Prozkoumali jsme hasičárnu v Hořovicích, na půl cesty mezi Prahou a Plzní. Jsou tu lidé, kteří vám jedou na pomoc, když se vytřískáte na dálnici. Jan Drnec nás zapálil pro hašení.
Dneska už jste měli tři výjezdy. To je na sobotu normální?
Není, ale to se někdy tak podaří (smích). Máme zhruba 380 výjezdů za rok. Dva dny nikam nejedete a pak se jede třeba šestkrát. Rozdíl mezi víkendem a všedním dnem žádný zvláštní není.
Dneska jste zasahovali kde?
Dnes dvakrát nehoda. Auto vylítlo z dálnice a šlo přes střechu. A pak jednou tady. Tady to bylo kuriozní tím, že si lidi mysleli, že je to nehoda motorkáře, a on to byl nějaký pán, který byl opilý a tlačil tu motorku. Spadnul a ležel tam. Někdo jel okolo, a tak zavolal.
Kdybych se chtěl stát hasičem, je to fyzicky náročné asi jako vstup do armády?
Armáda to teď prý hodně změkčila, aby se tam vůbec naplnily stavy. A i policajti s tím museli dolu. Hasiči ještě ne. Třeba se někdy stane, že někdo udělá skoro stovky kliků, ale nezaplave. Každá věková kategorie má ale trošku jiné limity. Šedesátiletý to nemá stejný jako dvacetiletý.
Když se vybourám, kam mám volat?
Když zavoláte na 112, je to asi jedno, oni si to mezi sebou přepojí. Ale záleží, co tam chcete mít rychleji. Jestli rychleji záchranku, je asi lepší volat 155. Tím, jak si to mezi sebou ty služby přeposílají, je tam třeba 20 vteřin nebo minuta zpoždění.
Řešíte i teroristické útoky?
Teď se třeba cvičila připravenost na ebolu. Máme tu základ, ale hned s námi vyjíždí Beroun, což je naše nejbližší okresní stanice, a pak další stanice z Kladna a Mělníka, které mají boxy, abychom mohli dekontaminovat lidi.
Při každém ohlášení se dělá porada, kde se řeší, co s tím?
Všechny ty situace jsou automatizované. Když operátor vidí, že je to ebola, klikne na ikonku a všechno jde automaticky. Rozezní se poplach u nás i v Kladně. Jsou přesně nastavené postupy, co dělat.
Jak se dá automatizovat boj s náhodou?
Oni ví, že když je to požár nízké budovy, mají poslat dvě cisterny. Když to bude požár výškové budovy, tak pošlou ještě žebřík. Jsou na to návrhářské techniky. Když je požár malého vozidla, jede tam naše malé vozidlo a cisterna, když je to požár nákladního, tak jedou dvě velký cisterny. Hlavně se musí vytěžit ten oznamovatel. Abychom věděli, co se tam děje. A taky kde.
Na místě zásahu je od toho velitel, aby rozhodl. Hoří třeba nějaké nákladní auto, tak řekne: “Začneme hasit vodou a přidáme do toho nějaký pěnidlo.” Strojník ví, co má dělat, tak si tam dá přimíšení. No a kvůli tomu pěnidlu použije hasič jinou proudnici.
Máte představu, kolik jste viděl mrtvých lidí?
Řádově asi tak dvacet.
Já jsem přijel na motorce. Jsou pro vás jako pro hasiče nehody s motorkářema horší než s auty?
Není to vždycky fatální. Když to šikovně položí a neotočí se kolem svodidla…
Nemusí to být vždycky smrtelný?
Zvlášť dneska, když má nějaký dobrý hadry a chrániče, tak ne. Na motorkáře se moc nejezdí. Už dlouho jsem nezažil, že bych byl na motorkáři. Maximálně na nějaký ťuknutí, že to třeba někde položil. Ale na nějaký fatální následek (pozn. redakce: smrt) nebo na těžký zranění si teď nedokážu vzpomenout.
Jak často lezete do hořícího baráku?
