Následky na sebe nenechají dlouho čekat – nespavost, syndrom vyhoření, deprese. Tohle všechno je častým ukazatelem toho, že to přeháníme a měli bychom zvolnit vražedné kariérní tempo. „Nejsme nikdy nedosažitelní, jsme pořád ve službě. Díky mailu jsme každou minutu v kontaktu s naší prací. To nemůže být dlouhodobě udržitelné,“ řekl v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung hlasitý kritik moderních pracovních návyků a nositel Nobelovy ceny za biochemii Thomas Südhof. Světová zdravotnická organizace označila stres z práce za jedno z největších nebezpečí 21. století ohrožujících délku našich životů. Zdravotní problémy způsobené stresem stále rostou. Ve Spojených státech tvoří dokonce osm procent z celkových nákladů na péči o nemocné.
Právo nepracovat
V poslední době se tak objevuje stále více lidí, kteří volají po striktním oddělení práce a volného času. Ve Francii se v nedávné době projednával návrh chránící zaměstnance před povinností odpovídat na e-maily mimo pracovní dobu. Někteří jdou však ještě dále a požadují zavedení pracovního týdne, který by měl pouze čtyři dny. Často argumentují vyšší efektivitou práce, která by nám luxusní třídenní víkend mohla umožnit. Výhodou by pak byli zdravější a hlavně šťastnější zaměstnanci, kteří by byli odolnější vůči stresu.
Když je méně více
„Není to o více času stráveného s rodinou, na koníčky nebo méně práce. Nejvíce nám jde o to, aby naši zaměstnanci vedli spokojený život. To je u nás na prvním místě,“ říká pro server Business Insider CEO Ryan Carson, jehož firma Treehouse zavedla 32hodinový pracovní týden již v roce 2006.
Na produktivitě společnosti se kratší doba negativně neprojevila a stále má rostoucí obrat v řádech milionů dolarů.
Podle Carsona je největší rozdíl v tom, že lidé chodí do práce rádi a jsou motivovanější. Příklad Treehouse následovala i americká firma Midwest vyvíjející weby. Ta zavedla čtyřdenní pracovní týden v roce 2013. Podle jejího zakladatele Natea Reussera nebyla produktivita nikdy vyšší: „Je to, jako když máte odjet na dovolenou. Také se snažíte v co nejmenším čase udělat co nejvíce úkolů. Naši zaměstnanci pracují efektivněji, a chodit do práce je navíc baví,“ myslí si.
Vyjít vstříc všem
O zavedení nové pracovní doby uvažují i giganti jako Google či internetový prodejce Amazon. Ten třicetihodinový týden dokonce testuje na svých vybraných zaměstnancích. Ti budou pracovat na zkrácený úvazek od pondělí do čtvrtka. Tomu ale bude odpovídat i nižší platové ohodnocení. Cílem je podle mluvčího firmy zajistit takové pracovní prostředí, které umožňuje velkou flexibilitu zaměstnanců. Zároveň by pak neměli mít problém s plněním úkolů v daném čase a netrpět zároveň stresovými podmínkami. Nová politika Amazonu je vnímána i jako krok k větší diverzitě na pracovišti. Kratší pracovní doba může totiž například umožnit ženám vracet se dříve po mateřské do práce a skloubit péči o děti se zaměstnáním.
Zkrácená pracovní doba by vyšla vstříc i studentům, kteří by vedle navštěvování přednášek a seminářů mohli získat tolik ceněnou praxi ještě během svého studia.
My máme vizi!
V České republice téma kratšího pracovního týdne otevřela v nedávné době TOP 09, která ve svém programu „Vize 2030“ zmiňuje zavedení kratší pracovní doby. Strana to vidí jako přirozený důsledek modernizace pracovního trhu a zvyšujícího se využití moderních technologií ve výrobě. Lidská pracovní síla už tak v mnoha odvětvích nebude tolik potřebná. Možnost plošného zavedení kratšího pracovního týdne nezavrhla ani ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD. Podle ní se však jedná o záležitost budoucnosti, na kterou se musí naše ekonomika i společnost ještě připravit.
Propracovat se k vyhoření
Čtyřdenní pracovní týden má však podle expertů i své stinné stránky. Podle některých z nich může mít dokonce negativní dopady na naše zdraví. Vyšší produktivita a více práce, kterou odvedeme v jeden den, totiž může paradoxně způsobit nárůst stresu. Pokud pracujeme denně déle než deset hodin, abychom splnili úkoly rozložené místo pěti dnů do čtyř, můžeme se hůře soustředit. Děláme pak chyby, které mohou vést dokonce až k úrazům na pracovišti. Pro některé z nás může kratší pracovní doba znamenat stresový faktor, kvůli kterému se kvalita naší práce může zhoršit. Dlouhodobý stres je navíc příčinou mnoha psychických i fyzických onemocnění.
I přes možná negativa je kratší pracovní týden něco, co by uvítalo mnoho zaměstnanců. Delší víkend i více volného času se tak možná již v dohledné době stanou skutečností. První vlaštovky zahraničních firem nám ukázaly, že je to možné. Teď nám už jen zbývá vychytat poslední mouchy a připravit se na tři dny zaslouženého volna.
Psychickou rovnováhu považujeme všichni za samozřejmost. Dokud ji máme. Bohužel některá zákoutí mysli si občas dělají, co chtějí, bez ohledu na naše přání nebo představy. Lidské psychice a duševnímu zdraví jsme se zevrubně věnovali na naší speciální microsite. Prozkoumejte její interaktivní části a vyzkoušejte si simulátory různých psychických poruch.
Přečtěte si také: Vyzkoušejte digitální detox. Budete in, a ještě ulevíte svojí hlavě
