V prvních letech až desetiletích onemocnění se střídají ataky nemoci s dlouhými obdobími nerušeného zdraví. Zatímco první ataka se může, ale nemusí opakovat, v případě jejího opakování a příslušného „zjizvení“ nervů následuje diagnóza roztroušenou sklerózou. Po létech střídání zdraví a nemoci ataky řídnou nebo mizí – ale dlouhodobé poškozování nervové soustavy na ní zanechá trvalé následky.
Příznaky? Různé
Ataky charakterizující první stadium nemoci jsou v podstatě lokálními záněty nervové soustavy. Roztroušená skleróza je autoimunitní chorobou: imunitní buňky člověka napadají jeho vlastní nervy. Při onemocnění je proto žádoucí se vyvarovat infekcí, očkování a stresu, které obecně vyvolávají prozánětlivé reakce.
Název roztroušená plyne z faktu, že drobnými záněty napadá množství různých míst v mozku a míše. V závislosti na napadených nervech se také liší její příznaky.
- Trnutí nebo brnění některé části těla kvůli narušení nervového spojení s míchou často patří mezi první pociťované příznaky.
- Vyčerpání a svalová slabost. Na vině je opět narušení nervů, které stimulují svaly.
- Rozostřené vidění, problémy s rozeznáváním barev nebo kontrastu – při zasažení zrakového nervu.
- Problémy s chůzí a rovnováhou; křeče nebo samovolné pohyby končetin, bolesti.
- Deprese, náhlé změny nálady a úbytek rozumových schopností. Nejen nervové, ale i imunitní procesy ovlivňují, jak se člověk cítí; porucha imunitní a nervové soustavy tedy přirozeně vede i k psychickým potížím – stejně jako k problémům s vnímáním, soustředěním, učením a podobně.
- Potíže s ovládáním svěračů a inkontinencí – které ale současná medicína umí dobře vyřešit.
Každá ze zmíněných obtíží ovšem může mít řadu jiných příčin. Diagnostika roztroušené sklerózy je proto velmi složitá. Diagnóza následuje až po vyloučení všech ostatních možných příčin: od zranění až po infekční a genetické nemoci nebo nádory. Za podobnými příznaky ale může stát i docela banální nedostatek vitaminu B12 nebo zinku.
Kde se vzala, tu se vzala
Jak roztroušená skleróza působí na nervy? Zpracovávání informací v nervové soustavě probíhá přenosem elektrických signálů. Aby se jejich přenos po nervových vláknech urychlil, většinu nervů obaluje ochranná vrstva z látky zvané myelin. Při roztroušené skleróze imunitní systém zabíjí podpůrné buňky nervové soustavy, které tuto myelinovou pochvu vytvářejí a udržují. Typicky napadá nervy vedoucí podněty z mozku do míchy a do těla – a způsobuje jejich postupnou degeneraci, která se plně projevuje ve druhém stadiu nemoci. A taky typické pro první stadium nemoci jsou potom průvodním jevem zánětů vznikajících v souvislosti s imunitním útokem na myelinové pochvy – protože společně s myelinem zasahují i samotné nervy.
Proč k roztroušené skleróze dochází, není úplně jasné.
Neumíme jí efektivně předcházet: víme, že napadá častěji ženy než muže a roli hraje i rasa a etnický původ – ale změnit takové faktory neumíme. Jediná možnost, jak riziko snížit, je nekouřit; cigarety souvisí se vznikem nemoci a zároveň urychlují její postup. Pravděpodobný je i vliv stresu a životosprávy.
Částečnou roli hraje genetika. Některé geny zvyšují riziko propuknutí onemocnění – samy o sobě jej ale nevyvolají. Zásadní vliv mají pravděpodobně infekce. Konkrétní patogen, který by roztroušenou sklerózu způsoboval, nikdo neobjevil – a nejspíš vůbec neexistuje. Přestože existuje více teorií, nejpravděpodobněji roztroušená skleróza propukne po vystavení mnoha různým infekcím v kombinaci s genetickými faktory a faktory prostředí.
Výskyt roztroušené sklerózy ve světě je velmi nerovnoměrný, například se liší podle rasy a etnika. Zároveň její riziko stoupá se vzdáleností od rovníku: s nemocí totiž souvisí vitamin D, který pomáhá syntetizovat sluneční záření – a slunce u rovníku svítí víc. Zásadní je, že pokud se člověk v dětství přestěhuje, změní tím i pravděpodobnost, že se u něj roztroušená skleróza rozvine.
Pokud by vaše dítě adoptovali třeba domorodí Australané, riziko sklerózy by se snížilo. Znamená to, že hlavní roli nehraje genetika, ale prostředí (a případné patogeny v něm obsažené).
Vyléčit roztroušenou sklerózu zatím možné není. Existují léky ke zpomalení jejího postupu, takže nemoc snižuje dobu dožití pouze o několik let – srovnatelně s kouřením, alkoholem nebo obezitou. Zároveň lze dobře léčit téměř všechny její příznaky. Roztroušená skleróza tak sice znamená mnohá omezení, ale není pravda, že by lidé s takovou diagnózou nemohli pracovat, vést partnerský život nebo mít děti. Nebo že by měli strávit zbytek života na invalidním vozíku: podle jedné ze studií jej musí užívat jen asi 12 % z pacientů. Jedná se ovšem o onemocnění s velmi individuálním průběhem – který se navíc těžko předvídá.
Bude vás také zajímat: Hlavní hrozbou pro naše zdraví jsou nemoci z blahobytu
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
