Ve všech z nich musí dojít k množství chemických reakcí, aby náš mozek rozeznal rozkvetlý strom a svaly našeho prstu vykonaly hladký, synchronizovaný pohyb. Složité děje – třeba imunitní obrana, učení nebo regulace bdění a spánku – jsou tak životně závislé na tisících různých látek obsažených ve stravě.
Mezi ně patří i mastné kyseliny s označením omega-3, které například tlumí zánětlivé reakce. Což je zásadní, protože zvýšená zánětlivost souvisí s řadou potíží, od rýmiček přes astma až po stárnutí. Naše tělo tyto látky neumí vytvořit, takže je musíme přijímat s potravou. Nachází se hlavně v rybách a některých olejích – nebo výživových doplňcích: typicky rybích olejíčcích.
Nedostatek omega-3 narušuje kanaboidový systém v mozku, čímž poškozuje činnost oblastí zodpovědných za náladu a způsobuje problémy s emocemi, ukázala studie publikovaná v prestižním časopise Nature. „Omega-3 mastné kyseliny prospívají zdraví mnoha způsoby a změny jejich koncentrace v organismu se pojí s množstvím psychiatrických obtíží a poruch včetně stresu, úzkosti, narušení kognitivních funkcí, poruch nálad a schizofrenie,“ tvrdí jiná studie.
Mohlo by vás také zajímat: Zbavte se strachu z tuků. Je to naše palivo už miliony let
Zní to strašidelně?
Právě v tomto bodě by skončil marketingový článek na propagaci rybích olejů, které kyselinu omega- 3 obsahují. Cílem takových textů je dostat produkt na váš nákupní seznam. Článek nelže, obě výše uvedené studie existují. Jediné, co chybí, je kontext, podrobnější informace – které ukazují, že do lékárny pro rybí olejíček běhat nemusíte.
Nikdo – ani vaše tělo – totiž nečeká, že se budete kyselinami omega-3 zásobovat každý den!
Pokud si otevřeme první studii, dozvíme se, že probíhala na myších, nikoli na lidech – a navíc prezentaci svých výsledků uzavírá větou, že „jestli by (hladiny zkoumaných látek) bylo možné ovlivnit výživovými doplňky za účelem zlepšení poruch nálady, zůstává předmětem diskuse“. Druhá studie pak končí konstatováním, že „o tom, která konkrétní mastná kyselina nebo jejich kombinace je klinicky účinná, toho víme málo – a to vůbec nemluvíme o optimálním dávkování nebo průběhu léčby“.
Čtenář propagačního textu někde na internetu nebude vědecké studie dohledávat, autoři obvykle ani konkrétní odkazy neuvádí – a i kdyby, běžného smrtelníka může taková studie snadno zmást. Jediná – byť třeba po všech stránkách dobře provedená – studie totiž nic nedokazuje!
Vědci zabývající se potravou pracují s jevy, které se projevují velmi slabě. Vezměme si třeba zeleninu: víme, že je zdravá, ale pokud dáme ráno dítěti mrkev, neznamená to, že odpoledne na sportovním zápasu zazáří. Podobné je to i s kyselinou omega-3.
Vědci její účinky měřili mnohokrát – a někdy jim vyšly jako pozitivní, jindy ne.
Může to znamenat dvě věci: buď omega-3 skutečně působí a v některých případech se to vědcům nepodařilo zachytit – nebo nepůsobí a občasný pozitivní výsledek je dílem náhody. Rozhodnutí by měly přinést složité statistické analýzy výsledků desítek jednotlivých výzkumů – jejichž závěry se ovšem také často liší.
Složitost problému může ilustrovat desítky let chované podezření, že káva a černý čaj slaboučce zvyšují riziko rakoviny hltanu. Ač výzkumy z některých zemí souvislost naznačovaly, není tomu tak. Nakonec Americká společnost pro rakovinu zařadila na svůj seznam možných karcinogenů pití příliš horkých nápojů: za slaboučkým efektem stála teplota. Bát se jich ovšem nemusíte: jedná se o opravdu extrémně horký čaj a kávu, jak je pijí v některých exotických zemích. Efekt je navíc tak slabý, že jej zatím nikdo nedokázal potvrdit: stále se nachází mezi pravděpodobnými, ale nepotvrzenými riziky.
Dosavadní výzkum o kyselinách omega-3 ve svém doporučení shrnuje americký Národní zdravotní institut:
- Kardiovaskulární onemocnění: výzkum podporuje domněnku o protektivním účinku omega-3, definitivní závěr ale zatím chybí.
- Zdraví a nervový vývoj kojenců: kojící matka má jíst dostatek ryb, efekt doplňků stravy je zanedbatelný nebo se nepotvrdil.
- Rakovina: data vztah mezi omega-3 a rizikem rakoviny neprokazují. Existují náznaky o snížení rizika rakoviny prsu a tlustého střeva, k jejich potvrzení bude zapotřebí další výzkum.
- Alzheimerova choroba a demence: výzkumy naznačují, že vztah mezi Alzheimerovou chorobou a omega-3 neexistuje; u počátečních stadií demence omega-3 mohou zlepšovat některé symptomy, k definitivní odpovědi bude zapotřebí další výzkum.
- Deprese, ADHD, alergie: k potvrzení případných efektů bude zapotřebí další výzkum.
Propagovaný rybí olej navíc není totéž, co ryba samotná, stejně jako celaskon nenahradí zeleninu. Nejedná se o jednu kyselinu, ale o skupinu různých látek, které působí různě. Účinkuje jejich kombinace v olejíčcích podobně jako ta ve skutečných rybách? Lišit se bude i jejich působení na různé lidi. Otázkou dále zůstává množství, které ještě dává smysl konzumovat.
Víme, že dlouhodobý nedostatek kyselin omega-3 vede ke zdravotním problémům – což ale neznamená, že jejich vyšší příjem takové problémy vyléčí.
Možná že rybí olej nějaký obecný blahodárný účinek má – ale nikdo to zatím přesvědčivě nepotvrdil. Pokud takový efekt existuje, bude nesmírně slabý. Nebo se bude týkat jen specifické části populace.
Aby nedošlo k mýlce: pokud vám potravinový doplněk s rybím olejem doporučil lékař, zřejmě jej potřebujete. Pro běžného člověka ale takové doplňky postrádají smysl. Pokud jíte zdravě, je to zbytečné – a pokud ne, začněte s tím, lékárna vás nezachrání. Kvalitní potraviny jsou zásadní pro správný chod všech tělesných funkcí. Studie na potomcích obětí hladomoru navíc ukázaly, že naše strava nepůsobí jen na nás – ale díky změnám molekul navázaných na naši DNA ovlivňuje i životy generace, která se narodí měsíce nebo roky poté, co dávno zapomeneme, co jsme snídali nebo večeřeli.
Konkrétní výživová doporučení pro českou populaci nabízí Společnost pro výživu ministerstva zemědělství, která mimo jiné doporučuje „výrazné zvýšení spotřeby ryb a rybích výrobků, včetně mořských, kde je výhodou u tučnějších ryb vyšší obsah omega-3 mastných kyselin. V celkovém množství cca 400 g/týden“.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
Přečtěte si také: Domácí, zdravý, dietní: nenechte se zmást etiketami potravin v obchodech
