Eleanor Rooseveltová kdysi řekla, že ženy jsou jako čajové sáčky. Nemůžete říct, jak jsou silné, dokud je neponoříte do horké vody. Jistě by bývalou americkou první dámu tedy potěšilo, k čemu dospěli dánští vědci.
Že jsou ženy „odolnější“ než muži, vyplynulo z práce výzkumníků z University of Southern Dennmark, kteří zkoumali data o přežití obou pohlaví v extrémních podmínkách. Na mušku si vzali sedm různých populací a vždy jim vyšlo, že ženy mají vyšší šanci na přežití, a to za téměř všech okolností. Jejich analýza se týkala dat mortality za posledních 250 let a zaměřovala se na společnosti postižené hladomory a různými smrtícími epidemiemi po celém světě.
Mohlo by vás také zajímat: Ženy používají mozek více než muži, zjistili vědci.
Statistika mluví jasně!
„Naše výsledky jsou dalším kamínkem do mozaiky genderových rozdílů, pokud jde o přežití,“ říká vedoucí studie Virginia Zarulli. Ve všech případech přišli na to, že ženy přežily v utrpení déle než muži, často o roky, a to i přesto, že žily ve stejně děsivých podmínkách jako muži. Například před velkým „bramborovým“ hladomorem v Irsku, který ničil zemi mezi lety 1845 a 1849, se obě pohlaví dožívala v průměru stejného věku 38. let. Na vrcholu této krize ale doba dožití u mužů klesla na 18,17 let a u žen „jen“ na 22,4 roku.
Stejný vzorec vystopovali vědci při hladomoru ve Švédsku (1772–1773) a při epidemii neštovic v 19. století na Islandu, kdy ženy „vydržely“ v průměru o dva roky déle než muži.
Výhody otroctví
U miminek, která se narodila během nechvalně proslulého hladomoru na Ukrajině v roce 1933, bylo skóre podobné. Chlapečci se dožívali cca sedmi let, zatímco holčičky v průměru 10. Dále výzkumníci zjistili, že tento nepoměr se projevoval také u novorozenecké úmrtnosti. V nepříznivých podmínkách vždy přežívalo mnohem více holčiček než chlapečků. A platí to dodnes třeba v Libérii. U všech zkoumaných populací také platí, že mnohem více žen než mužů se dožilo extrémně vysokého věku. Jedinou výjimku představuje obchod s otroky na Trinidadu, kde vítězili muži.
Výzkumníci jsou ale přesvědčeni, že otrokáři měli na přežití mužů jakožto pracovních sil mnohem větší zájem, protože se za ně zkrátka platilo více.
„Hypotéza, že výhoda, kterou ženy mají, má fundamentální biologický základ, je podpořena skutečností, že v těch nejtěžších podmínkách přežijí jedinci ženského pohlaví lépe než jedinci pohlaví mužského dokonce i v novorozeneckém věku, kdy behaviorální a sociální rozdíly nehrají téměř žádnou roli,“ píše se ve studii.
Za vším hledej hormony
Svou roli v tom kromě genetiky pravděpodobně hrají pohlavní hormony, protože estrogen je známý svou schopností „nakopnout“ imunitní systém, zatímco testosteron je rizikovým faktorem pro mnohá vážná onemocnění a také může oslabovat imunitu. Specialisté na evoluci jsou přesvědčeni, že estrogenová podpora pro ženský imunitní systém je „opatřením“ přírody v případě těhotenství a jeho cílem je zajistit ženino přežití po celou dobu těhotenství. Oproti tomu role muže při reprodukci je časově velmi omezená.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
Mohlo by vás také zajímat: Tři ženy současnosti, které dobývají svět
