Problematice se dokonce věnuje zvláštní obor: nutriční psychologie. Počátkem tisíciletí se vědci ptali několika stovek starších lidí, jak se stravují – a zároveň jim snímali mozek. Zjistili, že lidé, kteří jedí špatně, mají v šesté dekádě života asi o 200 mm3 menší levý hipokampus než konzumenti kvalitních potravin. Hipokampus, jehož objem se u účastníků pohyboval okolo 2700 mm3, je nervové centrum klíčové pro fungování paměti. Úbytek jeho hmoty souvisí například s Alzheimerovou chorobou, dalšími demencemi a úbytkem kognitivních schopností obecně.
Mohlo by vás také zajímat: Pomáhají houbičky léčit depresi?
Cukr a stres
Zmenšuje špatná strava hipokampus, nebo jedí lidé s menším hipokampem hůř? Tomuto nervovému centru nesvědčí přílišná koncentrace stresových hormonů – dlouhodobý nebo přílišný stres proto hipokampus poškozuje a snižuje množství jeho neuronů. Lidé s menším hipokampem jsou proto statisticky vzato nejspíš víc ve stresu – a kvůli tomu možná i hůř jedí. Výzkumy na zvířatech ale naznačují, že to není celá pravda. Strava s vysokým obsahem tuků a cukrů způsobuje laboratorním potkanům potíže s pamětí a chováním a ovlivňuje fungování jejich mozku, včetně zvýšené zánětlivosti právě u hipokampu.
Léčíte depresi pivem? Chyba!
„Strava charakterizovaná vysokým obsahem nutričně bohatých jídel, jako je zelenina, ovoce, celozrnné produkty a ryby, je spojená se sníženým výskytem depresivních symptomů, zatímco dietní vzorce s vysokým podílem nasycených tuků a zpracovaných sacharidů – dieta západního stylu – jsou spojené se zvýšenou depresivitou,“ uvádějí autoři. Je velmi obtížné rozlišit, do jaké míry se jedná o vliv stravy a do jaké míry vliv dalších faktorů, které ovlivňují jak depresivitu, tak jídelníček.
Určitou roli hraje zřejmě obojí – nicméně studie vliv stravy na psychické zdraví potvrzují čím dál jasněji.
Nejedna studie dává „středomořský“ způsob stravování, bohatý na ovoce, zeleninu, ryby a olivový olej, do souvislosti s nižším rizikem deprese: jako důvod uvádějí některé vitaminy B nebo mastnou kyselinu omega-3. Smažená a předpřipravená jídla, cukry nebo pivo naopak spojují s vyšším výskytem deprese nebo úzkosti. Jak je to možné? Potrava ovlivňuje neurochemické procesy v mozku, zánětlivost i vnitrobuněčné procesy uvnitř neuronů. Deprese také souvisí s obezitou: autoři nedávné analýzy patnácti různých studií zahrnujících bezmála šedesát tisíc účastníků uvádějí, že se u obézních lidí o 55 % častěji rozvine deprese – a lidé trpící depresí mají o 58 % zvýšené riziko obezity.
Limonádové děti
O vlivu stravy na chování se často mluví u dětí, obzvlášť těch neposedných, které trpí ADHD. Možných souvislostí je přitom celá řada. Zaprvé šest potravinářských barviv obsažených například v některých cukrovinkách nebo kompotech: při jejich použití musí výrobce od roku 2010 na obalu uvádět informace, že mohou ovlivnit činnost a pozornost dětí. Zákon tuto povinnost ukládá i díky slavnému výzkumu z roku 2007, ve kterém vědci několika stům dětí opakovaně dávali pít nápoje, z nichž některé obsahovaly barviva a konzervant benzoát sodný.
Podle hodnocení učitelů a rodičů, kteří nevěděli, co děti pijí, měli tříletí i osmiletí účastníci po nápojích s aditivy větší problémy s chováním; totéž u těch starších ukázaly i testy pozornosti.
