První pomoc člověku s psychickými problémy

Rozhovory
Věděli jste, že existuje manuál první pomoci pro duševní zdraví? A že když ji zvládneme poskytnout včas, můžeme svého přítele, kolegu či člena rodiny zachránit? V novém díle podcastu Lepší život jsme si o tom povídali s psychologem Michalem Bačou z Ligy za duševní zdraví, která už školí první firmy na Slovensku.
Poslechnout:
Spotify Apple Google

Až čtvrtina lidí na Slovensku se v průběhu života setká s duševním onemocněním, což představuje asi milion lidí. V České republice aktuálně nějakou formou duševního onemocnění trpí asi 10 % obyvatel. Ačkoliv je meziroční nárůst pacientů v psychiatrických ambulancích asi 3,5 % na Slovensku¹ a 2 % v ČR², většině lidí s psychickými potížemi se včas nedostane odborné pomoci. I proto jsou psychické nemoci druhým nejčastějším důvodem uznání invalidity. Už tato data nasvědčují tomu, že situace je vážná a je třeba se k ní postavit čelem.

Liga za duševní zdraví představila na Slovensku kurz První pomoci pro duševní zdraví. Tento program pochází z Austrálie a funguje v 25 zemích po celém světě. Lokalizaci projektu pro slovenské prostředí podpořila UNIQA. I v této společnosti už školením prošla první stovka zaměstnanců. Cílem programu je dodat účastníkům znalosti, dovednosti a sebedůvěru potřebné k podpoře přátel, člena rodiny nebo kolegy s duševním problémem.

Jak vypadá duševní zdraví?

Definovat duševní zdraví je mnohdy těžší než popsat duševní onemocnění. Podle Světové zdravotnické organizace je duševní zdraví pocit pohody, v němž každý jedinec naplňuje svůj vlastní potenciál, zvládá běžný životní stres, může pracovat produktivně a plodně a je schopen přispívat k prospěchu své komunity. Jak shrnuje Michal Bača: „Pokud jsme psychicky zdraví, dokážeme uplatňovat své schopnosti, postarat se o sebe a své blízké.“

Často slýcháme vyjádření, že je někdo ve stresu nebo má „depku“. Jak ale poznat, kdy už se jedná o závažné potíže? „Je normální v životě zažívat nepohodu, stres, úzkosti, smutek. Problém ale nastává, když tyto pocity zažíváme dlouhodobě nebo velmi často a výrazně omezují naše každodenní fungování. Máme třeba problém vstát z postele, jít do práce, postarat se o děti atd.,“ vysvětluje Michal Bača.

Pět základních kroků při první pomoci duševnímu zdraví

Podstatné je, abychom vůbec zareagovali, poznali, že se s naším blízkým něco děje. Následující aspekty nám pomůžou získat si jeho důvěru a pokusit se zjistit, co se děje.

1. Odvaha vstoupit do kontaktu s druhým člověkem a ochota řešit možnou nepříjemnou situaci.
2. Respekt k druhému.
3. Ochota naslouchat – pokud druhý člověk cítí, že mu někdo s respektem naslouchá, už jen to mu mnohdy uleví.
4. Empatie – být schopný porozumět emocím druhého člověka, ale nenechat se do nich vtáhnout – získat si důvěru druhého, být mu oporou a zkusit najít pomoc.
5. Nesoudit a nehodnotit – neznáme všechny detaily problémů druhého, nepřísluší nám tedy situaci soudit – v opačném případě by se druhý člověk mohl stydět, stáhnout se do sebe a nesvěřil by se.

Tip pro vás: Je dobré mít v telefonu uložená čísla na různé krizové linky, kde jsou operátoři vyškolení pomoci nejen lidem s psychickými potížemi, ale poradí i jejich blízkým, jak se mají zachovat. Jejich seznam najdete např. zde.

V podcastu se dále dozvíte, co znamená psychologické bezpečí v práci, jak pomoci při psychózách a bludech, nebo jak otevřeně mluvit s člověkem, u kterého existuje podezření, že si chce sáhnout na život.

Podcast Lepší život můžete poslouchat v podcastových aplikacích.

Zdroje:
1. Psychiatrická starostlivosť v Slovenskej republike v roku 2021. NCZI. Dostupné z: https://www.nczisk.sk/Aktuality/Pages/Psychiatricka-starostlivost-v-Slovenskej-republike-v-roku-2021.aspx
2. Duševní onemocnění v Česku. NZIP. Dostupné z: https://www.nzip.cz/infografika-dusevni-onemocneni-v-cesku
3. Krizová pomoc. Opatruj.se. Dostupné z: https://www.opatruj.se/prvni-pomoc/krizova-pomoc-1