AXA Patalie.cz Patalie.cz pojistka proti nudě
f

Odebírejte náš newsletter

Nic to nestojí a už vám nikdy neuteče žádný prima článek.

hledat

Trápí vás noční můry? Nebojte se, vymazávání špatných vzpomínek se blíží.

Pamatujete na film Věčný svit neposkvrněné mysli? Američtí vědci nyní přiblížili jeho myšlenku ještě o krok blíž realitě. Sbohem špatné a smutné vzpomínky!

Nejnovější výzkumy ukazují, že oslabením spojení mezi specifickými skupinami mozkových buněk dokážeme zabránit uchovávání děsivých vzpomínek u myší. Studie, která vyšla v časopise Neuron, spustila lavinu spekulací a zpráv o tom, že v budoucnu budeme schopni léčit stavy, jako je například posttraumatická porucha, a nevyhnutelně se tak dostaneme až k vymazávání vzpomínek na objednávku. Tak jako to podstoupili odcizení partneři ve výše zmíněném filmu z roku 2004, když si nechali z mozku vymazat veškeré vzpomínky na toho druhého. Co se před dekádou zdálo jako sci-fi, se realitě blíží víc a víc.

Konec strachu
Woong Bin Kim a Jun-Hyeong Cho z Kalifornské univerzity využili kombinaci sofistikovaných technik k tomu, aby určili, které mozkové buňky zodpovídají za bolestivé vzpomínky.

Ty byli potom schopni utlumit natolik, že myší paměť si později už nedokázala vzpomenout na to, co nepříjemného se v jejím životě událo.

Jenže na rozdíl od toho, co proběhlo médii, jejich snaha není žádnou novinkou. Během uplynulých pěti let se na manipulaci se vzpomínkami tím či oním směrem zaměřovala celá řada optogenetických studií a experimentů. Kromě jiných třeba laboratoř Susumua Tonegawy při Massachusetts Institute of Technology. Novinkou, se kterou přišli kalifornští vědci, je identifikace přesně těch neuronových obvodů, které kódují vzpomínky spojené s pocitem strachu – přesně určili, které mozkové buňky u myší to jsou a také přesné vzorce spojení, která vytvářejí s neurony v jiných částech mozku.

Sci-fi, nebo realita budoucnosti?
Takže stojíme zase o krok blíž k tomu, aby se film Michela Gondryho stal realitou? V roce 2013 to komentátor John Horgan v časopisu Scientific American neviděl příliš růžově a tvrdil, že optogenetika jako taková se přeceňuje a není ničím než nástrojem experimentů s nulovou terapeutickou hodnotou. Dnes je ale všechno jinak.

Minulý rok se slepá žena z Texasu stala prvním člověkem na světě, který podstoupil optogenetickou terapii.

Společně s dalšími lidmi se pak zúčastnila klinické studie, která testovala její účinnost při léčbě degenerativního onemocnění retinitis pigmentosa, které způsobuje postupné oslepnutí.

Přečtěte si také: Miliony myší umírají, abychom žili. Proč se léky a nemoci testují zrovna na nich?

Zázraky na počkání?
Studie zahrnuje vstříknutí viru s genem zvaným channelrhodopsin do pacientových očí v naději, že jej sítnice přijme a přirozené světlo, které díky tomu pronikne do očí, je bude stimulovat k tomu, aby vysílaly signály do mozku. Na výsledky efektivity této metody si zatím musíme počkat a optogenetická terapie, které manipuluje se vzpomínkami v lidském mozku, pak bude čelit daleko větším výzvám, jako je například léčba deprese. Jenže to je ještě hudba budoucnosti. Metoda použití virů má své limity a spousty studií provedených na myších nikdy nebudeme schopni aplikovat na člověka.

Přestože mozky myší a lidí jsou si v mnoha směrech podobné, existují mezi nimi také zásadní anatomické rozdíly.

Postup, který Kim a Cho použili pro identifikaci amygdaly u myší, není v případě lidí použitelný. Navíc amygdala leží hluboko v mozku, takže její buňky nemohou být stimulovány přirozeným světlem. Pokud bychom se k nim chtěli dostat, potřebovali bychom do mozku zavést optický kabel, což činí celou záležitost mnohem invazivnější. 

Je samozřejmě možné, že tyto výzvy dokážeme v blízké budoucnosti překonat, a budeme tak schopni optogenetického vymazání vzpomínek z lidského mozku. Mezitím by nám experimenty jako tento měly pomoci pochopit, jak vlastně mozek funguje, a odhalit další a další podrobnosti o tom, jak jeho buňky pracují, aby zakódovaly, uschovaly a znovuvyvolaly různé typy vzpomínek.

#Natálie Veselá

Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.

Mohlo by vás také zajímat: RetroBrain: Jak mohou gamesky bojovat s demencí?

Postarejte se o svou rodinu, dokud můžete.

Život vám může zkomplikovat nejen úraz, ale i delší nemoc. I když si myslíte, že jste jako rybička. Nechte nám své jméno, telefon a profík z pojišťovny AXA se vám brzy ozve.

Poskytuji dobrovolně souhlas se zpracováním mých shora uvedených osobních údajů (jméno, příjmení, telefonní číslo) ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. (dále jen „Zákona“) pro účely marketingových a reklamních aktivit společností Creative Dock s.r.o. a AXA pojišťovna a.s., AXA penzijní fond a.s., AXA životní pojišťovna a.s., AXA investiční společnost a.s., AXA Česká republika s.r.o., AXA ASSISTANCE, s.r.o. a Inter Partner Assistance, organizační složka (dále společně jen „Společnost“), ať už přímo nebo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů a smluvních partnerů Společnosti. Souhlas uděluji na dobu následujících 5 let a zároveň potvrzuji, že jsem byl seznámen se svými právy podle §§ 11 a 21 Zákona. (skrýt text)