Všichni nesnášíme plýtvání jídlem, ale asi skoro každému z nás se to čas od času podaří.
Generace plýtvačů
Na světě se vyhodí asi třetina potravin, z toho velká část je zcela nezávadná a normálně poživatelná. Na každého z nás připadá kolem 80 kg vyhozeného jídla ročně. Nejčastěji vyhazujeme ovoce a zeleninu, mléčné výrobky a námi uvařené jídlo. Nejhůře jsou na tom mladí lidé žijící v jednočlenné domácnosti. Pravděpodobně i proto, že mnoho potravin je prodáváno v příliš velkých baleních. Plýtvání probíhá v celém potravinovém koloběhu života. Farmáři vysázejí více, než kolik mají nasmlouváno s odběrateli. Počítají totiž s tím, že jim obchody část jejich úrody z estetických důvodů nevezmou.
Selekcí tak nemusí projít nedostatečně oranžová mrkev, jablko s nevhodně zabarvenou slupkou nebo paprika s příliš velkou stopkou.
Obchody mají strach, že by si od nich takové nepřístojnosti lidé nekoupili. Nicméně když mají farmáři dobrý rok, skončí s nadbytkem reprezentativních mrkví, které už ale nemají šanci prodat. Takže další plýtvání. Pak jsou tu samotní spotřebitelé, kteří si potraviny koupí. Podléhají výhodným slevám, nakupují bez rozmyslu a velká část jídla pak nakonec stejně skončí v koši.
Co je doma, to se počítá
Nejvíce potravinového odpadu vyprodukujeme v našich domácnostech. Přitom až 60 % by se dalo zabránit. To jsou ty naše neuvážené nákupy při záchvatu zdravého životního stylu. A klasické nakupování přehnaného množství zboží, které je v akci. Co na tom, že ho pak nezvládneme spotřebovat, popř. to pak všechno zašoupneme někam, kde to posléze objevíme s rok prošlým datem spotřeby a plynulým pohybem přesuneme do popelnice. S tím souvisí i časté nepochopení rozdílu mezi datem spotřeby (po jejím uplynutí už výrobce nezaručuje zdravotní nezávadnost) a datem minimální trvanlivosti (lze prodávat i konzumovat po uplynutí této doby).
Právo darovat
Problémem je samozřejmě i současná legislativa, která nejde boji s plýtváním zrovna dvakrát naproti. Ještě před dvěma lety u nás obchody musely zdanit potraviny, které chtěly věnovat na dobročinné účely. To se po dlouhém boji podařilo zrušit, nicméně obchody stejně nejsou nijak motivovány a musejí projevit vlastní iniciativu domluvit se s potravinovými bankami či nějakou charitativní organizací. V současné době se takto nejvíce angažuje hlavně společnost Tesco.
V Itálii právě chystají úpravu zákona o snížení daně za odpad, a to podle toho, kolik potravin darují. V Dánsku zase otevřeli obchod, který prodává výrobky s poškozenými obaly nebo s blížícím se datem exspirace za sníženou cenu.
Nejdál je na tom zatím Francie, kde je výslovně zakázáno potraviny vyhazovat, jinak obchodům hrozí tučná pokuta.
Musí je buď darovat na charitu, nebo jako krmivo pro zvířata. Autoři francouzského zákona nyní doufají v jeho uplatnění v rámci celé EU.
Zachraň jabloň
Proti zbytečnému vyhazování potravin brojí tzv. freegani. Podle jejich filozofie vydáváme zbytečně peníze za jídlo, které je přitom dostupné všude kolem nás a zadarmo. A hlavně se jím často plýtvá. Z těchto principů vychází například projekt Na ovoce. Na jeho stránkách najdete mapu výskytu volně přístupných ovocných stromů, keřů a míst, kde se dají trhat bylinky.
