Nejedná se ale tak úplně o spánek jako o uměle navozené kóma. Nicméně zrovna tohle slovíčko nebudí v lidech dvakrát uklidňující pocity, a proto se raději používá spojení umělý spánek, ačkoli člověk neprochází jednotlivými fázemi spánku jako po normálním usnutí. Takhle „spící“ pacient je udržován v jednotném stavu nevědomí, kdy se snižují metabolické požadavky mozku, a stačí mu tak k provozu menší množství kyslíku. Jsou tak chráněny do té doby nepoškozené tkáně a ty poškozené mají lepší podmínky k regeneraci. Navíc člověk nevnímá bolest. Prostě asi jako když restartujete zahlcený počítač.
Chtíc, aby spal
Do umělého spánku vás doktoři uloží správně řízenou nitrožilní dávkou barbiturátů. Jedná se většinou o kombinaci analgetik a hypnotik, aby vám léky tlumily bolest a zároveň vyvolali amnézii. Tím se lékaři snaží eliminovat traumata, která by mohla vzniknout. Zkrátka staré dobré „co si nepamatuji, to se nestalo“. Nejčastěji se uspávají pacienti po poranění hlavy následkem úrazu, mrtvice nebo velkém epileptickém záchvatu. V případě poškození mozku vzniká otok a mozek zvětšuje svůj objem. Jelikož ale nemá tolik prostoru k rozpínání, je takový otok dost nebezpečnou záležitostí a může způsobit nevratné až smrtelné poškození mozkové tkáně. Takovému otoku se říká mozkový edém a jedinou cestou, jak omezit jeho rozvoj, je právě umělý spánek.
Umělého spánku se využívá i v situacích, které by byly pro organismus příliš stresující. Třeba napojení na umělou plicní ventilaci, prožití příliš velkého traumatu nebo absolvování náročné operace.
Spánek dává lidem čas se v klidu vzpamatovat bez zbytečného stresu, který pro oslabený organismus může být dost nepříjemným protihráčem.
Když mozek vymýšlí scénář
Víc než na době strávené v umělém spánku záleží spíše na rozsahu a typu poškození mozku. Poškození levé mozkové hemisféry je obecně vzato horší než poškození pravé. Levá strana má totiž na starost schopnost se vyjádřit slovem či písmem, řídí logiku a analytické schopnosti. Pravá hemisféra je kreativní a je odpovědná za naši tvůrčí a emoční inteligenci. Pacienti s poškozenou pravou mozkovou hemisférou jsou tedy sice schopni normálně fungovat, ale někdy dochází k výrazným změnám v povaze pacienta a z jinak klidného milého člověka se může stát agresivní bručoun.
Během umělého spánku máte záblesky vědomí a z těchhle záblesků se mozek snaží si poskládat nějaký příběh. A někdy je ten příběh celkem krkolomný.
„Chvíli jsem tak byla přesvědčená, že jsem v nemocnici proti svojí vůli, a začala v hlavě plánovat svůj útěk. Můj věznitel byl můj ošetřovatel a jeho ruce byly z nějakého důvodu vyrobené z obalů od bonbonů. Až po probuzení mi došlo, že to byla lékařská páska, kterou na mě přilepovali hadičky a měřicí přístroje,“ vzpomíná americká scenáristka Emily Gordon. Celou zkušenost s umělým spánkem popisuje jako jeden dlouhý podivný sen. Vybavuje si ostré nemocniční světlo, hlasy lékařů a brýle svého přítele (který je jinak často nenosil).
Hlavně vstát správnou nohou
Probuzení z umělého spánku může být dost překvapující jak pro pacienta, tak pro jeho blízké. Lidé jsou často dezorientovaní v čase i prostoru, nevzpomínají si na události před uspáním nebo nepoznávají své nejbližší. U některých pacientů se objevuje i posttraumatický stresový syndrom nebo ještě dlouho se vracející noční můry a halucinace. Plus i třeba dvoutýdenní spánek stačí vašim svalům na to, aby zeslábly natolik, že budete mít nějaký čas potíž dojít z pokoje do koupelny nebo si uvařit kafe. Svaly totiž rychle ochabují při pro tělo stresujících situacích a při ani ne tak dlouhé nečinnosti.
Pro mnoho lidí tak bývá mnohem náročnější vzpamatovat se po psychické stránce než po fyzické. Co se týče stavu těla, má ale umělý spánek většinou fascinují ozdravné účinky.
Třeba známý český fotograf Antonín Kratochvíl byl po zkolabování organismu na několik týdnů uveden do umělého spánku a po probuzení se cítil naprosto fit a podle lékaře má celý organismus v naprosto špičkové formě. Jako po restartu.
Nejrychlejší jazykovka na světě
Dost možná jste zaznamenali příběh českého plochodrážního jezdce Matěje Kůse. Po úrazu hlavy při závodu ve Skotsku upadl do bezvědomí a po probuzení mluvil perfektně anglicky, ačkoli před nehodou zvládal jen pár základních frází. Bohužel mu ale znalost vydržela jen několik hodin. I to nám ale napovídá o dosud neprobádaných zákoutích našeho mozku. Sám Kůs si svoji anglickou konverzaci s lékaři ale nepamatuje. Tenhle jev se označuje jako syndrom cizího přízvuku a způsobuje jej dočasné poškození řečového centra způsobené úrazem nebo mrtvicí.
Své si naspal Američan Terry Wallis, který po autonehodě ztratil vědomí na dlouhých devatenáct let. Dodneška si jeho mozek myslí, že je v roce 1984 a je mu pořád dvacet. Pár dní před nehodou se mu narodila dcera, takže po probuzení měl celkem co dohánět.
Některé věci je lepší zaspat, ale nechat si proklouznout ty nejhezčí roky svého života nechceme asi nikdo. Hýčkejte si svůj zdravý spánek a dávkujte si ho v té správné míře, ať má vaše tělo čas dát do pořádku, co jste mu přes den naložili. Ten nejlepší tým nikdy nespících lékařů máme totiž každý v sobě.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
Bude vás také zajímat: Lidi jako počítače. Vědci nás programují na telepatii i lepší zdraví
