Středověcí alchymisté a ezoterici pátrali po kameni mudrců, míchali omlazující lektvary a snili o elixíru věčného mládí. Díky takové magicko-vědecké formuli své vrstevníky o stovky let přežila třeba Elina Makropulos v prozíravé divadelní hře Karla Čapka, cynický hrdina Simone De Beauvoirové Raymond Fosca a spousta dalších literárních postav.
A co kdyby to šlo? Vzhledem k tomu, jakými skoky postupuje současná medicína, vývoj technologií a vědecký výzkum vůbec, patří tahle otázka čím dál méně do sci-fi literatury a čím dál víc do skutečného života. Zatím ne každodenního, ale i to se může brzy změnit. Aspoň pro ty nejúspěšnější a nejbohatší: právě ti do výzkumu dlouhověkosti investují nejvíc ve víře, že budou moci postmoderní elixíry taky jako první vyzkoušet.
Výzkum dlouhověkosti a nesmrtelnosti není žádná jednotná iniciativa. Vědci, kteří k němu přispívají, jdou většinou po svých vlastních, dost rozdílných osách. Sjednotit se je snaží programy, jako je „Grand Challenge in Healthy Longevity“ – výzva americké Národní lékařské akademie, která slibuje přelomové objevy k tématu odměnit nejméně pětadvaceti miliony dolarů. To je skoro 600 milionů českých korun. Podmínkou je, aby byl objev účinný a zaručeně neškodný.
Kdyby smrt neexistovala
„Je jasné, že díky technologiím bychom mohli ze smrti udělat pouhou možnost,“ prohlásila na konferenci k výzvě Martine Rothblatt, zakladatelka biotechnologické firmy United Therapeutics. Ta už přes dvacet let hledá způsoby, jak léčit vážná onemocnění, a s pomocí lidské DNA se snaží vyrábět nové, funkční orgány. „Je neuvěřitelně uspokojivé slyšet hlavu Národní lékařské akademie říci totéž: že smrt se může stát volitelnou,“ cituje Rothblatt magazín The New Yorker. Lékař Joon Yun, který sám do programu přispěl několika miliony dolarů, jí na stejném shromáždění přizvukoval. „Věřím, že stárnutí je něco tvárného. Je zakódované, ale to znamená, že ho můžeme rozkódovat. A co se dá rozkódovat, to se dá hacknout.“
Rozklíčovat přírodní zákony a naučit se je měnit – to je podle něj cesta k prodlužování života. Třeba donekonečna.
Zní to jako spolčení bláznů? Právě blázni, nebo chcete-li vizionáři, vždycky psali dějiny vědy. Dokážou se propsat až k nesmrtelnosti? Jeden takový známý snílek, extravagantní britský gerontolog Aubrey de Grey, věří, že jednou dokážeme vyřešit sedm druhů fyzického poškození, která ke stárnutí patří. Mimo jiné navrátit pružnost tkáním, odstranit z těla toxické buňky, nahradit buňky, které se přestaly dělit, novými nebo odvrátit důsledky mutací DNA. Není toho málo, ale jednou bychom se takhle podle de Greye mohli dožívat tisíce let. A časem možná přemoci smrt.
Trochu si pohrát s geny
Na každého poněkud extrémního „imortalistu“ připadnou desítky kolegů a kolegyň, kteří na to jdou opatrněji. Hledají elixíry mládí, které by dokázaly život prodloužit na dnešní maximum, to je kolem 115 let; a zdravotnické pomocníky, kteří by nám umožnili prožít co nejdelší život s minimem zdravotních komplikací. Smrt je podle nich nevyhnutelná, ale může být mírná, bezbolestná, rychlá, a hlavně velmi, velmi vzdálená.