Když hoří tovární hala v plným rozsahu a je tam žár a nejsou tam žádní lidé, tak se tam neleze. To už nic nezachráníte a jenom riskujete. Většinou, když třeba hoří rodinný dům, tak hoří jedna místnost. A ta jedna místnost zakouří celej barák. Ani nevíte, kde přesně hoří. Takže je blbost tam z chodníku prát vodu. Takže se jde normálně po schodech, ve tmě, zakouřeným barákem do té místnosti, a ta místnost se uhasí třeba 300 litry vody.
Hrozí u vybouraného auta, že vybouchne, jako je to vždycky ve filmech?
No, to je takový naddimenzovaný. Hlavně odpojit baterku, aby nevylítaly airbagy, když manipulujeme uvnitř v autě.
Takže kdybych někoho zachraňoval, mám nejdřív hledat baterku?
Když se aspoň vyndá klíček, airbag by z 80 % už vylítnout neměl. Pak se jde po baterce. Ale většinou je to auto tak pomačkaný, že to musí udělat až hasiči.
Hasič už moc nehasí. Málokdy se poštěstí, aby se hasilo.
Dýchá se ještě, když zachraňuju, nebo se už jenom masíruje?
Víceméně se masíruje. Ale dýcháním se nic nezkazí. Hned bych ale zavolal záchranku, dal si telefon na hlasito a holka nebo sestřička dá nějakou instruktáž. Dneska jsou telefony dost hlasité a v pohodě to zvládají, takže hodit ho vedle sebe a nechat se vést.
Při zásahu máte vysílačky?
Máme Motoroly na domluvu mezi sebou a s operačním střediskem. Ale stane se, že nás někdo odposlouchává.
To není šifrovaný?
Je. Ale někdo se do toho občas nabourá. Nevim, jak to dokážou. Dají to pak třeba na internet. A nevím taky, jak to dělají ti lovci dopravních nehod. Že jsou tam kolikrát dřív než my. Takoví ti, co dávají podepsat smlouvu, že lidem zajistí náhradní vůz, opravu auta, odtah a tyhle ty věci. Když je člověk vyklepanej, tak jim to podepíše, a třeba to ani není výhodný. Viděl jsem ale jen, že je tam zaparkovaný auto a ten člověk zkoušel s těma lidma mluvit. Ze střechy jim trčela třímetrová anténa. Když už policajti ví, co je to za firmu, tak ho vylifrujou.
Je nějaký typický zlozvyk?
Třeba ženský dávají s oblibou nohy na palubku, že si chtějí odpočinout, když jedou třeba na dovolenou. Pak stačí banální nehoda, třeba nedobrždění, kdy se ťuknete na křižovatce. Sepnou airbagy a ty jí zlámou nohy.
Je rozdíl, když přijedete k sešrotovanému drahému nebo levnému autu?
Je. Třeba některé má dvojí plechování důležitých konstrukčních prvků. Sloupky, rámečky… Takže je to masivnější. Při dopravní nehodě to pak víc podrží náraz. Může se ale stát, že jedničkový model je bezpečnější než vyšší řada. Musíte si prohlídnout testy.
Co mám před cestou dělat, abych se nevymlátil?
Bejt odpočatej a nebejt nalitej (smích).
To zní rozumně. Hrabání v palubce a hledání cigaret asi taky nepomůže.
To souvisí s tou pozorností. Když někdo telefonuje, pije a řídí u toho, tak to asi taky není ideální. A nebo když kouká na DVDčko i řidič.
Řidič kouká na DVDčko? To se stává?
Tak v kamionový dopravě to má skoro každej. Mají tempomat, takže mají ještě navíc taky nohy nahoře…
Ale kamioňáci se přece zas tak často nevybourávají?!
No, kolikrát jedou velice dlouho. Perou do sebe kofeinový žvejkačky, aby to vydrželi. Takže pak mají tempomat a jedou piánko… Je potom lehký usnout. Ono když ty kamiony jedou za sebou nalepený, skoro devadesát, tak jeden zastaví a druhej to nestihne. Taky jsme tu byli nedávno na jednom. Stříhali jsme. Taky to nedal.
