Studie amerického centra pro výzkum chorob přinesla šokující výsledky – mezi lety 1997 a 2011 se počet těchto dětí zdvojnásobil. Alergiemi na různé potraviny tak trpí jeden školák ze třinácti. Nejčastěji se projevují alergické reakce na mléko, vajíčka, ořechy, sóju, lepek a ryby nebo mořské plody. Mezi další časté alergeny patří v době květu rostlin či stromů pyly a samozřejmě i domácí zvířata. Ani dospělí lidé, kteří byli celý život zdraví, nemusí být přecitlivělostí na určité látky ušetřeni. Alergie totiž může propuknout kdykoli.
Příliš čisté děti
Příčin rapidního nárůstu může být několik. Nejvíce vědců se v současnosti přiklání k tomu, že náš přehnaný důraz na hygienu stojí i za rostoucím počtem alergiků. Posedlost čistotou nás paradoxně ohrožuje na zdraví. Malé děti nejsou v útlém věku vystaveny mikrobům, díky kterým by se posiloval jejich imunitní systém. Ten pak nedokáže rozlišit mezi skutečnou hrozbou a neškodnými látkami. Tato teorie byla poprvé představena na konci osmdesátých let americkým epidemiologem Davidem P. Strachanem. Odborné studie pak ukázaly, že se alergie častěji vyskytují právě v rozvinutých zemích. Tedy tam, kde je obecně vyšší úroveň hygieny a čistší pitná voda.
Lidé, kteří prožili své dětství na venkově nebo jejich rodiče tak úzkostlivě nedbali na hygienu, mohou mít v dospělosti méně alergií a zdravotních problémů než ti, kteří žili v domácnosti bez poskvrnky.
Nemoc moderní doby
Alergie ale mohou podle některých vědců způsobovat i klimatické změny a globální oteplování. To je z velké části zapříčiněno rostlinami, které v atmosféře s vyšší hladinou oxidu uhličitého produkují více pylu. Teplejší vzduch pak usnadňuje jejich šíření. Kvůli němu pak trpí pacienti s astmatem a prodlužuje se i období senných rým, během kterého se plní čekárny alergologů. Do budoucnosti tak můžeme počítat se zhoršující se situací a těžším průběhem alergických reakcí.
Na vině mohou být i globalizace a změna naší stravy. Konzumací exotických potravin, které nepocházejí z našeho okolí, můžeme přijímat bakterie či mikroby, na které nejsou naše těla vůbec zvyklá. Zabíjíme tím organismy přirozeně žijící v našich tělech, které jsou pro naše zdraví nezbytné. Nevšední strava tak může vyústit právě až v alergii.
Jak s nimi bojovat?
Nárůstem alergií netrpíme jen my, ale i zdravotnický systém. Jejich léčba si vyžaduje stále vyšší prostředky, které zatěžují státní kasu. Je možné tento negativní trend zvrátit? Lékaři jako první radí pokud možno nepřicházet do styku s alergeny. To je však například u pylů skoro nemožné. Je proto nutné od základu změnit životní styl a stravování a posílit imunitu.
V dalších případech je v současnosti dostupná i imunoterapie, která se v boji proti alergiím ukázala jako velmi účinná.
Olej, cibule a řecké jídlo
Existují ale i přírodnější cesty, jak se alergie zbavit, nebo aspoň omezit její průběh. Ulevit vám může i změna jídelničku, do kterého stačí zařadit více zeleniny a ovoce, které obsahují vitamin C. Jeho vyšší příjem pomáhá předcházet alergickým reakcím. O důležité roli jídelníčku a zdravého životního stylu v boji s alergiemi informovala i nedávná řecká vědecká studie.
Ta tvrdí, že zdravá středomořská strava pomáhá chránit před alergiemi a astmatem.
Tato kuchyně je totiž bohatá na ovoce, zeleninu a zdravý olivový olej, který má i protizanětlivé účinky. Proti ucpanému nosu a zarudlým očím nám může nečekaně pomoci i cibule. Ta obsahuje látku quercetin, což je silný přírodní antioxidant s protizánětlivými účinky. Pozitivně působí i na snížení krevního tlaku, zlepšuje kardiovaskulární oběh a snižuje riziko rakoviny slinivky. Prospěšný je však i pro alergiky – ve spojeni s vitaminem C dokáže posílit imunitu a zlepšit průběh alergií, astmatu či různých bronchitid. Jako prospěšná v boji s alergiemi se ukázala i probiotika, která najdeme v různých acidofilních nápojích. Ty přirozeně obnovují prospěšné mikroorganismy v našem zažívacím traktu a celkově podle lékařů posilují imunitu.
Mohlo by vás také zajímat: Jídlem ke zdraví? Naslouchejte svému tělu, sociální sítě berte s rezervou
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
