Ze všech lidských smyslů je právě čich nejvíce nedoceňovaný. Dokud se o něj nepřijde. Teprve pak se ukáže, jak moc důležitý pro lidský život je. Obyčejné věci, na které jsme sotva pomýšleli, nám najednou působí veliké problémy. Jak poznat, zdali potravina není již zkažená? Neuniká náhodou někde plyn? Bez čichu a zároveň i chuti se vytrácí pestrá paleta všedního života. Celý svět, i když v očích stále barevný, nabírá černobílých odstínů. Květiny, čerstvě vyprané prádlo i útoky feromonů opačného pohlaví zanikají. Stávají se ničím. Z jakéhokoliv jídla je rázem polystyren. Z nápojů zase jen vlhkost. Udeřila na nás anosmie, zdravotní postižení ztráty schopnosti čichového vjemu. Co ji způsobuje?
Mohlo by vás také zajímat: Proč může šampaňské pomoci předcházet alzheimeru a demenci?
Od genů až po nádory
Anosmie se vyskytuje ve dvou variantách. Buďto se s ní člověk již narodí, nebo přijde kdykoliv v průběhu života. V prvním případě ztrátu čichu způsobuje především dědičnost. Pokud otec či matka zdravotním problémem trpí taktéž od narození, hrozí genetická řetězová reakce. Další případy vrozené poruchy se pojí s předčasným porodem, kdy se čichové buňky dítěte nestihly dostatečně vyvinout. V druhé variantě sice člověk za život něco ucítí a ochutná, ale když o schopnost náhle nebo také postupně přijde, značí to velké nadcházející potíže. Mezi hlavní příčiny spadá těžké poranění hlavy, poškození čichového ústrojí na základě požití agresivní chemické látky a nádor ve smyslovém centru.
Zdravotnické studie však letos potvrdily ještě další dva neduhy, které stojí za pomalou ztrátou čichu. Stařeckou demenci a Alzheimerovu chorobu!
Předzvěst demence
Jakým způsobem vědci zjistili, že čich má spojitost s mozkovou degenerací ve stáří? Na univerzitě v Chicagu podrobili doktoři testu bezmála 3000 lidí ve věku mezi 57 a 85 lety. Jednoduchý experiment spočíval v tom, že každý jednotlivec měl za úkol rozpoznat pět různých výrazných vůní – mátu, rybu, pomeranč, růži a kůži. Po pěti letech se do laboratoří subjekty vrátily a zjišťovalo se, jestli se u nich neobjevuje stařecká demence. 80 % z těch, kteří rozpoznali pouze jednu či dvě vůně, minimálně prokazovali známky nastupující demence. U ostatních, kteří dokázali určit více než dva pachy, bylo vše v pořádku. Těch bylo dohromady zhruba 97,8 % ze všech zúčastněných. Další variace pokusu podtrhávají to, že by se demence mohla projevovat již 20 let před samotným propuknutím. Zatím však bude potřeba ještě nějaký čas, než se domněnky potvrdí. „Myslíme si, že čichový smysl, ale i senzorika všeobecně může být indikátorem většího rizika onemocnění demencí. Potřebujeme nadále zkoumat mechanismy neurodegenerativní nemoci, abychom zlepšili prevenci, či dokonce vyvinuli účinnou léčbu,“ říká vedoucí výzkumu profesor Jayant Pinto.
S alzheimerem bez čichu
Alzheimerova choroba patří k dalším závažným nemocem, které se pojí především s vyšším věkem. V McGill University v Quebecu proběhl velice podobný výzkum jako v Chicagu. Do experimentu se přihlásilo 300 lidí, jejichž rodiče se stali obětí choroby. Opět jim byly předloženy různé vůně, například citron, petrolej a žvýkačka, aby se je snažili rozpoznat. Ze všech dobrovolníku se sto jedinců rozhodlo podstoupit i lumbální punkci. Laboratorní rozbory přinesly ohromující výsledky.
Těm, kterým se nedařilo rozpoznat většinu z předložených vůní, bylo v krvi objeveno velké množství proteinů, které se pojí s alzheimerem.
„Tohle je poprvé, co se povedlo prokazatelně dokázat, že ztráta čichu přímo souvisí s biologickými známkami, které odpovídají postupu nemoci,“ okomentovala výsledky neuroložka a autorka projektu Maria-Elyse Lafailee-Magnan.
Leptání chemií
Ne vždy musí jít o potíže úzce spojené s nějakou nemocí. Velice výrazným manipulátorem s chuťovými a čichovými buňkami je chemie. Ta, které mnozí z nás s chutí holdují a nezdráhají se v ní pokračovat. Těžkým kuřákům se na základě neustálé inhalace stovek škodlivých látek, které poškozují organismus v mnoha směrech, deformují čichové a chuťové buňky. Pravidelní konzumenti tabáku vnímají jídlo, pití i zápachy zásadně jinak než nekuřáci. Nepotvrzují to jen klinické analýzy, které poukazují na poničení smyslového ústrojí, ale i proměny smyslu u lidí, kteří se rozhodli s kouřením přestat. Všeobecně lze však hovořit o jakékoliv agresivní droze, která prostupuje zažívacím traktem.
Velice často se smyslová otupělost pojí s konzumací kokainu. Ale nemusí jít nutně vždy o drogu.
S velkými obtížemi se setkávají například pracovníci v chemických závodech, kde se dostávají do přímého kontaktu s chemikáliemi. Pokud není úroveň zdravotní prevence vysoká, kupříkladu v rozvojových zemích, dochází k postupnému poškozování. A to v těch lepších případech.
Necitlivá deprese
Znamenají všechny průzkumy to, že otupělost čichových buněk vede nutně k neodvratnému? Tak daleko v bádání ještě nejsme, i když mnohé naznačuje, že bychom přinejmenším neměli brát na lehkou váhu ztrátu něčeho, co je nám zcela vlastní. Jakmile vypozorujete prudké zhoršování smyslového vnímání, není potřeba se bát zajít si k doktorovi. A to i k psychologovi. Tedy pokud sami tušíte, že zřejmě trpíte depresí. Otupělost celého organismu patří mezi hlavní znaky těžké psychické poruchy, která dokáže svého hostitele dohnat až za okraj propasti.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
Přečtěte si také: Chcete přestat s kouřením? Tělo i mysl vám poděkují
