Teoreticky je možné, že takovou látku podle ruského receptu připravil někdo jiný. Vzhledem ke známým důkazům je to ale extrémně nepravděpodobné, říká britský expert na chemické zbraně Richard Guthrie. Totéž sdělila i britská premiérka Theresa May: za útokem stojí s největší pravděpodobností Rusko – nebo Rusko poskytlo recept někomu jinému. Možnost, že by novičok zvládl vyrobit a použít někdo jiný než stát vybavený svými výzkumnými institucemi a zkušenostmi, vylučuje i bývalý ruský chemik Vil Mirzajanov, který se na vývoji novičoku kdysi podílel.
Přečtěte si také: Nepoužívat na lidech. Král biohackingu si sám upravuje bakterie i DNA
Již staří Řekové…
Bojový plyn údajně poprvé použili staří Řekové. Když během peloponéských válek nemohli Sparťané dobýt Delfy, nakonec obránce města porazili díky kouři ze směsi fosforu a dalších látek, který se dostal přes hradby, říká ve své přednášce Frederick Sidell z Armády USA. V novodobé historii jej proslavilo hlavně použití hořčičného plynu za první světové války, zejména v bitvě u Yper.
Hořčičný plyn působí relativně jednoduše, leptá sliznice a nakonec zabíjí popálením plic – podobně jako bolševník velkolepý poškozuje kůži.
O sto let mladší novičoky patří mezi daleko složitější látky, které působí na nervovou soustavu a smrt vyvolávají kvůli změně její činnosti, která ochromí dýchání a činnost srdce. Jedovaté jsou extrémně: podle dostupných informací vraždí násobně úspěšněji než jedna z nejtoxičtějších látek svého druhu, VX.
Elektřina uvnitř člověka
Pod názvem novičok se skrývá skupina různých chemikálií, které narušují komunikaci nervů a svalů. Pokud mozek vyšle svalu signál ke stažení, dorazí po nervovém vlákně v podobě slaboučkého elektrického impulzu. Vyvolá tak změnu elektrického napětí mezi neuronem a jeho okolím, která přitáhne dovnitř do neuronu ionty kalcia. Kalcium se naváže na příslušné receptory uvnitř neuronu – čímž otevře kanálky, jimiž z neuronu proudí neurotransmiter acetylcholin. Ten se pak naváže na receptory sousední svalové buňky, do které také začnou proudit ionty kalcia, aby změnily elektrické prostředí uvnitř buňky – a vyvolaly stažení svalu.
Klíčovou roli pro fungování takového mechanismu pak hraje také rychlé odstranění acetylcholinu, aby bylo možné sval povolit a znovu napnout. Acetylcholin se štěpí pomocí enzymu, který se jmenuje cholinesteráza. Právě na ni útočí novičok a další nervové bojové látky: navážou se na cholinesterázu, která pak acetylcholin vypuštěný mezi nervem a svalem nerozkládá. Následuje křeč, při dávkách nad deset miligramů smrt.
Prvním příznakem je zúžení zorniček, poruchy vidění – a následuje zvracení, obtíže s dýcháním a křeče, říká Mirzajanov.
Jedná se o příznaky cholinergní krize – přílišné stimulace svalů kvůli zaplavení acetylcholinem. Za zúžení zorniček může „křeč“ svalu musculus sphincter iridis, který zornici stahuje. Zároveň postiženému „ztmavne“ zorné pole, protože kontrakce svalu působí podobně, jako když se na fotoaparátu zvýší clona.
Když se vypíná tělo
Acetylcholin je zároveň klíčovým neurotransmiterem parasympatického nervového systému, který tělo ovládá v době odpočinku. Pokud organismus nic neohrožuje, parasympatikus jej navádí k základním biologickým nutnostem: k jídlu, vyměšování, trávení, sexuální aktivitě. Cholinergní krize se tak projevuje i zvýšeným sliněním, urinací, potížemi s udržením stolice a narušeným trávením. Následují obtíže s dýcháním v důsledku špatné činnosti dýchacích svalů, křeče a paralýza kosterních svalů a zvracení; zpomalí se tep. Akutně hrozí udušení pro špatnou funkčnost dýchacích svalů nebo kvůli nadprodukci sekretů v průduškách, které následně zaplaví plíce. Pokud pacient krizi přežije, nahromadění acetylcholinu v mozku může způsobit závažné neuropsychologické problémy od paměti přes intelektuální a emoční schopnosti až po ovládání pohybu.
Dá se otrava vzít zpět? Ano, ale…
Části příznaků by mělo být možné předejít použitím protijedů. V případě otravy průmyslovými látkami nebo neurotoxickou útočnou látkou sarin se užívá atropin, který se naváže na některé acetylcholinové receptory, čímž tlumí činnost parasympatického systému – takže pomáhá předcházet většině příznaků otravy. Nedostane se ale ke svalům, takže křeče zůstanou.
Pomoci může i podání jiného, slabšího jedu se stejným účinkem. Cílem je, aby se na příslušné enzymy navázal místo sarinu méně nebezpečný jed, který je potom jednodušší odstranit.
S novičokem ale nejsou veřejně dostupné žádné konkrétní zkušenosti – s výjimkou kusých informací o Andreji Železniakovi. Ruský vědec se jím otrávil při práci v laboratoři a navzdory podání protijedu po pěti letech plných zdravotních problémů vyvolaných trvalými následky otravy zemřel na mozkovou mrtvici. Jeho otravu ale způsobil novičok-5 (A-232) – a není jasné, do jaké míry se jeho účinky budou lišit od vražedné látky v případě Skripala.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
