Mezi lidmi na celém světě je zhruba deset až dvanáct procent těch, kteří ve svém běžném životě upřednostňují levou ruku. A není to nějaký výdobytek moderní společnosti. Leváci byli v tomto poměru v lidské populaci zastoupeni vždycky, jen se celkem výrazně měnil pohled, s jakým na ně bylo jejich okolím nahlíženo. Obvykle bývali považováni za lidi druhé kategorie, byly jim přisuzovány čarodějnické schopnosti nebo spřízněnost s ďáblem.
Náprava, nebo nic!
V mnoha světových jazycích je také slovo „levý“ spojováno s něčím špatným, zlým či negativním. A výjimkou není ani čeština – i u nás se přece dodnes používají výrazy jako „na levačku“ či „levárna“ ve výrazně záporném významu. Být levákem proto nikdy nebyl žádný med a pravoruká většina velmi často usilovala o potlačení této anomálie a dělala vše pro to, aby se ti, kdo se takto „nepovedli“, vrátili zpět mezi ty „pravé“, nebo je donutila žít na samém okraji společnosti v bídě a opovržení.
Snahy napravit leváky mají proto velmi dlouhou historii.
Přečtěte si také: Lenoši nebo chudáci? Patří dyslexie mezi vyprázdněné pojmy?
Už ve starověkém Římě se budoucím legionářům, kteří projevili tuto „nedokonalost“, přivazovala levá ruka k tělu, aby začali používat tu správnou. Často bolestivé nebo nepříjemné pokusy napravit levoruké probíhaly i ve středověku. A ještě v 19. a na začátku 20. století byli tito lidé stále diskriminováni a ostrakizováni. Nešetrně přeučovaným levákem byl údajně také otec současné britské královny Alžběty Jiří VI., který pravděpodobně následkem toho trpěl těžkou koktavostí.
Nešikové v království praváků
Žít ve světě, který je designován výhradně na míru pravákům, je ovšem pro levorukou desetinu lidstva poměrně náročné i v dnešní tolerantní době. Kdo z těchto lidí někdy zkusil něco ustřihnout, vyfotografovat, ohoblovat nebo třeba ukrojit, ten dobře ví, že zdaleka ne všechny nástroje a přístroje mu padnou do levé ruky jako ulité. A to nemluvíme o tom, že automobily i jiné dopravní prostředky a jejich ovládací prvky jsou tu také prakticky jen pro praváky, že vás nikdo nenaučí plést nebo háčkovat obráceně, než je zvykem, nebo že se pohodlně nenajíte u stolu vedle praváka, protože do sebe budete šťouchat lokty – tedy minimálně u polévky.
Ano, ve specializovaných obchodech jsou sice dnes už k dostání speciální nástroje pro levoruké a v první třídě už leváci dávno nemusí psát inkoustovým perem, takže se vyhnou modrým šmouhám na prstech, tváři, v sešitu i na oblečení, přesto je levák pořád ještě většinově vnímán jako nemotora. „Prosím tě, dej to sem, vždyť si ještě ublížíš,“ bere vám okolí nůž z ruky, protože nesnese pohled na to, jak krájíte chleba obráceně, než je zvykem. „Ten má obě ruce levé,“ říká se o někom, kdo je nešikovný. Pravoruký svět prostě leváky stále podceňuje. A to zcela neprávem.
Stačí si jen vzpomenout, kdo ze slavných vědců, umělců nebo sportovců psal, kreslil nebo třeba třímal tenisovou raketu levou rukou.
Například Leonardo da Vinci, Pablo Picasso, Wolfgang Amadeus Mozart, Mark Twain, Franz Kafka, Marie Curie-Sklodowská, Isaac Newton, Bill Gates, Woody Allen, Valentino Rossi, Petra Kvitová a mnoho dalších. Byli – či jsou – tihle lidé snad nemotorní a méněcenní?
Kreativita, empatie i talent na šachy
O tom, že mezi leváky je vyšší podíl úspěšných lidí než v celé populaci, se ve své knize Pravá ruka, levá ruka zmiňuje i profesor Chris McMagnus z University College London. Přisuzuje to tomu, že mozek leváků je od přírody strukturován jinak než mozek pravorukých lidí, což může ty první v některých situacích výrazně zvýhodnit.
Kromě toho, že leváci, na rozdíl od praváků, využívají při všech běžných činnostech více pravou mozkovou hemisféru, mají někteří z nich také větší schopnost obě poloviny svého mozku propojovat, což je výhodné například pro rychlé rozhodování a řešení komplikovaných problémů. Proč se tak děje, sice není ještě tak docela známo, některé teorie ovšem vycházejí z toho, že jelikož jsou leváci nuceni žít v podstatě v „pravorukém“ světě, musí více používat obě hemisféry, a tak dochází k jejich lepšímu propojení. Což ovšem znamená, že podobně výjimečné předpoklady k úspěchu by mohli získat i praváci, a to tak, že budou svůj mozek správně trénovat a stimulovat.
Vraťme se ale k pravé mozkové hemisféře, kterou leváci využívají více než pravorucí. Je to ta polovina mozku, kde sídlí například naše fantazie a představivost stejně jako schopnost vnímat prostor a perspektivu či komplexně myslet. S pravou hemisférou ovšem také spojujeme emoce a schopnost empatie. A – což je rovněž zajímavé – paměť na melodie a dovednost rychle určité tóny, které zaslechneme, přiřadit k té které skladbě.
Leváci prý mají také lepší smysl pro rytmus a bývají skvělí tanečníci. I proto je spousta levorukých třeba mezi muzikanty, kreativními umělci, architekty nebo třeba šachovými mistry.
Zajímavě se také levorukost odráží ve sportu. Jisté studie prokázaly, že leváci mají výrazně lepší výsledky zejména v míčových sportech, jako je tenis nebo baseball. A to nejen proto, že mají díky lepšímu propojení hemisfér rychlejší reakce a precizněji řeší nastalé situace, ale také z toho důvodu, že mohou svého pravorukého protihráče zaskočit tím, že útočí z jiné strany, než je zvyklý. Což platí i u kontaktních sportů, jako je třeba box.
V pracovním procesu jsou pak leváci důležitou posilou každého týmu, a to jak pro své kreativní schopnosti a umění empatie, tak proto, že jsou brilantní v řešení více úkolů najednou neboli moderně řečeno multitaskingu. Možná i proto patří levorucí k těm, kdo v současné době i více vydělávají (týká se to ovšem – bohužel – pouze mužů). Podle studie vědců z americké Lafayette College a John Hopkins University například v USA vydělávají středoškolsky vzdělaní leváci o 15 % více než praváci. A co se týká vysokoškoláků, tam tento rozdíl dělá více než čtvrtinu!
Patříte mezi leváky a dočetli jste až sem? Tak hlavu vzhůru. Možná vás nečeká slibná kariéra ve sportu, vědě nebo umění, ale můžete být výjimeční v čemkoli, co vám dělá radost a co vás naplňuje. Vy totiž nejste nešika ani outsider, jste výjimečná osobnost, která si zaslouží uznání okolí a přinejmenším lepší plat.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
