Tak nějak to tušíme všichni. Neměli bychom se přejídat, chtělo by to více pohybu, típnout opravdu poslední cigaretu a vyhýbat se stresu. To jsou základní pravidla pro zdravý životní styl, která ale moc nedodržujeme. Ať už proto, že stále nestíháme a vymlouváme se na to, že až konečně budeme mít volněji, tak opravdu začneme žít zdravě a něco uděláme i s těmi solidními tukovými zásobami, anebo jsme prostě zlenivěli a do žádných změn se nám nechce. Takže co s tím?
Geny jsou všechno
Pro začátek je fajn si uvědomit, že každé srdce potřebuje trochu péče a pozornosti, aby mohlo pracovat co nejdéle. Pokud ovšem máte v plánu náhle zemřít už okolo čtyřicítky, číst dál nemusíte. Kardiovaskulární onemocnění, tedy choroby srdce a cév, jsou do značné míry ovlivnitelné tím, jak žijeme. Ne snad že by šlo úplně změnit to, jaké geny a s nimi spojené sklony k nemocem si neseme po předcích, ale přesto se dá dělat dost. „Pokud si s sebou nesete určitou sadu genů, která není právě výhodná, například když máte oba rodiče diabetiky, je na vás, jaký život chcete žít. Pokud má být dlouhý a zdravý, musíte se podle toho chovat, tedy snažit se udržet v kondici, netloustnout, hodně se hýbat a hlídat si jídelníček,“ vysvětluje docent Martin Prázný, který působí na III. interní klinice 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Právě diabetes 2. typu, lidově řečeno cukrovka, je jeden z hlavních rizikových faktorů pro rozvoj chorob srdce a cév.
Je to možná kruté, ale ani zdravý životní styl vás nemusí před cukrovkou úplně ochránit, ale můžete ovlivnit to, kdy se tato nemoc objeví. „Při nesprávném způsobu života, kdy je člověk obézní a skoro se nehýbe, může onemocnět třeba už ve čtyřiceti, nebo dokonce ještě dříve. Je pak na vás, zda chcete strávit dvacet let svého života s poruchou metabolismu glukózy, což je podstata diabetu, která bude postupně poškozovat vaše orgány,“ dodává diabetolog s tím, že už jen mírně zvýšená hladina krevního cukru znamená nárůst rizika, že v budoucnu dostanete infarkt myokardu nebo u vás dojde třeba k rozvoji cévní mozkové příhody, tedy mrtvice. O dalších komplikacích ani nemluvě.
Přečtěte si také: Posedlost očistou. Proč nás tak lákají půsty a detoxy?
Chcete „vyhrát“ infarkt?
Jen tak mimochodem: právě srdeční infarkt, kdy dochází k ucpání jedné ze srdečních (koronárních) tepen, je často uveden na úmrtním listě. Průtok krve důležitou tepnou se během něj může omezit nebo zcela zastavit. Srdeční tkáň ztrácí přísun kyslíku a odumírá. Dost krušná představa, zvlášť když mnoha případům lze zabránit, ačkoli to neplatí absolutně. „Infarktu myokardu, který je jednou z nejčastějších příčin úmrtí v Česku, nelze zcela předejít, jako je tomu u jiných nemocí. Riziko je ale možné výrazně snížit správnou životosprávou,“ uvádí docent Jan Bělohlávek z II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dobrá zpráva ale je, že pokud vás už infarkt potká, vaše šance na přežití nejsou zcela marné. Právě česká kardiologie, zejména v podobě akutní péče, patří k vůbec nejlepším na světě.
Je ale samozřejmě lepší, když si zážitek v podobě infarktu odpustíte a navštívíte svého lékaře „jen tak“ ještě před tím, než vaše srdce selže.
„Faktory způsobující kardiovaskulární onemocnění jsou všeobecně známé. Jaké je riziko pro nás samotné, však často netušíme, podceňujeme nejen životní styl, ale i genetické zatížení,“ dodává docent Marek Šetina, ředitel Komplexního kardiovaskulárního centra VFN. Začít můžete třeba tím, že se (konečně) objednáte na preventivní prohlídku ke svému praktickému lékaři. Ten vám mimo jiné změří krevní tlak, nechá vyšetřit cholesterol i hladinu cukru v krvi. A to za peníze z veřejného zdravotního pojištění. Jen se k němu musíte dostavit.
