Jaký je tedy rozdíl mezi depkou a depresí? Depka je prostě jen špatná nálada, smutek a nechuť. Zatímco ta pravá, “velká” deprese dokáže člověka pořádně zdeptat, doslova. Winston Churchill říkal dnům, kdy ho deprese zachvátila, „black dogs“ tedy černí psi. Nutno dodat, že tohle onemocnění může vážně ohrozit váš život.
Trocha teorie
Rozlišujeme dva druhy deprese – exogenní a endogenní. Spouštěčem exogenní deprese je nějaká vnější nepříjemná událost. Třeba smrt blízkého člověka, rozvod nebo nemoc. V takových případech je zcela normální a pochopitelné být vyřízený, tyto stavy ale nesmí trvat příliš dlouho. Pokud si tedy připadáte zacyklení v depresi, je vhodné vyhledat odborníka. Psycholog nebo psychiatr vám pomůže situaci řešit a najít cestu z bludného kruhu. Endogenní nebo také vnitřní deprese je patologický smutek, který nemá žádnou zřejmoun objektivní příčinu.
Deprese podle stupně:
1. Lehká: pacient je apatický, bez nálady, nemá zájem o okolí a uzavírá se do sebe, má problém s běžnými povinnostmi i prací.
2. Středně těžká: postižený nezvládá pracovat ani se starat o svou domácnost.
3. Těžká: pacient není schopen vstát z postele, může myslet na sebevraždu.
Jak poznáte, že vás ovládá deprese?
- Zmocní se vás ochromující smutek, který můžete cítit i na fyzické úrovni.
- Děsíte se budoucnosti a máte obavy z nevyhnutelného selhání.
- Trpíte pocity viny a zklamání ze sebe sama.
- Jste podráždění nebo naopak rezignovaní a apatičtí.
- Ztratili jste zájem o své blízké a o aktivity, které vás dříve těšily.
- Jste unavení a nezvládáte svou práci (časté absence ve škole nebo v práci).
- Ztratili jste chuť k jídlu a máte snížený sexuální apetit.
- Pomýšlíte na sebevraždu.
Není to divadýlko
Pozor! Mnoho lidí se domnívá, že řeči o sebevraždě jsou plané a že dotyčný se jen snaží vzbudit lítost. Pravdou ale je, že ten kdo o sebevraždě mluví, na ni skutečně myslí. Proto nikdy situaci dotyčného nezlehčujte, nepomůžete mu tím. Jestli máte pocit, že člověk v těžké depresi přestal o svých problémech najednou mluvit a skuhrat vám do telefonu, zbystřete. Pokud se taková osoba ze dne na den promění k nepoznání a úlevou jen září, znamená to, že našla řešení své situace a tou většinou bývá poslední fáze sebevražedného plánu – realizace.
Co dál?
Pozorujete u sebe nebo svého blízkého alespoň tři z výše uvedených příznaků? Upalujte za psychologem či terapeutem. V případě úvah o sebevraždě na nic nečekejte a navštivte psychiatra. Ten vám pravděpodobně předepíše léky, které vám pomohou překonat akutní fázi a mohou vám zachránit život.
Druhá strana deprese
Léčba deprese je náročná a dlouhodobá, takže je dobré nikam nespěchat. Pokud psychiatr nasadí antidepresiva, může se nemocný cítit lépe a ještě lépe, až se z toho stane druhý extrém. V tom případě může jít o přesmyknutí do tzv. manické fáze bipolární afektivní poruchy, které se dříve říkalo maniodepresivní psychóza. Tato bipolární porucha se léčí jinak než deprese, přestože k ní depresivní fáze patří. V každém případě léky ani terapie nezaberou okamžitě, proto buďte trpěliví a nenuťte sebe ani své blízké do činností, které vás zatím stále nelákají. Důležité je nepropadnout naprostému pesimismu a i když tomu teď může být těžké uvěřit, je to tak – bude zase líp!
Epidemie deprese
Deprese může postihnout kohokoli. Mezi lety 2006 a 2010 se dokonce výskyt deprese zdvojnásobil. Podle přednosty Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Jiřího Rabocha to za patnáct let budou právě deprese, které budou pro lidstvo představovat tu vůbec největší zátěž. Antidepresivy se léčí přes šest set padesát tisíc Čechů a jejich spotřeba v ČR se od roku 2000 zpětinásobila. Odhaduje se, že z 850 miliónů Evropanů trpí až 100 miliónů lidí depresemi, v invalidním důchodu kvůli těžké depresi jsou dva lidé ze sta.