Začátkem devadesátých let výzkumníci poprvé uvěřili, že našli řešení. Podařilo se jim upravit jediný gen červa C. Elegans, kterému se česky říká háďátko, a zdánlivě mu tak prodloužit život. Nadšení brzy opadlo: ukázalo se, že na délku jeho života má ve skutečnosti vliv dalších nejméně 550 genů. Ještě složitější je systém u dlouhověkých živočichů, jako je žralok grónský, želvy nebo některé druhy škeblí, které žijí i víc než pět set let. Od devadesátých let výzkum pokročil a genetici dnes pracují například s nástrojem CRISPR, který umožňuje upravovat šroubovice DNA snáze a komplexněji.
„Půjčovat“ si genové variace od dlouhověkých zvířat a kopírovat je vypadá jako logický krok. Jenže tyto organismy jsou od lidí geneticky velmi vzdálené.
„Nemůžeme prostě zkopírovat jediný mechanismus od želvy a použít ho u člověka,“ vysvětlil The New Yorker molekulární genetik Jan Vijg. „Nejprve bychom museli svůj vlastní genom přiblížit želvě – a pak by z nás byly želvy.“ Mixování živočišných druhů je zatím neprozkoumané, možná nebezpečné a z etického hlediska hodně kontroverzní území.
Kopírovat tedy geny přímo z lidského těla? I to už vědci zkouší. Kalifornský mikrobiolog Brian Hanley vytvořil ekvivalent genu, který je (velmi zjednodušeně řečeno) odpovědný za tvorbu růstových hormonů. Běžně se tvoří v mozku, ale Hanley si ho injekčně vpravil do stehna, a vytvořil tak jakési falešné centrum, které stimuluje srdce, ledviny a brzlík. Výsledky jsou podle něj nesporné. Zvýšila se mu hladina testosteronu a „dobrého“ cholesterolu, snížil se srdeční tep a hladina cholesterolu „špatného“. Lépe vidí a má lepší náladu, dokonce zažívá až euforické stavy.
Má mnohem víc energie a ve svých šedesáti se cítí mladě a svěže. Vedlejší efekt? Nejspíš má energie až moc.
Od doby vpichu už si přivodil několik menších i větších zranění, protože obecně víc riskuje, nemá strach z rychlé jízdy na kole nebo zdvihání příliš těžkých předmětů. „Zdá se mi, že se změnila spíš jeho mysl než svaly,“ podotkl genetický inženýr George Church, který s Hanleym spolupracuje. Experiment jeho kolegy nicméně naznačil, že genetická terapie může být terapií budoucnosti. Třeba právě při potírání vážných nemocí a různých příznaků stárnutí.
Hledání božské pilulky
Kromě návaznosti na genetiku Hanleyho pokus taky naznačil, že stárnutí může mít něco do činění s biochemickými procesy v těle. Učinit mu přítrž může ten, kdo procesy pochopí. Takovému průzkumu se věnuje nejeden startup v Silicon Valley včetně společnosti Calico, kterou v roce 2013 spustil – a miliardu dolarů do ní investoval – samotný Google. Tajnůstkářská firma toho prozradila málo, ale ví se, že Calico zkoumá chemické látky v tělech tisíců laboratorních myší a rypošů. Za cíle si prý klade mimo jiné léčbu cukrovky nebo Alzheimerovy choroby.
Podobně to vypadá v laboratořích startupu Unity, který založil biochemik a hledač věčného mládí Ned David. Jeho tým zkoumá takzvané senescentní čili stárnoucí buňky a jejich vedlejší produkt: sekret zvaný SASP, který nemá žádnou barvu ani zápach, zato je o něm známo, že přispívá k chronickým nemocem, jako je cukrovka 2. typu nebo ateroskleróza.
V Unity mu říkají „zombie toxin“ a na myších zkoušejí, jak práce s ním dokáže těmto chorobám předejít, oddálit rakovinu a prodloužit život. Údajně až o pětatřicet procent.
