Musí mít člověk na vaši práci silný žaludek?
Určitě. K téhle práci se to obzvlášť hodí. Dostanete se na místa, která nejsou úplně po chuti. Spojují se s tím jen špinavé a ošklivé věci. Třeba sbírání více uhynulých hlodavců najednou. Není to úplně hezká záležitost. Dost to zapáchá. Nicméně máte k dispozici veškeré hygienické pomůcky. Když to jinak nejde, zaskafandrujete se. Pokud máte kvalitní filtry, není v masce cítit žádný zápach. Tomu nejhoršímu se dá tímhle vždy předejít
Jak jste se k této profesi dostal? Nějaký traumatický zážitek se švábem v posteli?
Přivedl mě k tomu můj nevlastní bratr, který s kamarádem dělal deratizátora. Občas jsem jim brigádně vypomáhal. Po škole jsem pracoval na místě, kde mě to vůbec nebavilo. Takže jsem je zkusil požádat, jestli by se nenašlo místo na stálo. Začali jsme spolupracovat. Bylo to v podstatě na zavolanou, takže jsem měl volný čas. Vždy, když přišla zakázka, bylo mým úkolem dát ji do kupy, stanovit podmínky spolupráce a zrealizovat ji. Bavila mě na tom ta svoboda a to, že jsem pomáhal budovat malou firmičku, která postupně přerostla ve velkou.
Co je potřeba, aby se člověk stal profesionálním hubičem?
Musí si udělat osvědčení u Sdružení pracovníků DDD pro Českou republiku. DDD znamená dezinfekce, dezinsekce, deratizace. Certifikace má 3 stupně. Základní, mistrovský a toxický. Každý ze stupňů opravňuje k jiným činnostem. Základní vám dovoluje pracovat jako zaměstnanec. Mistrovský vám umožňuje zasahovat v potravinářských provozech, mít pod sebou pracovníky a školit je. Lze ho získat až po pěti letech praxe. A třetí, toxický, vás opravňuje k používání vysoce jedovatých látek, které se aplikují při silném napadení hospodářských prostorů, například mlýnů a sil. Já mám všechny tři certifikace. Ale hlavně musí mít člověk odhodlání dělat práci, kterou nikdo dělat nechce.
Jaké potvory nejčastěji hubíte?
V letních měsících hlavně vosy, sršně, mravence. Ti přes zimu nevylézají skoro vůbec ven. Celoročně pak potkany, myši, štěnice a šváby.
Často lidé říkají, že mají problém s krysami. Pletou si je ale s potkany. Proč?
Dříve u nás byly všude krysy. Potkani se sem dostali až o něco později. A jelikož jsou dost agresivní, v podstatě vytlačili krysy do pozadí. Krysy se u nás vyskytují už jen ojediněle. Nalezneme je hlavně v Polabí. U nás v hlavním městě se setkáváme s krysou minimálně. Zhruba jednou za rok, případně jednou za dva roky. Zásadnější rozdíl ve škodách není. Potkani se sdružují hlavně ve sklepních prostorech. Krysy mají naopak tendenci situovat se směrem nahoru, většinou na půdy.
Existuje škůdce, který dělá velkou neplechu, ale chrání ho zákon?
Kuny. Jsou to celkem pěkný potvůrky. Hodně škodí. Vyžírají zateplení pod střechou. Rády lezou do automobilů a překousávají kabely. Chutná jim na tom totiž bužírka. I přesto je chrání zákon, takže se nesmí hubit. Maximálně odchytit do živolovné klece a pak zase vypustit. Zachrání vás potom už jen myslivci, kteří v určitém ročním období kuny loví. Sršně jsou v podstatě také chránění. Ve volné přírodě se nesmí vyvíjet žádný likvidační tlak. Ale jakmile se nacházejí na vašem pozemku a bezprostředně vás ohrožují, pak se firma, jako jsme my, o ně postará.
Dokážou vás ještě pořád škůdci překvapit?
Místa výskytu se příliš neliší. Ale i tak to občas dokážou. Setkali jsme se například s potkany, kteří měli hnízdo ve funkčním mrazáku. Udělali si ho v kusu masa. To vás prostě nenapadne. Teploty v minusových číslech, a oni si tam v klidu vegetují.
V encyklopedii škůdců na vašem webu jsem si všiml cvrčka domácího. Opravdu si vás kvůli nim lidé volají?
Je to ojedinělé. Řešilo se to jen párkrát. Spíš se to stává u chovatelů terarijních zvířat, kde cvrčci slouží jako potrava. Když uteče, stane se z něj pěkně nepříjemný noční kamarád, který vás nenechá spát.
O švábech se říká, že přežijí i atomový výbuch. Jsou s nimi opravdu tak velké trable? Každý problém má své řešení. Zrovna u švábovitého hmyzu funguje sofistikovaná metoda hubení v podobě požerových nástrah. Jde o nastražený gel obsahující účinnou látku. Švábovitý hmyz po sobě ve svých hnízdech pojídá vlastní výkaly. Najedený šváb se vrátí zpět do kolonie a zanese jed přímo do epicentra. Tam vzniká dominový efekt. Rozhodně to účinkuje více než postřiky. Ale i ty někdy přijdou více vhod. Záleží vždy na situaci.
Jste očkovaný?
