Jedna vlaštovka ale jaro nedělá – a stejně tak nelze výsledky jedné studie brát za absolutní pravdu. Zásadní tak je velká studie s názvem Co víme o rizicích při řízení a ADHD: přehled literatury, metaanalýza a kritika. Ta popsané souvislosti potvrzuje: lidé s ADHD řídí hůř, což se projevuje zejména u mladých a nezkušených řidičů.
Přečtěte si také: Těší mě, jsem ADHD
Skutečně existuje!
ADHD, porucha pozornosti s hyperaktivitou, je známá hlavně u dětí, které díky psychiatricky potvrzené diagnóze mohou získat úlevy ve škole – a také léčbu, která jim pomůže úspěšně přežít nástrahy současného školství. Někdejší mediálně propírané úvahy o tom, že se jedná o „falešnou diagnózu“, jsou dílem nepochopení odborné diskuse o tom, do jaké míry je zapotřebí ADHD léčit farmakologicky. Podle názoru mnoha odborníků existují vhodnější metody – což ale nic nemění na tom, že ADHD je skutečná porucha, rozpoznatelná neurologickými i psychiatrickými metodami. V převážné většině případů navíc nekončí s povinnou školní docházkou a přetrvává do dospělosti.
Podle konzervativních odhadů mají dospělí s ADHD o polovinu vyšší riziko, že zažijí dopravní nehodu.
Rozhněvaní mladí muži
Jedná se ale o podhodnocený odhad, protože nejčastěji bourají mladí muži – kteří zároveň častěji trpí ADHD. Statistické výpočty tak zřejmě část vlivu ADHD svádí na mládí. Jiné způsoby interpretace dat mluví až o čtyřnásobném zvýšení pravděpodobnosti nehody kvůli ADHD. Lidé s ADHD statisticky řídí hůř jak na simulátorech, tak v realitě. Podle různých studií častěji poškrábou auto, častěji bourají, víc točí volantem, pomaleji reagují a jezdí riskantněji. Protože jsou náchylnější k závislostem a impulzivnímu jednání, častěji se za volantem vztekají nebo řídí pod vlivem alkoholu.
Z toho vyroste. Možná.
Pod názvem ADHD se skrývá mnoho různých příznaků, jejichž příčina leží v drobném neurologickém deficitu, který se typicky projeví ve školce nebo na počátku školní docházky. U toho ale nekončí: původně neurologická drobnost se postupně proplétá celým dětstvím a ovlivňuje řadu dalších aspektů psychiky a života vůbec, které s původní abnormalitou v mozku přímo nesouvisí. Plné ADHD tak přetrvává minimálně v 15 % případů až do dospělosti – do jisté míry ovšem negativně ovlivňuje až 90 % dospělých, kteří ADHD trpěli v dětství.
Asi pětina rodičů dětí s ADHD trpí ADHD také.
Jinakost, která potřebuje psychologa
Pokud jste aktivnější, méně pozorní a impulzivnější než ostatní děti, dospívající a dospělí, lidé a společnost se k vám pak přirozeně chovají jinak. Nepozornost se přirozeně odráží ve škole – ale také v tom, jak rádi do školy chodíte, jak jste oblíbení u učitelů, spolužáků nebo tetičky z desátého kolene, která se dozví o trojce z češtiny. Impulzivita se odrazí i na neškolních úspěších, vztazích s blízkými lidmi, včetně těch partnerských, vztahu k práci i na vycházení s kolegy…
Nic z toho nemusí být nutně špatně, lidé jsou různí a vysoká aktivita nebo impulzivita jsou někdy výhodné – jejich důsledky jsou ale širší.
Mezi příznaky ADHD u dospělých se tak řadí i zhoršené sebeovládání, nervozita, narušené mezilidské vztahy nebo nízká sebedůvěra, které často doprovázejí i potíže se spánkem, obezita nebo vznik závislostí. Proto je také možné – a účelné – ADHD léčit nejen biologicky, ale hlavně psychologicky: protože jde spíš o docela vzdálené psychické důsledky než o samotnou neurologickou zvláštnost na jejich počátku.
Facebook za volant nepatří!
Totéž platí i u řízení. Vztah hyperaktivity k menší trpělivosti při čekání v zácpách je zjevný. Důsledky ADHD jsou ale složitější, nemusí se jednat jen o jednoduché spojení poruchy pozornosti s vyšším rizikem přehlédnutí nebo chvilkového zanedbání řízení. Týkat se může třeba pravděpodobnosti, že se za volantem budete bavit na Facebooku.
Vysoká impulzivita se může projevit třeba tím, že vás najednou cestou z práce něco napadne – a myšlenka vás oslní natolik, že ji okamžitě musíte někomu napsat.
„Pokud by 24 % mladých řidičů jezdilo pod vlivem alkoholu, vyvolalo by to u veřejnosti zděšení. Užívání e-mailů a sociálních sítí na telefonech při řízení je daleko horší – a přitom slepě přijímáme důsledky rozmachu technologií, které stojí tisíce životů,“ shrnují důsledky autoři studie, která se zabývá právě návazností ADHD na užívání sociálních sítí při řízení.
Nechte si pomoci
Neurovývojový deficit podle nich zahrnuje dopaminové cesty, které zvyšují impulzivitu a snižují činnost prefrontální mozkové kůry, která impulzy tlumí a jejíž nižší aktivita se pojí s menší pozorností. Příčiny leží jak v genech, tak ve výchově – a důsledky sahají až k nižšímu sebevědomí a vyššímu stresu. Nepříjemné pocity pak zvyšují touhu sáhnout po telefonu a od řízení utíkat do virtuálního světa. Možnosti diagnostiky i léčby ADHD u dospělých jsou přitom známé, upozorňuje konsorcium vědců v Prohlášení o evropské shodě na diagnóze a léčbě ADHD u dospělých. Kromě farmakologické léčby, která může znít pro jinak zdravého a spokojeného člověka přehnaně, se jedná o psychoterapii, která zlepší profesní a sociální život a sníží pravděpodobnost vzniku závislostí a dalších obtíží typických pro ADHD.
Protože určitě za volantem taky trávíte pěknou část života, mrkněte na náš blog se spoustou rad pro řidiče Rád řídím. K čemu je dobrá škola smyku, co dělat při dopravní nehodě a podobně. Nikdy nevíte, jednou se to může hodit. Hezké čtení!
