Ani Michalova cesta k tukům nebyla rovná jako přímka. V devatenácti nabral během prvních tří měsíců po nástupu na vysokou 15 kilo. Přitom studoval fakultu tělesné výchovy a sportu, což je škola, kde studenti sportují a mají k dispozici ty nejlepší informace o lidském těle. Jenže fast foody a nezdravý životní styl si vybraly svou daň. I když se pak snažil shodit a žít zdravě, nefungovalo to.
„Až po dvou letech jsem přišel na to, co je tuková strava. A vyzkoušel ji. Hned od prvních dnů jsem viděl změny, hubnul jsem a cítil se lépe. Zabralo to,“ říká. Ačkoliv to možná zní jako pohádka, za tři měsíce shodil všech 15 kilo. Vyvolal tím spoustu dotazů, jak to dokázal. Proto začal blogovat a stal se jedním z průkopníků takového stravování. Dnes už kromě blogu Grasa.cz stihl vydat i knihu, navíc pořádá kurzy. „Je to fascinující obor, který mě ani po letech nepřestává bavit. Koneckonců tuky mi změnily život, takže jsem rád, že k tomu můžu pomoci i mnoha dalším,“ dodává.
Proč vůbec vzít tuky na milost?
Osobně si myslím, že tuk je nejlepší palivo pro naše tělo. Důvodů je hodně. Ten nejzásadnější je, že je pro tělo přirozený. Vždyť člověk vypadá v posledních cca dvou milionech letech stejně a také jeho tělo funguje stejně. Zhruba 99 % této doby čerpal energii primárně z tuků a jeho fyzická výkonnost a síla byly úplně někde jinde než nyní. V této době trpí zhruba polovina populace nadváhou, a pokud bychom počítali jen rozvinuté národy, tak jsme dokonce někde u tří čtvrtin. To je ohromné číslo. Ještě před pár tisíci lety pojmy jako nadváha či obezita vůbec neexistovaly. Pokud se dnes podíváte na jídelníček běžného strávníka, zjistíte, že čerpá energii primárně ze sacharidů.
Jak to máte vy?
Naopak. Sacharidy jsem osekal a navýšil příjem tuků. Stejnou teorií se u nás řídí několik desítek tisíc lidí, ve světě je pak tento poměr vyšší, protože tyto informace k nám přicházejí právě ze Západu, ale i tak u nás číslo každým dnem roste.
A každý, kdo si „tukovou“ stravu vyzkouší, si ji pochvaluje.
V čem jsou její výhody?
Osobně jsem díky ní za tři měsíce shodil všech 15 kilogramů nadváhy a svou aktuální váhu si držím již přes 6 let. Navíc z tuku má člověk dvakrát více energie, což se samozřejmě může projevit jak při sportu, tak v běžném životě. Budit se odpočatý, mít lepší výkonnost, více síly, nemít poobědové krize? To je přece sen každého. Mnozí s tím bojují neúspěšně, pak zkusí přepnout na tuky, a problém je vyřešen.
Jenže okolo tuků panuje fůra mýtů, které je asi těžké donekonečna vyvracet. Které z nich vás nejvíc štvou?
Mýtů je vážně velká spousta a asi to není úplně tak, že by štvaly mě osobně, ale ve výsledku se bohužel projevují na zdraví populace po celé planetě. Tak třeba ten, že nasycené tuky jsou pro nás špatné. Vleče se s námi už desítky let a vlastně obrátil celou teorii o tucích vzhůru nohama. Kvůli němu jsou obecně nezdravé tuky považovány za zdravé a naopak.
Lidé se snaží na doporučení lékařů a výživových poradců konzumovat určité tuky, aby se nakonec ukázalo, že tyto rady nejsou pro většinu populace dobré.
Jak pak mohou být lidé zdraví a fit? Nebo takové tvrzení, že tuky bychom měli jíst jen v omezeném množství – co je špatné na oříšcích, kokosovém oleji apod.? Vždyť jsou to jedny ze superpotravin, které naše zdraví výrazně zlepšují.
Jak je to tedy s těmi dobrými a špatnými tuky?
Asi to pro někoho bude šok, ale za mě je dobrý tuk třeba kvalitní sádlo, máslo a dále kokosový nebo olivový olej apod. Vždy však záleží na kvalitě. Každý čtenář si jistě dokáže vybavit olivový olej z pokrutin, který stojí pár desítek korun. Na druhou stranu v pohodě seženete třeba extra panenský olivový olej, často i nefiltrovaný. A to je pak panečku jízda. Takový olej nám dá mnohokrát více. Ano, něco si za něj připlatíme, ale pro tělo je to obrovský rozdíl. A ty špatné? Třeba slunečnicový, řepkový olej nebo také margaríny, které ale už snad nikdo ani nekupuje. (úsměv)
Pokud bych se tedy chtěl stát „tukožroutem“, mám nějaký základ. Ale co dalšího do jídelníčku zařadit?