Výsledkem jejich pokusů, do kterých investují velká jména formátu Jeffa Bezose nebo Petera Thiela, by mohla být „božská pilulka“, která by výše zmiňované výhody uměla vyčarovat i lidem. Byl by to skutečný elixír podle Makropulos – a na trhu může být už za deset let. Pravděpodobně ale jen pro ty nejbohatší a rozhodně ne na předpis. Navíc ji zatím žádný člověk nevyzkoušel; sám Ned David, který v padesáti vypadá na třicet, prý užívá jen metformin (lék původně určený pro diabetiky) a retinol, látku s prokazatelnými omlazujícími účinky na pleť.
Krev panen pro 21. století
Už v době, kdy lidé o DNA ani o chemických látkách v těle ještě nic netušili, věděli o jedné „magické“ substanci. O lidské krvi. V roce 1615 jeden německý doktor navrhl „vlít do těla starého muže horkou krev muže mladého, jako z fontány mládí“.
Upírské mýty, které se ostatně týkaly i Čachtické paní alias hraběnky Báthory, jsou ještě starší. Pít krev mladých lidí, nejlépe paniců a panen, nebo se v ní koupat mělo zázračně omlazovat nebo prodlužovat život. Realističtější pojetí vampýrského přístupu se objevilo ve dvacátém století.
V roce 1924 zkoušel sovětský lékař Alexander Bogdanov přijímat transfuze od dobrovolných mladých dárců – jeho kolega napsal, že viditelně omládl o sedm, možná deset let.
Vcelku úspěšně takhle experimentoval do chvíle, kdy si vzal krev od studenta, který měl malárii a tuberkulózu, a následkem toho zemřel. Pozdější výzkumníci na pokusech s laboratorními myškami potvrdili, že transfuze krve mladších příslušníků druhu může těm starším skutečně ubrat pár let. Čím to je? Teorie se různily: možná má mladá krev výhodu díky obsahu určitých bílkovin, možná na rozdíl od staré neobsahuje toxické látky, jako je SASP. O pár let později některé výzkumy naznačily, že myší antiaging má nejspíš co do činění s krevní bílkovinou GDF11.
Velký zájem vzbuzuje krevní plazma. Při plazmaterapii, kterou proslavila Kim Kardashian a která dnes patří mezi běžné metody omlazování pleti, se do obličeje vpichuje plazma přímo z těla klientky či klienta. Má podpořit tvorbu kolagenu, a zajistit tak pružný, rozzářený, prostě mladistvý vzhled. Ještě zajímavější by ale mohlo být použití krevní plazmy mladých lidí při omlazující terapii pro ty starší. Od června 2016 běží v Kalifornii dvouletý pokus, kdy se starším účastníkům do těla vpravuje plazma mužů a žen ve věku 16 až 25 let. Na výsledky se čeká s napětím: mohly by úplně změnit směr, jakým se bojovníci se stárnutím zatím vydávají.
Místo zázraků klasika
Zatím to s kouzelnými elixíry tak žhavé není a většina odborníků vám proti stárnutí a chronickým onemocněním doporučí klasickou medicínu: nepijte alkohol, přestaňte kouřit, vyhněte se stresu, jezte zdravě a střídmě, pravidelně sportujte. Není to zrovna hi-tech, ale ani vizionáři ze Silicon Valley nebo investoři posedlí věčným mládím na to nejdou jinak. Bill Maris, zakladatel pokrokových Google Ventures, je vegetarián, který denně hodinu běhá na pásu. Ned David přísahá na plavání, šéf Applu Tim Cook vstává každý den v pět ráno, aby si zacvičil. Doktor Joon Yun dlouhodobě prosazuje vyvážený jídelníček jako jeden ze základů dlouhého života. Jen podivínský gerontolog Aubrey de Grey tvrdí, že mu zdravé tělo a mladistvý vzhled nadělila příroda; i on ale méně šťastným doporučuje pravidelně cvičit a hlídat si příjem kalorií. Obdivovatelům na webu Quora vzkázal prostě: „Spíš než příručkám naslouchejte svému tělu.“
Mohlo by vás také zajímat: Kde najdete nejlepšího doktora na světě? Ve svojí hlavě
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
