví pro nás nestravitelnou vlákninu a přeměňuje ji na mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které jsou pro naše střeva potřebným zdrojem energie.
Tomuto propojení mezi střevy a mozkem se říká „gut-brain axis“, jde tedy o jakousi osu nebo cestu mezi těmito dvěma orgány. Tvoří společně komunikační síť, díky které se mohou navzájem ovlivňovat. Přišlo se na to už v roce 1998 při výzkumu na krysách. Vědci jim aplikovali do střev specifický kmen bakterií, což vedlo u krys k projevům vysoké míry úzkosti.
Věděli jste, že…
… podle studie z roku 2013 nebyl stres faktorem zvýšeného rizika úmrtí u osob, které v předešlém roce pomáhaly ostatním?
Za vším hledej mozek
Možná si kladete otázku, jak je to vlastně možné. Odpověď se ukrývá v našem mozku. Tam začíná i samotný pocit příjemného tepla, které se rozlévá celým tělem potom, co někomu pomůžeme.
Hodné a zlé bakterie
Ačkoliv je ve střevním mikrobiomu nespočet bakterií, naprostou většinu z nich lze zařadit do dvou skupin, které se nazývají Firmicutes a Bacterioidetes. Poměr těchto dvou skupin mikroorganismů ve střevě se v průběhu času mění a prakticky i určuje, zda jsme štíhlí, nebo máme sklony k obezitě.
Zmiňované bakterie Firmicutes produkují enzymy štěpící polysacharidy, čímž umožňují ze stravy získávat více energie, která se nám následně v těle ukládá jako tuk. A právě z lékařských výzkumů vyplývá, že lidé s obezitou mají ve střevě daleko více bakterií Firmicutes než ti hubení. Pozitivní zprávou však je, že složení našeho mikrobiomu můžeme ovlivnit právě tím, co jíme (a pár dalšími věcmi).
Změna mikrobiomu s poruchou příjmu potravy
Ať už jsme ale hubenější, nebo trochu silnější, někteří z nás se uchylují k někdy až drastickým metodám, jen aby viděli menší číslo na váze. Přísné redukční diety ale mohou mít za následek vytvoření nebezpečné poruchy příjmu potravy, jako je například anorexie. Nedostatečný přísun živin má rovněž vliv na náš mikrobiom a zcela promění výskyt či absenci důležitých bakterií ve střevech.
Podle výzkumu České mikrobiomové společnosti malý přísun potravy způsobuje potíže s vytvořením neurotransmiterů, látek, které v nervové soustavě pomáhají v přenášení vzruchů. Právě vzruchy způsobují změny nálad. Lidem s anorexií se tak dostává málo serotoninu, takzvaného „hormonu štěstí“, jehož nedostatek ústí až v deprese. V takovém rozpoložení je pak opravdu těžké uvědomit si, že aktuální životospráva a stav mikrobiomu skutečně není ideální.
Podobně jsou však na tom i pacienti, kteří trpí chronickým přejídáním. Ať už obézní, či nikoli, odlišná stavba jejich mikrobiomu silně ovlivňuje náladu nebo jim například zhoršuje vstřebání důležitého vitamínu A, díky kterému vidíme lépe za šera.
Pamatujte tedy, že je důležité nepřipravovat své tělo o tolik potřebné živiny. Obzvláště v posledních letech, kdy rapidně narostl počet lidí s poruchami příjmu potravy, a to až o 50 %! Viníkem byl i covid a jím způsobená pandemie, kvůli které ztratilo mnoho lidí svou běžnou denní rutinu a s ní stravovací návyky. Stále a stále se prokazuje, že určitá strava je s mentálním rozpoložením velice úzce spojena.
Je to jen na vás
Pro podporu zdravého střevního mikrobiomu je zásadní jíst dostatek vlákniny, kterou se právě ty „dobré“ bakterie živí. V Česku je příjem vlákniny poměrně často zanedbávaný, takže ruku na srdce: doopravdy jíte denně dostatek ovoce a zeleniny? Ideální je dostat do sebe porci zeleniny nebo ovoce pětkrát nebo šestkrát denně, to znamená ke každému jídlu a ještě na sváču. Ovoce a zelenina ale nestačí, do jídelníčku je potřeba zařadit také luštěniny, celozrnné výrobky, ovesné vločky, ořechy a semínka.
Dalším způsobem, jak dát do pořádku svá střeva, je užívat kvalitní probiotika. Buď ta kupovaná z lékárny, anebo ještě lépe přírodní v podobě fermentovaných a kvašených potravin. Mezi ně patří jogurty, kysané zelí, kefír, kombucha nebo korejská kvašená zelenina kimči. Právě Korejci na benefity fermentovaných potravin přišli už dávno, salátek kimči se tam podává prakticky ke každému jídlu.
Nezáleží jen na stravě. Toxiny, které dávají našemu mikrobiomu zabrat, se do těla dostávají i jiným způsobem. Je potřeba si dát pozor také na to, jakou kosmetiku používáme a v jakém prostředí se pohybujeme (ideálně co nejvíce v přírodě a na čerstvém vzduchu). A taky jestli náhodou příliš nepropadáme stresu. Ale to už bychom asi chtěli moc. 🙂
Pro další informace a tipy ohledně mikrobiomu doporučujeme například knihu Zdravé střevo od autora Davida Freje.
Autor fota: Pexels.com