Tým francouzských vědců z univerzity v Rennes dost možná objevil překvapivou příčinu rozšířené poruchy čtení, psaní a vyslovování. Je ukrytá v miniaturních buňkách v lidském oku. Pokud se teorie potvrdí, možná budeme schopni dyslexii diagnostikovat pouhým vyšetřením očí. Doteď měli všichni za to, že je na vině špatná komunikace mozkových hemisfér. Jak se ale zdá, vše komplikuje už samotný zrak.
Jste pravák, nebo levák?
Možná už jste o tom slyšeli, ale s očima je to podobně jako s rukama – někdo má zručnější pravou a někdo levou. I u očí je naprostá většina lidí praváky. Dominantní oko má víc nervových spojení s mozkem než slabší oko. Naše oko utváří obraz mimo jiné pomocí světločivných buněk (tyčinek a čípků). Čípky nám umožňují vidět červenou, zelenou a modrou barvu. Většina čípků se nachází na malém místě ve středu sítnice, známé také jako fovea. A právě okolo tohohle místa (tzv. Maxwellovy skvrny) se točí celý objev.
U bezproblémových čtenářů je skvrna v dominantním oku kulatá a ve druhém má nepravidelný tvar. U dyslektiků je v obou očích stejná. A právě chybějící asymetrie by mohla být klíčem k otázce potíží s četbou.
Mohlo by vás také zajímat: Trápí vás noční můry? Nebojte se, vymazávání špatných vzpomínek se blíží.
Nesouměrnost je dobro
Identické uspořádání v obou očích vede ke zmatení mozku a problémům se čtením a hláskováním. U dyslektiků totiž dochází k tzv. zrcadlovým omylům během čtení, kdy se jim pletou písmena b a d. Jelikož jsou jejich oči téměř ekvivalentní, musí mozek postupně spoléhat na dvě mírně odlišné verze snímaného obrazu. Mozek zdravého člověka dokáže tyhle chytáky odhalit lépe. Právě asymetrie v očích zdravých lidí umožňuje signálům z jednoho oka překrýt signály z druhého a vytvořit tím jednotný obraz v mozku.
Tak si na to posvítíme
Lékaři aktuálně testují na dyslekticích metodu, jak jejich mozek ošálit a umožnit jim snadnější četbu. Zkoušejí to, věřte tomu, nebo ne, pomocí lampičky. LED lampou problikávají do jednoho oka takovou rychlostí, až oko přestává vnímat, že vůbec svítí. Tím vlastně vymažou obraz z jednoho oka, který mozek předtím mátl.
Ačkoli vám to může připadat jako dost šílená a nepříjemná záležitost, testovaná skupina opravdu zaznamenala významný rozdíl a četlo se jim mnohem lépe.
Začali světlu dokonce přezdívat „magická lampa“. Jsou ale samozřejmě potřeba další testy k potvrzení funkčnosti této techniky.
Jsem „dys“ a jsem na to pyšný!
O potížích s písmenky ví svoje i úspěšný britský kuchař Jamie Oliver, který svoji poruchu považuje ale za štěstí. Tvrdí, že jeho stav mu pomáhá dívat se na věci jiným pohledem a dokáže lépe řešit problémy. Za pravdu mu dávají i průzkumy, podle kterých mají dyslektici skutečně znatelně lepší prostorové vnímání a jsou schopni vidět věci v širším měřítku. Navíc se dyslektické děti nebojí riskovat a zkoušet nové věci (protože jsou zvyklé, že se od nich očekává selhání). Že se určitě nejedná o diagnózu, která by předurčovala k profesním neúspěchům, by mohli potvrdit i třeba Albert Einstein, Pablo Picasso nebo Leonardo da Vinci. A jaké to asi je, číst jako dyslektik, si můžete vyzkoušet tady na simulátoru.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
Bude vás také zajímat: Může vám noční režim na iPhonu pomoci k lepšímu spánku?