Hodíme to na cukr?
O skutečném vlivu těchto látek mezi odborníky panují spory. Nabízí se vysvětlení, že aditiva přispívají k nepozornosti a hyperaktivitě jen u některých dětí, v závislosti na genetických predispozicích nebo špatné toleranci některých látek. Letošní souhrnná studie o benzoátu sodném výslovně nabádá k opatrnosti, zejména v případě limonád. S těmi souvisí i druhá uváděná spojitost stravy a ADHD: cukr. Jeho vliv je opět sporný. Někteří lidé si myslí, že jeho zvýšený příjem může za nárůst výskytu ADHD v posledních desetiletích. Velká metaanalytická studie z roku 1995 ale tuto domněnku nepotvrdila: oblíbené přesvědčení rodičů o vině cukru je pouhá pověra, píší autoři. Dodávají ovšem, že „malý vliv cukru na některé děti ale není možné vyloučit“. Přehledová studie z roku 2011 téma nastoluje znovu: „ADHD: nastal čas přehodnotit vliv příjmu cukru?“ nazvali ji autoři.
Odpověď je totiž zřejmě složitější: nezdravé jídlo často souvisí s nezdravým rodinným prostředím, které ADHD ovlivňuje ještě víc než kola nebo hamburger.
Cukr k obědu i k večeři nezpůsobí ADHD sám o sobě. Spíš zvyšuje pravděpodobnost potíží obecně – ADHD, depresí, závislostí… Navíc nejspíš působí na každého trochu jinak. Ve výsledku není důvod ani k hysterické opatrnosti, ani k mávnutí rukou. Občasná tabulka čokolády dítěti nic nezpůsobí a úsměv rodičů mu pomůže víc než sebelepší zelenina. Důkazy o důležitosti zdravé stravy ale existují.
Vítejte v bodě zlomu
Zélandská výzkumnice Julia Rucklidge ve skvělém proslovu na TED přirovnává vliv stravy na psychiku k dezinfekci při lékařských zákrocích v devatenáctém století: považuje jej za zásadní průlom v pohledu na zdraví, který se jen pomalu dostává do odborného povědomí. Její studie ukázala úspěšnost stopových nutričních látek při léčbě ADHD i u dospělých. Doma se vám ale takový úspěch napodobit nepodaří: účastníci jejího výzkumu dostávali patnáct tablet s šestatřiceti různými stopovými prvky denně – a není pravděpodobné, že by bylo možné stejného efektu dosáhnout náhodným multivitaminem z lékárny. Další výzkumy ukázaly podobný efekt u depresí, posttraumatického syndromu, bipolární poruchy nebo závislostí. Pokud se závěry Rucklidge ukážou být správné a dostanou se do praxe, bude se u mnohých pacientů jednat o levnější a zdravější léčbu, než jakou umožňují současné léky. Sama autorka zmiňuje, že ještě zbývá vyřešit řadu otázek: kdo kolik kterých látek potřebuje, komu stačí zdravá strava, kdo potřebuje výživové doplňky.
Podrobnosti neznáme – ale o tom, že jsou dobré stravovací návyky zásadní pro duševní zdraví, není pochyb. „Každé dítě se musí naučit vařit. A pochopit, že každé sousto znamená volbu: jestli si vybereme něco výživného, nebo nutričně prázdného,“ dodává Rucklidge. Výzkumy na seniorech ukazují, že se to zdaleka netýká jen dětí.
Lidská psychika je komplikovaná a bohatá na nejrůznější zákoutí, o jejichž existenci často nemáme tušení. My jsme se do nich zevrubně ponořili a vytvořili pro vás speciální microsite včetně simulátorů několika psychických poruch. Vyzkoušejte si, jak duševně nemocní vidí svět a možná, že si budete umět lépe představit, čím procházejí…
Přečtěte si také: Případ cukr. Jak se zbavit závislosti na sladkém