S freeganstvím je pak úzce spojen dumpster diving, volně přeloženo „potápění v popelnicích“. Pod rouškou tmy se lidé vydávají ke kontejnerům supermarketů, odkud si domů odnášejí potraviny, které jsou sice stále v pořádku, ale obchody je z důvodu prošlé minimální trvanlivosti či jen poškozeného obalu vyhazují. Musejí to dělat potají, protože i vyhozené jídlo je stále něčím majetkem, a pokud si takto zachráníte svazek mrkve, v podstatě se stále jedná o krádež.
Provozovatelé také často popelnice zamykají nebo potraviny dokonce sami znehodnocují.
Hrnek rýže a špetku soli, prosím
Už druhým rokem najdete v Praze v Bělehradské „klubovou testovací výdejnu potravin“. Provozuje ji hnutí Bez obalu, které se bezobalovým prodejem inspirovalo v podobném obchodu v Londýně a také od hnutí zero waste – bezodpadový životní styl. Mimochodem: Bea Johnson, průkopnice tohoto stylu, dokáže roční odpad své čtyřčlenné domácnosti vtěsnat do jedné zavařovačky. Oproti českému průměru 1,2 tuny to už je celkem rozdíl.
A jak tedy funguje nákup bez obalu? Donesete si vlastní nádoby a necháte si je naplnit, čím potřebujete. Takovým množstvím, jaké vám vyhovuje. Takže už nemusíte řešit, který obal od špaget vypadá víc chutně, vidíte rovnou samotný produkt. Zároveň je sortiment orientován na zdravé a kvalitní potraviny vypěstované šetrným způsobem.
Mír a křivé mrkve všem
Recyklaci neprodejných potravin se kromě jiného věnuje iniciativa Food Not Bombs, která v několika českých městech z těchto potravin pravidelně vaří jídla pro lidi bez domova. Jelikož domluva s velkými řetězci bývá komplikovaná, snaží se dohodnout na spolupráci hlavně s menšími obchody a tržnicemi, aby jim tyto pro ně neprodejné potraviny přenechávaly. Hlad ve světě podle nich není zapříčiněn přelidněním, ale špatnou distribucí potravin.
Další podobný spolek Zachraň jídlo se této problematice věnuje už několik let. Hostina pro tisíc, Křivá polévka nebo Tisíc kilo. To jsou názvy některých akcí, které už zvládli uspořádat. Vaří jídla ze zeleniny, kterou farmáři nemohli prodat kvůli nevhodném vzhledu, nebo sami jezdí na pole sklízet příliš velké květáky.
Aktuálně pracují na kampani Jsem připraven!. A k čemu? Ke koupi ovoce a zeleniny, které podle majitelů obchodů nejsme připraveni kupovat. Svým podpisem se můžete přidat k lidem, kterým nevadí vynalézavost Matky přírody a také neřeší formu, ale především chuť.
Méně je více
Ptáte se, co s tím? Především začít u sebe a přemýšlet nad tím, co a kolik toho kupuji, nad svou vlastní spotřebou. Plánujte si nákupy. Zkuste třeba aplikaci Foodfully, která vás upozorní, když se vám doma kazí jídlo, abyste si mohli lépe sestavit váš jídelníček. Zároveň vám sama nabízí inspiraci, co se dá z dané suroviny uvařit.
Plýtvání potravinami naštěstí není všem lhostejné, stoupá obliba alternativních způsobů nákupů na farmářských trzích či bedýnkového prodeje. Internetový obchod s potravinami Rohlík loni zařadil do sortimentu „nestandardní“ ovoce a zeleninu. Můžete si tady pořídit příliš zahnutou okurku nebo nevhodně tvarované brambory. Zájem o ně očividně je, když si nepohlídáte naskladnění, jsou hned pryč. Paradoxně vám ale budou připadat úplně normální.
Mohlo by vás také zajímat: Pravěk na talíři: Sto vajec za měsíc a vůbec žádné rohlíčky
