Co je to štěstí? Může se zdát, že je to snadná otázka, ale ve skutečnosti je na ni dost těžké odpovědět. Štěstí hraje v našem životě zásadní roli a zásadně ovlivňuje to, jak žijeme. Většina z nás ho bezpečně pozná, když ho prožívá.
Štěstí je krásná věc
Pojem štěstí často používáme, když popisujeme různé pozitivní emoce, mezi něž patří radost, hrdost, spokojenost a vděčnost. Co ale znamená být skutečně šťastný? Jaký je vzorec štěstí? Jak poznáme, zda jsme šťastní? Nejde o to pořád se jen usmívat a mít spoustu peněz, ale také o to být sebevědomý a vědět, že se náš život ubírá tím správným směrem.
Pokud chcete pochopit, jaký je vzorec štěstí a co znamená být šťastný, zeptejte se sami sebe, co je pro vás důležité, co vám přináší největší uspokojení a za co pociťujete největší vděčnost. Často jsou to maličkosti: oprášení starých koníčků, jako je psaní, fotografování nebo sport, čas strávený s přáteli nebo rodinou, nahrazení nezdravého návyku něčím zdravějším apod.
Psychologové často označují štěstí za stav mysli, který vzniká díky obecně pozitivním myšlenkám a pocitům. Zkuste tedy zjistit, co dělá váš život příjemnějším.
Vzorec štěstí a pozitivní psychologie Martina Seligmana
Martin Seligman je průkopníkem pozitivní psychologie. Za pomoci detailních dotazníků zjistil, že nejspokojenější a nejoptimističtější jsou ti lidé, kteří odhalili a využívají kombinaci „sil“, jako je laskavost, ukázněnost a vytrvalost.
Seligman došel k závěru, že štěstí má tři dimenze, které je možné rozvíjet:
- Příjemný život: můžeme ho dosáhnout, pokud se naučíme vážit si základních radostí života, jako je společnost druhých lidí, příroda atd. Se životem budeme spokojeni, pouze pokud objevíme hodnotu sebe samých. Štěstí je výsledkem života, ve kterém se nám daří dosahovat pozitivních emocí v přítomnosti, v minulosti i v budoucnosti.
- Dobrý život: tento typ štěstí spočívá v tom, že jsme schopni využít svůj talent. Jedná se o štěstí pramenící z vědomí, že jsme v něčem dobří a máme možnost této schopnosti využívat. Dosahujeme ho prostřednictvím činností, které nás těší dělat.
- Užitečný život: podobá se předchozímu typu štěstí, ale jde o to, že své schopnosti využíváme v zájmu vyššího smyslu. Hledáme způsob, jak být prospěšný druhým lidem.
Snahou pozitivní psychologie je pomoci lidem osvojit si dovednosti, které jim pomohou zvládat obtížné životní situace.
Martin E. P. Seligman je americký psycholog, profesor psychologie na Pensylvánské univerzitě a 31. nejcitovanější psycholog 20. století. Proslul svou teorií naučené bezmocnosti, kterou rozvinul při pokusech vysvětlit fenomén deprese. Rozvinul dynamický koncept osobní pohody, který se nazývá také PERMA model. Je autorem řady publikací. Jeho knihy „Naučený optimismus: Jak změnit své myšlení a život“, „Opravdové štěstí: Pozitivní psychologie v praxi“ a „Vzkvétání: Nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohody“ vyšly i v češtině.
Vědecký vzorec na štěstí
Mluvit o štěstí z pohledu vědy nám může pomoci pochopit chemii mozku a to, jak ovlivňuje naši náladu. Štěstí je totiž závislé i na chemii.
Podle výzkumů z této oblasti, nesou hlavní zodpovědnost za vytváření pocitů a emocí, které si často spojujeme se štěstím, čtyři neurochemické látky, hormony a neurotransmitery produkované mozkem:
- Dopamin: je zodpovědný za chování, za nějž získáváme odměnu a jehož cílem je potěšení. Lidé s extrovertnějším typem osobnosti mají obvykle vyšší hladinu dopaminu než lidé s introvertní osobností. Hladinu dopaminu si můžete zvýšit, pokud si stanovíte cíle a bude se jich snažit dosáhnout.
- Oxytocin: jedná se o neurochemickou látku, díky níž se z nás stali společenští tvorové. Oxytocin je zdrojem empatie. Jedná se o hormon, který je přímo spojený s mezilidskými vztahy. Zapojte se do nějakých skupinových aktivit. Nejen že tak utužíte své mezilidské vztahy, ale také se při nich uvolňuje oxytocin.
- Serotonin: hraje v našem těle různé role, je proto obtížné ho přesně zařadit. Často se mu přezdívá „molekula sebedůvěry“, díky níž se dostáváme do situací, které nám zvyšují sebevědomí. Když můžeme říct „zvládnul jsem to“, zpětně posilujeme své sebevědomí a ztrácíme nejistotu.
- Endorfiny: mají analgetický účinek. Při intenzivním fyzickém cvičení je produkují hypofýza a hypotalamus. Endorfiny se uvolňují ve velkém množství během silového tréninku a během vysoce intenzivního anaerobního kardiotréninku.
A nakonec nezapomeňte také na citát Jeana-Paula Sartrea:
„Štěstí neznamená dělat to, co máme rádi, ale mít rád to, co děláme.“
Přečtěte si také o tom, proč se štědřejší lidé dožívají vyššího věku.
Foto: Julia Avamotive (Pexels.com)
