Manipulace, pocity bezmoci i vydírání. Jak se chová člověk s poruchou osobnosti?

Psychická pohoda, Životní styl
Poruchou osobnosti trpí podle odhadů až deset procent populace. Může se projevovat různě od šikanování spolužáků přes obviňování z nevěry až po neschopnost se samostatně rozhodovat. Jaké jsou typy poruch osobnosti, jak se projevují a jak se s nimi vyrovnat? My to víme a rádi se s vámi podělíme.

Jak poznat, že vy sami nebo vám blízká osoba trpíte poruchou osobnosti? Podle psychologů takoví lidé reagují i na běžné situace neobvyklým způsobem. Odlišovat se mohou například v neschopnosti vyjadřovat své pocity, což je typickým příkladem schizoidní poruchy osobnosti. Lidé s touto poruchou nemají zájem o vztahy a přátelství, jsou citově chladní, uzavření a preferují samotu. Bývají lhostejní k okolí, nemají potěšení z téměř žádné činnosti a neprojevují radost.

Šikanování jako příznak poruchy osobnosti?

Porucha osobnosti se začíná projevovat ve větší nebo menší míře již od dětství. Mezi hlavní příčiny řadíme dědičné vlivy i výchovu. Zřejmě v každém školním kolektivu je dítě, které je problémové, šikanuje ostatní, může chodit za školu, krást nebo týrat zvířata. Tak se například projevuje disociální porucha osobnosti. Typická je pro ni bezohlednost, neempatičnost, absence pocitu viny a páchání trestné činnosti.

Poruch osobnosti je však celá řada. Setkali jste se s partnerem, který byl nedůvěřivý a podezříval vás z nevěry? Je dost možné, že trpěl paranoidní poruchou osobnosti. Tito lidé jsou citliví k odmítnutí a neodpouštějí. Odmítají chodit do společnosti a obvykle jim chybí smysl pro humor. Trpí pocitem nedocenění, ale zároveň se často domnívají, že jsou nepostradatelní a důležití.


U koho hrozí riziko sebevraždy?

U lidí s poruchou osobnosti je výrazné riziko sebevraždy. Především pak u emočně nestabilní poruchy. Tato skupina lidí má sklon ke zkratkovitému chování bez zvážení následků. Mohou se projevovat agresivně vůči okolí i vůči sobě, což souvisí s jejich nepředvídatelnou náladou. Typické jsou také emoční výbuchy a neschopnost při výbuchu své chování ovládat.


Narcisté potřebují obdivující partnery

Ke změně osobnosti může dojít také kdykoli během života následkem nějakého traumatu, například při autonehodě. Dalším rizikovým faktorem je zároveň dlouhodobý stres. Poruchy osobnosti jdou pak často ruku v ruce s duševním onemocněním. Ukázkovým příkladem je závislá porucha osobnosti. Tito lidé nejsou schopni se sami rozhodovat a ochotně se podřizují přáním nebo příkazům druhých. Také mají pocity bezmoci a méněcennosti. Jsou závislí na svých partnerech a trpí obavami z opuštění.

Snad každý z nás se v životě setkal s někým, kdo trpí narcistickou poruchou. Narcisté mají přehnané sebevědomí a neumějí přijímat kritiku. Často působí arogantně a očekávají speciální zacházení a výsady. Mají velmi složitý partnerský život, potřebují obdivujícího partnera, ovšem bohužel na jeho city neberou ohledy.

Manipulace a pomluvy na pracovišti

Další poruchou, kterou si představíme, je histrionská porucha, dříve nazývaná jako hysterie. Za „hysterky“ jsou označovány především ženy, které tak dávají najevo svůj nesouhlas. Histrionská porucha je však mnohem složitější a zdaleka se netýká jen žen. Tito lidé mají nejen tendenci dramatizovat běžné situace, ale také manipulují s ostatními a často využívají i citové vydírání. Cizí jim není ani rozvracení kolektivů na pracovišti, pomluvy a překrucování výroků druhých.


Věděli jste, že…?

S jakoukoli poruchou osobnosti se mnohdy objevují také deprese a závislost na drogách či alkoholu. Většinou až kvůli těmto problémům řada osob vyhledá odbornou pomoc. Spousta z nich totiž považuje poruchu osobnosti za něco, co je neměnnou součástí jejich povahy a vidí často problém spíš v druhých než v sobě. Často se dozvědí o své poruše až díky terapii a zároveň je to první možnost, jak ji začít řešit.


Vyhýbání se běžným činnostem

Poruchy osobnosti mohou někdy připomínat některou duševní nemoc, jako třeba schizofrenii. Například s úzkostí bývá často zaměňována anxiózní porucha osobnosti. Tito lidé mají nedostatek sebevědomí a trpí obavami ze života. Jsou přesvědčeni o své neschopnosti a často se považují za zbytečné. Kontaktu s druhými lidmi se vyhýbají a ke kritice jsou velmi citliví. Často mají také tendenci vyhýbat se běžným činnostem, které považují za potenciálně nebezpečné.

Velmi podobnou je anankastická porucha. Je u ní typické podhodnocování, pochybnosti a nedůvěra v sebe sama. Lidé mají sklony k perfekcionismu a často se nadměrně zaobírají detaily. Jsou tvrdohlaví, velmi opatrní a v pracovním životě mnohdy vynikají bezchybnými pracovními výsledky. Mohou se u nich objevovat vtíravé myšlenky, zda něco nezapomněli udělat. Nejedná se však o obsedantně kompulzivní poruchu, která se vyznačuje urputnými opakujícími se myšlenkami a nutkavým jednáním (například neustálé ujišťování se, zda jsme doma opravdu zhasli).

Žijte naplno a navazujte vztahy

Pokud máte vy sami pocit, že reagujete v některých situacích přehnaně, nejste schopni projevovat city či nedokážete přijímat kritiku, je čas s tím něco začít dělat. Vždy se můžete nejdřív obrátit na své blízké a podělit se s nimi o své myšlenky, trápení nebo cokoli jiného. Další možností je vyhledat psychologa, který je nestranný, a možná právě proto je pro někoho ideálnější volbou. Odborník zároveň může pomoci nejen vám, ale i lidem ve vašem okolí. Ať už uděláte krok jakýmkoli směrem, klíčové je poznat své povahové vlastnosti a naučit se, jak zvládat krizové situace.

Lidé s poruchou osobnosti jsou velmi vnímaví, ale zároveň velmi citliví na zátěž. Proto je potřeba, aby o sebe pečovali. Důležitá je pro ně motivace k tomu žít naplno, realizovat své cíle v zaměstnání i svých zálibách a navazovat nové vztahy.

Autor fota: Pexels.com