Například tučnější potraviny jako avokádo, kokos, klidně i tučnou smetanu či mascarpone. Rozhodně bych se nebál ani vajíček, masa a třeba ani slaniny. Vím, zní to bláznivě, ale funguje to skvěle a lidé mají super výsledky – srovná se jim krevní obraz, zbavují se alergií, kožních potíží apod. Dovolím si malou odbočku, ale je důležitá pro celkový obrázek. Takto se totiž stravují i někteří z nejlepších sportovců na světě, ať už je řeč o vítězi Tour de France, hráčích basketbalové NBA, úspěšných hokejistech, nebo ultramaratoncích. Samozřejmě do jídelníčku patří i zelenina, nějaké to ovoce.
Seznam povolených potravin je ve výsledku hodně dlouhý, a pokud strávník zapojí fantazii, tak lze vymyslet spoustu super jídel, která nejen dobře chutnají, ale navíc na talíři i pěkně vypadají.
Přečtěte si také: Pravěk na talíři: Sto vajec za měsíc a vůbec žádné rohlíčky
Jako bych už slyšel námitku mojí maminky: No jo, ale co to udělá s cholesterolem?
Tohle je asi ta nejčastější otázka, kterou dostávám. Odpověď je jednoduchá – strach z cholesterolu ve spojitosti s konzumací prospěšných tuků je jednoduše nesmysl. Neexistuje žádná spojitost mezi konzumací nasycených tuků a rizikem srdečně-cévních onemocnění. Pokud jíme méně sacharidů a více dobrých tuků, tak není čeho se bát – mnoho strávníků si naopak hladinu a hlavně poměr „špatného“ a „dobrého“ cholesterolu vylepší. A je potřeba také zdůraznit to, že hladinu cholesterolu zase až tolik neovlivňuje strava, ale další faktory, jako je pohyb, míra stresu apod.
Odkud se vlastně strach z tučných jídel a cholesterolu vzal?
Největší mýtus o cholesterolu vznikl asi před 60 lety kvůli záměrně upravené studii. Vědec Keys v ní předpokládal nějaký výsledek, který se však nepotvrdil. Bohužel ho tehdy nenapadlo nic lepšího než nehodící se vzorky ze studie odstranit. No a takhle nějak občas věda funguje. (úsměv)
Jak náročné je přeprogramovat tělo z cukrů na tuky?
Adaptace je poměrně jednoduchá, trvá většinou tak týden až dva. Jednoduše najedete na nový jídelníček, pár dnů se rozkoukáváte vy i vaše tělo, ale pak se na tuky přepne samo od sebe. Z mého pohledu by měla strava v takovém případě obsahovat cca 70 % tuků, 20 % bílkovin a 10 % sacharidů. Jídelníček tedy můževypadat následovně:
Snídaně: 3 míchaná vejce, 20 dkg slaniny, trocha zeleniny
Oběd: grilovaná zelenina a maso, plus klidně nějaký tuk navíc – rád si dám třeba na steak kus bylinkového másla
Večeře: ryba na másle a zeleninový salát
Takhle je to velice zjednodušené. Receptů jde dohledat mraky a většina z nich je naprosto super. Výše uvedená jídla však zvládne připravit úplně každý a každý čtenář si určitě dokáže pokrm živě představit.
A co udělat s cukrem? Úplně se ho zbavit?
Pokud se bavíme o klasickém bílém cukru, tak ano. Například doslazování čaje nebo kávy je zlo. Stejně tak i limonády, tyčinky apod., ale pokud je řeč o cukru, přesněji řečeno sacharidech, ze zeleniny či ovoce, tak toho bych se úplně nebál. Zelenina je naprosto v pohodě i ve velkém množství. Jedna porce ovoce denně nám také neuškodí, naopak může nahradit dezert. Průmyslově zpracované cukry bych však určitě vynechal. Nebudu říkat, že za posledních 6 let jsem cukr nikdy neměl, zhruba jednou za měsíc si ho dopřeju. Vypnu a dám si volný den, kdy si dám v podstatě cokoliv, co mě napadne. V takto omezené formě si toho tělo skoro ani nevšimne a nijak ho to nerozhodí. Každopádně je třeba se druhý den vrátit na původní cestu a nesklouznout zpět k nekontrolované konzumaci cukru. Ale to není úplně snadné – proto je třeba umět trochu pracovat i se svojí hlavou, což je další obor, o který se hodně zajímám. Můžete mít přesný návod na stravu nebo pohyb, ale pokud s vámi nebude spolupracovat váš mozek, bude vám to k ničemu. Celé je to v hlavě.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
Mohlo by vás také zajímat: Light potraviny: škodlivé chemikálie pod rouškou spásných slov
