Na světě existuje mnoha postojů k tomu, jak léčit vážné nemoci. Jedním z nich je využití přírodních zdrojů, aby ze sebe tělo dokázalo chorobu setřást přirozeně. Takový druh léčby má kořeny v samých prvopočátcích civilizace. V dobách, kdy ještě továrny nechrlily miliony ibalginů, si předci dokázali najít pomocníky, kteří zvládli zvrátit nezvratný osud. Není řeč pouze o tajemných bylinách a rituálech, ale především o podivném ovoci. Proč? Podle výživových expertů nenajdeme lepší zdroj látek pro boj například s rakovinou, slabostí srdce a cukrovkou. I my v Evropě máme své zázračné potraviny. Avšak opravdové skvosty objevíme až daleko v tropickém pásmu!
Dřevěné jablko
Nejen ve Starém zákoně nalezneme symbol jablka. I hinduismus má svůj vlastní. Sice nejde o zakázaný plod, přesto je posvátný. Strom bael, který roste především v Indii a na Srí Lance, sloužil a stále slouží k náboženským účelům. Podle mýtu lístky a plody stromu potěší boha Šivu. Proto se strom vyskytuje v těsné blízkosti chámů, ale také téměř na každé zahrádce obyvatel. Plody ale potěší i lidské tělo. Dřevěné jablko, pojmenované podle tvrdé dřevnaté slupky, patří na seznam přírodních pochutin využívaných ve zdravotnictví. Obzvláště v Indii, kde dlouhodobě panuje nízká úroveň hygieny, nachází velkou oblibu. Sladkokyselá pochutina slouží jako lék proti průjmům a zácpám. Díky svému složení dokáže obnovit střevní mikroflóru. Podává se v podobě šťávy, marmelády a samozřejmě čerstvě utržené.
Hadí vejce
Pokud se budete prodírat pralesem v Indonésii a Thajsku, nelekejte se, když narazíte na malé šupinaté kuličky obklopené trnitou rostlinou. Nejde o hadí vajíčka, přestože slupkou připomínají kůži hada, ale o ovoce zvané salak. I když na tržištích ve zmíněných zemích ho můžete nalézt pod hadí přezdívkou. A jde tu o velice oblíbenou potravinu. Díky slupce dokáže vydržet čerstvá několik dní i v největších vedrech. Dříve bylo hadí vejce nedílnou součástí indonéských nomádských výprav. Ovoce s chutí sladší než med totiž obsahuje velké množství cukru a dalších potřebných živin pro dostatek energie.
Moderní laboratorní a vědecké výzkumy prokázaly, že salak by měl být na jídelníčku každého člověka, který trpí srdečními slabostmi nebo prodělal infarkt. Ale pozor. Všeho příliš škodí. „Hadí jed“ ve velkém množství dokáže vyvolat chronickou zácpu!
Dračí ovoce
Někdy zůstává rozum stát nad tím, co příroda dokáže stvořit. Obzvláště v případě plodů kaktusů Hylocereus undatus. Rubínově červené koule si právem získaly pseudonym dračí ovoce. Protože jejich vzhled splňuje přesně to, co bychom očekávali od vajíčka asijského draka. Jinak také pitahaya je rozšířená především ve Vietnamu, i když pochází z Mexika, odkud ho do Asie přivezli španělští obchodníci. Po rozříznutí přírodního diamantu se objeví ještě více fascinující textura – bílá dužina lemovaná drobnými černými semínky. Svou chutí dračí ovoce připomíná nasládlé kiwi, ale nedráždí jazyk. Pitahaya patří k ovoci s největším podílem antioxidantů. Nechybí ani explozivní dávka vitaminu C, kalcia a železa.
Výživoví poradci vřele doporučují jeho konzumaci při onemocnění cukrovkou.
Dostat se k dračím vejcím není tak komplikované jako v případě ostatních zmíněných pochutin. Čas od času se objeví v obchodních řetězcích a po celý rok jsou k dostání na větších vietnamských tržištích po celé republice.
Noni
Občas se to ovšem přírodě naopak nepovede, alespoň co se týče vzhledu. Ovoce noni je toho důkazem. Při procházkách divočinou na některém z ostrovů Australasie se můžete pořádně vyděsit. Stačí narazit na Morindu citrifolii, strom spadající do skupiny kávovníků. Uvidíte desítky velkých tlustých housenek, které se vší silou drží větví. Naštěstí nejde o nic jiného než o noni. Plody opravdu vypadají jako ošklivé zelené potvůrky, stačí je však utrhnout, otevřít a nechat se omámit štiplavou vůní a velice specifickou chutí.
Budete mít pocit, že se v puse chvíli nachází čedar, poté víno a nakonec karamel.
A k čemu takový plod kromě k nasycení slouží? Ačkoliv žádné důkladné testování v laboratořích neproběhlo, je noni součástí tradiční čínské medicíny. Dokáže mírnit bolesti všeho druhu. Ať už jde o hlavu, žaludek, nebo menstruační křeče. Stačí malé kulaté ovoce vložit do úst a poctivě žvýkat. Úleva přijde brzy.
Mangostana
Mangostana se dostala do povědomí evropských kolonizátorů již v 18. století. Námořníci se snažili dovézt z výprav do Malajsie stromy i plody do rodné Anglie. Marně. Rostlina potřebuje specifické prostředí k tomu, aby dokázala žít. A chladná deštivá Británie k takovým místům rozhodně nepatří.
Ačkoliv se nepovedlo vysadit mangostanu na evropském kontinentu, reputaci si vytvořila skvělou.
Obzvláště její využití okoukané od Malajsijců. Domorodci potírali nadrcenou plodinou pokožku, pokud trpěla jakýmkoliv neduhem. Ovoce pomáhá k rychlé regeneraci poškozené kůže a má zároveň antiseptické účinky. Malé kulaté nafialovělé plody jsou bohaté na celou škálu vitaminu B, magnesium, fosfor, sodík, zinek a další důležité minerály. A chuť? Podle konzumentů nepopsatelně báječná!
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
Mohlo by vás také zajímat: Potraviny pro náš mozek. Co jíst, aby nám to správně myslelo?
