Díky stále se zvětšující populaci vyvstávají otázky, které dříve téměř neexistovaly. I když první místo stále zaujímá problematika světového hladu, začíná ji dotahovat jiný negativní fenomén – nadměrná konzumace, a tím pádem produkce potravin. Ač tyto dvě věci vedle sebe působí dosti paradoxně, hrají obě zásadní roli v celospolečenském měřítku. První je problémem tady a teď. I když se to zdá neuvěřitelné, zhruba každých deset vteřin někdo zemře na následky dlouhotrvajícího hladu. Především děti. Nadměrná konzumace funguje opačně. V případě jednotlivců dochází ke zdravotním komplikacím v podobě infarktů, cukrovek a rakovin. Ale v horizontu desítek až stovek let tu vzniká ještě jiný problém. Skleníkové plyny se nenápadně kupí. Až dosáhnou kritického bodu, poznají to hladoví i sytí, mladí i staří.
Mohlo by vás také zajímat: Ročně každý z nás vyhodí 80 kg jídla. Jak z toho ven?
New Nordic Diet
Na způsob, jak zpomalit časovanou bombu, přišli vědci nejenom v USA, které patří mezi nejobéznější země vůbec, ale také v Dánsku. Takzvaná New Nordic Diet začala získávat popularitu již před deseti lety, avšak teprve v poslední době, s narůstajícím upozorňováním na hrozící problémy, se skloňuje čím dál tím častěji. „Závěry našich bádání ukázaly, že s námi vymezenou dietou dojde ke snížení produkce skleníkových plynů v naší zemi o zhruba 6 %. A je tu potenciál na redukci až o 27 %,“ říká Henry Saxe, profesor z Kodaňské univerzity a jeden z hlavních tvůrců New Nordic Diet. V jejich pojetí nejde o nic extrémního. Dieta, tedy spíše jídelníček, má tři zásadní body – primárně nahradit masné výrobky zeleninou a ovocem, druhotně pak nakupovat tyto potraviny u lokálních výrobců a nakonec se zajímat o co nejekologičtější potraviny. Zásadní je samozřejmě finanční otázka. Ne každý si může dovolit nakupovat pouze bio stravu. Proto na prvním místě stojí změna jídelníčku.
Přestat pořizovat především červené maso naopak peněžence jen pomůže. Konzumace ryb nevadí, pokud nepochází z nešetrných velkochovů.
Americký sen
Ve Spojených státech se začalo spojení jídelníčku a životního prostředí sledovat obšírně teprve nedávno. Právě v USA patří výroba potravin na živočišné bázi mezi nejzásadnější položky produkce látek, které způsobují globální oteplování. Velké farmy se tak podílejí více než 30 procenty na celkovém množství všech skleníkových plynů. David Cleveland z Kalifornské univerzity však zmiňuje i to, jak úzce se pojí strava se zdravotnictvím. Na příkladu Spojených států studie poukazuje na to, jak by mělo přemýšlet ministerstvo zdravotnictví v každé vyspělé zemi. V USA se utrácí okolo 3 bilionů dolarů za zdravotní péči. 18 % z nich je pak spojováno s nemocemi ze špatného stravování. Podrobný návrh nabízí postupnou redukci tíživé stravy, kde prvním krokem, jako u Dánů, je snížení konzumace hovězího a vepřového, navíc také přidaných cukrů. Samozřejmě studie nezaručí snížení, jde jen o doporučení. Záleží na státu, jak bude prezentovat nutnost změny jídelníčku. Obzvláště pokud se očekává, že populace planety Země do roku 2050 naroste o dvě miliardy obyvatel. A to znamená více jídla.
Pravidla severské stravy 1. Nákup jen lokálních, sezonních a organických potravin. Konzumace celozrnných potravin, obilovin, ořechů, semen, luštěnin, ovoce a zeleniny. Konzumace méně často a menších porcí masa, nejlépe zvěřiny, a pokud je dostupný, losa. 2. Ideální je listová zelenina, kořenová a hlízy, nejlépe upravovaná na páře. 3. Z ovoce jsou vhodné drobné lesní a zahradní plody, jablka a hrušky. 4. Konzumace hlavně tučných ryb, jako je losos, sleď atd., a to několikrát týdně, je doporučená. 5. Konzumace hub. 6. Domácí ovesná kaše nebo sypané müsli jsou na snídani ideální. 7. Řepkový olej je velmi vhodný (nejlépe lisovaný za studena). 8. Na pití je nejlepší čistá voda, bylinkové a ovocné čaje s medem. 9. Vyhýbání se zpracovaným potravinám a přídavným látkám v potravinách, bílému pečivu, uzeninám, tučným mléčným výrobkům, sladkostem a polotovarům. Zdroj: rehabilitace.info
Obézní Česko
Dietní plán týmu Davida Clevelanda není jen pro Spojené státy, ale pro všechny země, které se vyskytují na předních příčkách v obezitě. A mezi ně patří kupodivu i Česká republika. Většinou totiž platí pravidlo, že čím tlustší obyvatelstvo, tím je lepší životní úroveň. A naše se neustále zvyšuje. V aktuálních průzkumech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj se, pokud jde o obezitu, Česko umístilo na 15. pozici. Zhruba 21 % dospělých obyvatel trpí nadváhou. Tím pádem stejné množství přispívá k potížím, které by v budoucnu mohly ohrozit obyvatele celého světa. I přes vysoké umístění nedochází k žádným zásadním opatřením, která by pracovala na tom, abychom se příště umístili níže.
Zato samotní prodejci reagují na celosvětové trendy a právě v minulém roce se v mnohých supermarketech markantně rozšířila oddělení s vegetariánskou stravou a sortiment bio produktů. A to v cenové hladině, ve které se nikdy předtím takovéto potraviny nedaly pořídit.
Stačí málo
Ale není nutné přistupovat na radikální diety, jak si představují mnohá veganská, vegetariánská a další podobná hnutí. Když se budeme držet modelu New Nordic Diet, lze přispět ke zlepšení, aniž by nás to větším způsobem omezovalo. Při nakupování stačí zaexperimentovat – místo pokrmu plného masa vymyslet zeleninovou alternativu. A ani ne pokaždé, ale častěji. Neprospěje se tím jen tělu, ale i budoucím generacím. A také samotným zvířatům, jejichž život nezastává jinou funkci než stát se hamburgerem, steakem a gulášem. Stačí si uvědomit, že na talíři není jen a pouze výtečný oběd.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
Přečtěte si také: Domácí, zdravý, dietní: nenechte se zmást etiketami potravin v obchodech
