, Image: 176688643, License: Royalty-free, Restrictions: , Model Release: no, Credit line: Profimedia, Panthermedia

Léčivé byliny v nejstarších mýtech: andělika, zeměžluč i badyáník

Vše o jídle, Životní styl
Každý miluje pověsti, mýty a legendy. A také pohádky. Proč nás takové příběhy fascinují? Protože vysvětlují nepochopitelné. Odpovědi nabízejí dospělým i dětem. V každém ústně tradovaném příběhu nalezneme alespoň malou částečku toho, jak v očích prvních civilizací fungoval tehdejší život. Proto když se jim plně otevřeme, můžeme se z nich naučit mnoho užitečného. I o bylinkách. Na rozdíl od smyšlených potvor totiž existují. A mají dokonce podobné vlastnosti jako v příbězích. Tedy vysoce léčivé!

Ve starověkých textech se často setkáváme se stvořeními i fyzikálními jevy, které si dokážeme představit jen těžko. Nemoci patřily v těch dobách mezi největší mystéria. Jak si vysvětlit něco, co přijde bez varování a dokáže zabít? Asi trest shůry. Jenže proti utrpení musí přece existovat ochrana. V mýtech, legendách a pohádkách se objevují prostředky, které pomáhají v boji s trestem. Velice často se setkáme se zázračnými bylinami, které spojuje jedna důležitá věc. Léčí hrdiny příběhů a ochraňují je od útoků zla. A jak ukazuje současná medicína, většina takových bylin opravdu dokáže léčit.

Akácie
Spiritualita v životech starověkých Egypťanů hrála jednu z nejdůležitějších rolí. Uctívání, obětiny a magie. O všem se dnes dozvídáme především z hieroglyfických záznamů, které se nám dochovaly. Na nich (a připojených ilustracích) se čas od času objeví velká rozvětvená rostlina. Před sto lety jsme ještě neměli tušení, co je zač. Dnes, po letech bádání, však víme, že jde o akácii egyptskou. Pro starověkou civilizaci byla nesmírně posvátnou. V Knize mrtvých nalezneme rostlinu jako strom bohyně Isis, pod kterým se rodí i pochovávají bohové. Důležitost rostliny podtrhávají hlavně lékařské záznamy. Akácii používali lékaři k zahánění nemocí napadajících plíce. Bylina totiž podporuje vykašlávání. V Egyptě akácie stále slouží k lékařským účelům. Avšak ne každá odrůda dokáže pomáhat jako ta egyptská. Některé druhy umí i opak. Otrávit.

Andělika
Nenajdete bylinu s hezčím názvem. Dokonce i ten latinský, Archangelica officinalis, zní krásně. Již v desátém století byla květina známá jako výborný pomocník při boji s nemocemi. Laponci byli v práci s bylinou průkopníky. Dle šamanů byla andělika rostlinou posvátných duchů. Proto pomáhala. Především proti infekcím. Antiseptické účinky zařizovaly rychlejší boj organismu s chorobou.

Není tedy náhodou, že nejslavnějším obdobím anděliky bylo 16. století, kdy Evropu plundroval mor.

Křesťanští učenci se tehdy byliny zmocnili a dali jí nynější poetické jméno. Z prostého důvodu. Jelikož účinky byly (a stále jsou) opravdu mocné, vytvořila se okolo anděliky legenda – konkrétně o jejím objevu. Těžce nemocnému čestnému muži přinesl rostlinu archanděl Gabriel z Ráje. Muž se uzdravil se a žil déle než jeho souputníci. Pokud se sami budete chtít přesvědčit o božském účinku květiny, můžete si připravit čaj, odvar, olej a také likér. Alkohol se špetkou Ráje, který léčí? Není nad čím přemýšlet!

