Nemají to všechny vojenské drony, jen některé. Ocasní křídla ve tvaru V vymyslel polský konstruktér Jerzy Rudlicki už v roce 1930. A nebyl to tehdy příliš velký hit. Chytilo se to až nyní v obrácené verzi (inverted V tail fin) u některých vojenských dronů.
Slavný Predator MQ-1 (na fotce) tento systém používá, protože mu nahrazuje klapky na křídlech (která nemá!). Obrácený ocas do V mu manévrování umožňuje stejně dobře, přitom je to jednodušší konstrukce. Predator tak má hlavní křídla lehčí, kompaktnější a dají se lehce odmontovat. Dvojitá konstrukce ocasních křídel taky zvyšuje tuhost trupu v tahu a je při pilotování blízko země bezpečnější.
NEVÝHODY: Toto uspořádání vyžaduje tvrdší přistání a delší starty. Běžná letadla s posádkou (mnohem větší a těžší) přistávají tak, že zvednou při přistání čumák, dosednou na zadní kola a doklouzají na přední. Zajišťuje to hladké přistání a menší náročnost na brzdy. To ale u lehkých bezpilotních letadel není nijak důležité.
PŘENOSNOST: Jeden ze zásadních důvodů úspěchu Predatoru je ale jeho přenosnost. Letadlo se převáží rozebráno na šest kusů, které se transportují v bedně přesdívané “rakev”. Do transportní bedny se vejde tělo dronu, křídla, ocasní plochy.
Největší komponent systému je samozřejmě řídicí centrum (GCS). Kromě počítačů je součástí i 6metrová parabola a další vybavení. I to vše se dá rozebrat. Celý komplet, rakev, GCS, satelit a doplňky, tohle všechno se vejde do nákladního letadla C-130 Hercules nebo C-141 Starlifter. Tímto způsoběm to armáda převáží na mise. Stavebnici Predatoru sestaví čtyři technici za osm hodin.
→Přečtěte si také: Šest nejlepších dronů, jaké si můžete koupit na začátku roku 2017
Proč používají vojenské drony tlačnou vrtuli?
Predator byl původně navržen jako malý stroj startující z ponorek. Později, když se celý stroj v plánech zvětšil, proporce zůstaly zachovány. Ocasní plochy jsou teď mnohem větší v porovnání s vrtulí, takže původní důvod není tak zřejmý.
Tvar přímého křídla Predatoru dává mnohem větší vztlak než šípové křídlo konvenčního letadla. Pro start pak stačí mnohem menší otáčky. tento profil křídla má ve vodorovné poloze vysoký vztlak, ale je to vykoupeno tím, že musí udržovat let v optimálním zdvihu křídel a přesné horizontální poloze. Všechno to ještě souvisí s váhou stroje. Na konci mise tak Predator díky nižší váze (spotřeboval palivo) musí letět na asi 75 % rychlosti oproti začátku.