Ano. Je namístě mít pokud možno všechna očkování. Hlavně proti žloutence. Pro jistotu se v naší firmě provádějí opakované preventivní prohlídky. Nebezpečí samo o sobě tvoří i práce s chemickými prostředky. Pokud se pracovník správně nechrání, objeví se zdravotní problémy. Já sám jsem musel před dvěma lety z terénu do kanceláře, protože se u mě objevilo astma. Prostě nemoc z povolání. Veškerá ochrana a hygienické pomůcky jsou, dá se říct, nutnost.
Jak probíhá výběr správného hubicího přípravku?
Vždy podle situace. Máme své osvědčené postupy v kombinacích přípravků a posloupnosti jejich aplikace, tedy toho, jak je používat. Samozřejmě máme také ověřené výrobce. Vždy existuje levnější a dražší varianta. Ve většině případů používáme právě dražší přípravky, protože se nám z pohledu dlouhodobé praxe vždy lépe osvědčily.
V posledních zhruba dvou letech se hodně řeší složení potravin. Zakazuje se více přípravků kvůli znečišťování prostředí?
Tohle se řeší delší dobu než potraviny. Už když jsem v oboru začínal, zakazovali nám používat přípravky na štěnice. Z pohledu funkčnosti splňovaly úplně vše. Když to zjednoduším, stačila jedna aplikace, a bylo po problému. Ale poté se v prostoru nesmělo minimálně 2 dny pobývat. Bylo to velice nebezpečné pro organismus člověka. Ale celkově se nijak extrémně používání nereguluje.
Stoupá zamořování bytů?
Co se naše firma rozrostla, nemáme příliš času na analýzy. Ale co se týče problémových bytů, nepozoruji žádnou zvyšující se tendenci. Myslím si, že je to na stejné úrovni. Ale když jsme se dřív zaměřovali na štěnice, zažili jsme jednu dobu velký nárůst. Když se zakázal zmíněný hubicí prostředek, počítal se průměrný výskyt za posledních pět let a nárůst byl více než 1000%. Jde to ruku v ruce s tím, co nám legislativa dovoluje a nedovoluje používat.
Proč vlastně volat deratizátory, když si můžu koupit jedy v obchodě a vypořádat se s problémem sám?
Ne všechny účinné prostředky se dají běžně koupit. Ty nebezpečnější získáte pouze na základě osvědčení DDD. Už jen z tohoto pohledu nelze všechno řešit svépomocí. Kromě dostupnosti jedů jsou tu i znalosti ohledně škůdců. Zamezení vstupu do objektu patří k tomu nejdůležitějšímu, ne každý zná všechny přístupové body. Není to celé jen otázka chemikálií, ale i selského rozumu a zkušeností. Vždy jde o jedinečnou situaci. Nelze používat všeobecný návod.
Takže si vás lidé volají především, když už napadení není zvladatelné?
Shání nás hlavně ve chvílích, kdy se jim do toho nechce nebo si s tím nevědí rady. Pak si zavolají nás a počítá se s tím, že na to budeme mít vybavení i žaludek. V letních měsících, když se otepluje, se totiž všechny pachy šíří mnohem rychleji. To už začne vadit i lidem okolo. Když už to cítí i oni, jde o hororové scénáře. Viděl jsem místa, která by snad ani nikdo vidět nechtěl.
Stydí se někteří z volajících?
Často se stává, že nás prosí, abychom schovali postřikovače do sportovních tašek. Také se ptají, jestli máme polepená auta nebo nějaký firemní dress code. Hlavně aby nebylo nic vidět. Občas se to prostě stává. Pořád je mezi námi zafixovaná představa, že když mají lidé doma broučky, zákonitě mají doma špínu.
Takže se nedá říct, že čistotný člověk je v bezpečí?
Nedá. Je to podle mého názoru špatné nebo mylné tvrzení. Například hodně rozšířený problém se štěnicemi vůbec není o špíně. Spíš jde o nešťastnou náhodu. Donesete si to domů z nějakého ubytovacího zařízení, třeba hostelu. Jsou i případy, kdy se škůdci přichytili na oblečení v hromadné dopravě. Když má doma nějaký jedinec štěnice ve velkém, stává se roznašečem. A tímhle způsobem to šíří dál. Nebo také zanesení skrze bazarový nábytek. Na to velký pozor!
A co nejhorší zkušenost s hubením. Utkvěla vám nějaká hrůza v paměti?
Vybaví se mi jich hned několik. Jednou jsme třeba dělali panelákový byt v Mladé Boleslavi. Byl kompletně zaneřáděný švábovitým hmyzem. Byt byl epicentrem pro celý blok panelového domu. Vešli jsme. Kam jste se podívali, tam to běhalo na všechny strany. Troufl bych si říct, že se tam nacházely statisíce kousků. Třeba jenom když jsme odtáhli sporák, byly tam tisíce ooték, což jsou vajíčka ještě nenarozených švábů. Další případ byl například byt zamořený štěnicemi. Celý se hýbal. Potom se setkáváte i s rozloženými nebožtíky, kteří dělají svým sousedům fleky na stropě. Myslím si, že někteří lidé by z těchto situací mohli mít i fobie. Dost často potom člověk řeší, aby si to neodnesl domů. Tyhle hrůzy vám uvíznou v hlavě.
A povedlo se vám někdy přinést domů vetřelce?
Když dodržujete všechny předem stanovené postupy, je velice malá šance. Musím říct, že se mi to nikdy nepodařilo. Až tedy na blechy. Ty si ale můžete odnést odkudkoliv velice jednoduše. Vlezou do jakékoliv textilie. Třeba do boty. A je to!
Mohlo by vás zajímat také: Pivo začal vařit doma na plotně, teď má svůj pivovar