Badyáník
Badyáník se řadí k rostlinám s nejstarší tradicí v dějinách lidstva vůbec. Tedy alespoň podle dochovaných pramenů. Nalezneme ho v jednom z nejstarších textů – Eposu o Gilgamešovi. „Slovo skryté vyjevit chci tobě; o rostlině, jež dává život, chci říci tobě. Rostlina ona, vzhledem svým podobna bodláčí, jejíž trny tě píchnou do rukou jak růže. Až se tvá ruka zmocní té rostliny, pak budeš věčně účasten života,“ praví Gilgamešovi mytická postava Utnapištim. Podle dalších indicií a po dlouhém pátrání se došlo k tomu, že jde o badyáník pravý. Sumerové dost dobře věděli, co bylina dokáže. I přes to, že badyán nalezneme především jako koření v indické kuchyni, těží z jeho léčivých vlastností i současné farmaceutické společnosti. Obsahuje totiž vzácnou kyselinu chininovou, která se stala součástí léku proti ptačí a prasečí chřipce Oseltamiviru.

Jakmile tedy tělo bojuje se zákeřným virem, zkuste odvar z badyánu. Rozhodně ničemu neuškodí!

Zeměžluč čili Centaurium erythraea

Zeměžluč
Zeměžluč sice dokáže svým jménem odradit, ale neměla by. Z jednoho prostého důvodu. Jedná se o další z mytologických léčivých bylin. V latině nese zeměžluč název Centaurium erythraea. Není potřeba příliš vysvětlovat, kde se kořeny mýtu o rostlině nacházejí. Zcela jasně ve starověkém Řecku. Pojí se přímo s kentaurem Cheironem, patronem lékařství a učitelem Achilla. Zeměžlučí si na půl člověk a na půl kůň ošetřoval těžké zranění po šípu. To sice příliš nesouvisí s nynějšími prokázanými účinky byliny, přesto se muselo někde začít. Rozbory ukázaly, že zeměžluč patří k vysoce účinným prostředkům k boji se žaludečními potížemi. Kvetoucí nať obsahuje glykosidy, triterpeny, kyselinu ferulovou a další podpůrné látky. Při pití odvaru dojde k zažehnání nechutenství a špatného trávení. Jako bonus vás ochrání proti čarodějnicím. Tedy tak si to alespoň někteří mysleli. Věnec z květin nasazený na hlavě během Valpuržiny noci zaháněl zlovolné ježibaby!

Mandragora
S mandragorou to není tak jednoduché. Ačkoliv se objevuje již ve Starém zákoně, dnes víme, že bylina obsahuje vysoké množství alkaloidů, které dokážou i trvale poškodit lidský organismus. Především při vnitřním užití. V mýtech se však setkáme s tím, že správně připravený kořen mandragory, který svým vzhledem připomíná lidské tělo, umí zažehnat problémy s početím dítěte. Za nejstarší zmínku můžeme považovat biblický příběh v knize Genesis, kde figuruje Ráchel a její starší sestra Lea. Obě požily „jablíčka lásky“, díky kterým porazily neplodnost a získaly boží přízeň. Není řeč o ničem jiném než o mandragoře. Žádné takové účinky však nebyly prokázány. Reálně bylina sloužila k něčemu jinému.

Díky alkaloidům dokáže utlumit nervový systém natolik, že člověk, který potřeboval operaci, byl tak akorát mimo, aby nic necítil.

Pokud bychom chtěli bezpečně využít účinky prapodivné rostliny, což v případě umrtvení při chirurgickém zákroku rozhodně neplatí, bylo by zapotřebí silného vývaru, který bychom nanesli na zanícenou pokožku. Případně lze vyrobit mast, která pomůže utlumit bolest z popálenin a jiného poškození kůže. Vždy je však potřeba dávat si velký pozor. Ne každý mýtus, jako v případě mandragory, se rovná zaručenému receptu na zdraví.

#Jan Uhlík

Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.

Mohlo by vás také zajímat: Alergie na vzestupu – hrozí nám nová civilizační choroba?