Nevzdávejte se předem
Ani to, že nežijete právě ukázkově zdravě, ještě neznamená, že se to nedá změnit. „Každý člověk, i ten, který už si s sebou nese rizika rozvoje metabolických chorob s ohledem na rodinnou zátěž nebo třeba to, že má sedavé zaměstnání a moc se nehýbe, může svůj osud ovlivnit a část těchto rizik snížit. Sice takto není možné všechna rizika odstranit, ale i menší změna má obrovský význam,“ popisuje docent Michal Vráblík, předseda České společnosti pro aterosklerózu, který působí na III. interní klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Sám proto svým pacientům neříká, že už si nikdy nesmí dát nic sladkého a na salám se už ani nesmí podívat. „Důležité je nevzdat se předem kvůli nereálným požadavkům. Každý z nás se v jakémkoliv věku může posunout ke zdravějším volbám ve svém životě,“ dodává.
Selhává vám srdce? Nemusíte to poznat
Velmi zákeřné je také chronické selhání srdce, kdy je tento orgán zesláblý, nezvládá plnit svou funkci a rozvádět okysličenou krev po těle. Jen v Česku jím trpí více než 200 tisíc lidí a každý rok je diagnostikováno 40 tisíc nových případů. Jenže sami Češi o tomto onemocnění příliš nevědí, a tak ho snadno přehlédnou. Začíná často nenápadně, i když se podle statistik rozvine u každého pátého člověka po čtyřicítce.
Signály, které nikdo nečte
Většina lidí si myslí, že srdeční selhání se projevuje bolestí na prsou či u srdce, ale to jsou typické příznaky infarktu myokardu. Celkovou únavu, pocit dušnosti zhoršující se vleže a v noci, oteklé kotníky, nohy a břicho, nárůst váhy nebo nechuť k jídlu či častější frekvenci močení už si se srdečním selháním spojí málokdo. Ale právě touto cestou srdce vysílá zprávu, že mu docházejí síly a nezvládá zásobovat orgány krví, kyslíkem a živinami. „Pacienti pro příznaky často hledají jiná odůvodnění, vnímají je odděleně a nepropojí je do jedné diagnózy. Únavu a vyčerpání již při malé zátěži zaměňují za přepracovanost, oteklé kotníky spojují s věkem či s cestováním, dušnost zase s přibíráním na váze nebo astmatem, přitom to jsou hlavní příznaky srdečního selhání,“ vysvětluje docent Vojtěch Melenovský, vedoucí lékař Oddělení srdečního selhání IKEM v Praze. Myslet si tak, že se mi hůř dýchá a špatně zvládám námahu, protože stárnu, tak může být dost nebezpečný omyl.
Projevem srdečního selhání je překvapivě i náhlý nárůst váhy a ztráta chuti k jídlu vlivem zadržené krve v břišní dutině.
Chronické srdeční selhání se rozvíjí postupně a jeho příznaky je možné vypozorovat. „Lidé přicházejí k lékaři až ve chvíli, kdy je problémy začnou vážně omezovat v běžném životě, nebo hůř, když je třeba akutní hospitalizace. Včasné rozpoznání tohoto onemocnění je přitom stěžejní, jedině tak může být nemoc zastavena nebo alespoň kontrolována. Dnešní možnosti léčby umožňují pacientovi žít plnohodnotný život i přes tuto diagnózu,“ shrnuje docent Melenovský.
Normální, nebo vysoký tlak?
Dost častým problém, který zvyšuje pravděpodobnost dalších onemocnění srdce a cév, je vysoký krevní tlak. Optimálně by se měl pohybovat v hodnotách 120–130 / 70–85 mmHg. Pokud občas nějaká hodnota vyskočí, nemusí to nic znamenat. Je ale dobré vědět, jak na tom jste s tlakem právě vy. Pokud vás lékař upozorní, že máte nakročeno k hypertenzi, nebo už dokonce máte vysoký krevní tlak, neberte to na lehkou váhu. Jde o vážné varování, že mohou přijít a pravděpodobně také přijdou další a vážnější problémy.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
Mohlo by vás také zajímat: Neviditelná závislost: spotřeba léků proti bolesti stále roste
