O brzdné dráze jsme se učili na základní škole. Přímky s červenými autíčky a modrými náklaďáky jasně ukazovaly, že ten větší potřebuje na zastavení víc času, stejně jako že „vozidlo A“, které jede na začátku rychleji, zastaví mnohem dál než stejně velké, ale pomalejší „béčko“, a proto se může stát, že to napálí do „céčka“. Obrázek v učebnici je ale něco jiného než situace, kdy by se na skutečné ulici řítil kamion, který začal brzdit pozdě, a ten objekt „C“ jste byli vy.
Brzdnou dráhu ovlivňuje několik věcí. Nejenom reakční doba řidiče, ale také kvalita brzd a jejich intenzita. No a samozřejmě také přilnavost pneumatik.
Největší vliv na zabrzdění má ale bezesporu řidič.
Je totiž zásadní, za jak dlouho na situaci zareaguje a začne brzdit a především z jaké rychlosti. Proto se dráha do zastavení počítá i z více částí.
Trocha matematiky
Představte si situaci, že jedete rychlostí třeba 50 km/h, tedy tou, která se má dodržovat ve městě. Za jednu sekundu auto ujede 14 metrů. Když mu někdo vjede do cesty a řidič zareaguje téměř okamžitě, tedy zhruba za tu jednu sekundu, těch 14 metrů ještě ujede. Když dupne na brzdy, ještě dalších 14 metrů mu trvá, než auto zcela zastaví. Takže celkem má brzdnou dráhu 28 metrů.
A to mluvíme o situaci, kdy je silnice suchá a jedeme tachometrových 50 km/h. Stačí jet o 10 km/h rychleji, a brzdná dráha se výrazně prodlouží. Za jednu sekundu od zpozorování překážky a počátku brzdění v tu chvíli ujedete o tři metry víc, než kdybyste měli o 10 km/h nižší rychlost, a samotná brzdná dráha se prodlouží o šest metrů! To znamená, že by vaše auto zastavilo až po 37 metrech, tedy o devět metrů dál. To jsou často dvě délky auta.
Zkuste si někdy pro sebe spočítat, jak dlouho vám trvá, než naladíte rádio, nastavíte klimatizaci nebo navigaci nebo třeba jen tak rychle zkontrolujete, jestli vám někdo nepíše na Messengeru nebo nelajkuje Instagram. Myslíte si, že to je jen mrknutí okem? Přitom dvě tři sekundy to bez problému zabere.
Ve městě, kde jedete padesátkou, tedy klidně ujedete i 50 metrů, během kterých se může stát cokoli.
I když dáváte pozor a nenecháte se za volantem rozptylovat, mokrá silnice brzdnou dráhu taky prodlouží. Reakční doba je stejná, tedy 14 metrů při rychlosti 50 km/h, pokud zareagujete do jedné sekundy, a 17 metrů při rychlosti 60 km/h. Ale na mokru mají i sebelepší pneumatiky mnohem horší přilnavost. Při padesátikilometrové rychlosti s autem na mokru ujedete ještě pět metrů navíc oproti situaci na suchu, při 60 km/h dokonce o osm metrů víc do úplného zastavení.
Asi není třeba připomínat, že s narůstající rychlostí je brzdná dráha násobně delší. Přitom když jedete, rozdíl mezi rychlostí 80 km/h a 100 km/h se vám může zdát minimální.
Jak dlouhé jsou dvě vteřiny?
Asi jste už mockrát slyšeli, že minimální bezpečná vzdálenost od vpředu jedoucího auta jsou dvě sekundy. Dá se to spočítat jednoduše.
Ve chvíli, kdy auto před vámi mine například sloup, počítejte do dvou. Teprve v tu chvíli byste stejný sloup měli minout i vy.
Ve městě se tahle „díra“ zdá nesmyslná, v tu chvíli se vám do ní někteří ostřejší řidiči začnou cpát. Na dálnici byste ji ale opravdu dodržovat měli. Teprve za dvě sekundy od chvíle, kdy zareagujete, totiž vaše auto začne efektivně brzdit. A ty dvě sekundy někdy mohou rozhodnout nejen o nepříjemné nehodě s pomačkanými plechy, ale především o životě.
Pozor na gumy!
A to se pořád najdou i řidiči, kteří podceňují vliv pneumatik. Přitom v mnoha testech, které realizují jak autokluby, tak třeba Besip a podobné organizace, vychází najevo, že kvalita pneu naprosto zásadně ovlivňuje brzdnou dráhu.
I kdybyste měli postřeh jako chameleon, kterému před tlamou lítá moucha, na špatných pneumatikách nezmůžete nic.
Když auto na dobrých gumách zastaví na padesáti metrech, stejné vozidlo na pneu se sjetým vzorkem se pohybuje ještě dalších osm metrů. A víte, jakou rychlostí mine „vozidlo A“? Nijak malou – 37 km/h! Určitě byste nechtěli, abyste mu stáli v cestě.
Stejně tak nemá vůbec smysl jezdit v zimě na letních gumách a obráceně. Pryže mají totiž úplně odlišnou směs a v počasí a na povrchu, pro který nebyly navrženy, se chovají naprosto nevhodně. Třeba na sněhu auto na zimních pneu zastaví z rychlosti 50 km/h na 35 metrech, ale kdyby mělo slušné letní, zastaví minimálně na dvojnásobné vzdálenosti. Na sjetých letních gumách by to byla brzdná dráha ruských saní. To všechno jsou tedy rozdíly, které opravdu rozhodují o životě. A nejen o tom vašem.
Chcete si vyzkoušet svoji brzdnou dráhu? V téhle aplikaci si potrénujete postřeh.
Protože určitě za volantem taky trávíte pěknou část života, mrkněte na náš blog se spoustou rad pro řidiče Rád řídím. K čemu je dobrá škola smyku, co dělat při dopravní nehodě a podobně. Nikdy nevíte, jednou se to může hodit. Hezké čtení!
Mohlo by vás také zajímat: Léto budiž pochváleno! Ale raději si ho pojistěte.
