O tom, že kolísající počty GABA receptorů způsobují změny v mozku, se ví už delší dobu, vědci z University of Portsmouth v Británii nyní ale dokázali, že stres působí negativně i na další orgány. Výzkumný tým ze School of Pharmacy and Biomedical Sciences pozoroval, jak se GABA receptory chovaly u pokusných myší, které byly vystaveny stresu. A přináší naději, že nyní můžeme vyvinout léky, které by působily právě na „rozbité“ GABA receptory, a tím by pomáhaly bojovat s nejrůznějšími neduhy od vysokého tlaku přes astma až po cukrovku a zažívací a trávicí problémy. Studii publikoval magazín Frontiers in Molecular Neuroscience.
Hlavu už známe
Výzkumník Dr. Jerome Swinny řekl: „GABA receptory byly spojovány s vlivem na mozkovou činnost a právě na ně v moderní medicíně cílí mnohé medikamenty léčící epilepsii, úzkost a další poruchy.
Také anestezie funguje díky svému působení na GABA receptory. Překvapilo nás zjištění, že jejich působení jde mnohem dál za hranice mozku.
Dramatické změny v počtech GABA receptorů způsobené stresem jsou velmi zajímavé. Jejich klesající počty ovlivňují funkci orgánů, a tudíž se domníváme, že přispívají k rozvoji onemocnění.“
Teď přichází tělo
A dodal: „Je dlouho známým faktem, že nelaskavé zacházení, zanedbávání nebo ubližování v dětství otevírají dveře k vývoji nejrůznějších poruch včetně mentálních, jako třeba úzkosti a kardiovaskulárních nebo zažívacích onemocnění. Nicméně jak přesně emoční stres ovlivňuje funkci různých orgánů v našem těle, je zatím nejasné, což nám brání v tom, abychom byli schopni ,namíchat‘ tu správnou medikaci.“
Všechno je otázkou míry
Lidská nervová soustava je „udělaná“ tak, aby odolávala stresu, a vystavování se stresu nám do určité míry umožňuje adaptovat se na neustále se měnící životní podmínky.
Problém nastává, když jsme stresu takto vystaveni příliš dlouho.
„Nervový systém kojence není dostatečně vyzrálý na to, aby byl dlouhodobě vystavován látkám, které mozek vylučuje jakožto odpověď na stres. Pokud se tak děje, může to vést k vývojovým změnám v mysli i těle oproti normálu. Doufáme, že pochopení působení stresu na GABA receptory nám pomůže léčit třeba i cukrovku či přecitlivělý žaludek,“ věří výzkumník.
Takže pokud nechcete vychovat malé astmatiky či cukrovkáře, nevystavujte své malé děti včetně kojenců stresovým situacím na delší dobu, než je nezbytně nutné.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
Mohlo by vás také zajímat: Co se děje s tělem, když je pod tlakem? Proč nás tak ničí stres?
