Maniodepresivní psychóza se považuje za vážné duševní onemocnění, které postihuje jednoho člověka ze sta. Provází ji mnohdy drastické změny nálad, ale hlavně jedinci trpící touto chorobou mají velké sklony k sebevraždě. Zhruba 50 % postižených lidí se o ni pokusí a cirka 15 % z nich ji dotáhne až do konce. Ono se ani není čemu divit, protože žít větší část života s touhle poruchou je vážně peklo.
Hypománie – sebevědomí a sexuální aktivita letí vzhůru
U člověka, který trpí maniodepresivní psychózou, se střídá několik fází, které silně ovlivňují jeho chování a prožívání různých situací. Jednou z nich je hypománie. U postižených jedinců se projevuje až podezřele dobrou náladou, snadným přísunem energie a zvyšujícím se počtem aktivit, které vykonávají. Nejen to. Sexuální chtíč a sebedůvěra začínají také prudce stoupat. V této fázi je příznačné, že jedinci trpící touto psychickou poruchou bezmyšlenkovitě střídají intimní partnery. A to i ti, kteří to běžně nedělají. Najednou snadněji navazují kontakty a cítí se jistí sami sebou.
Rapidně klesá potřeba spánku, člověk se cítí plný energie a je připraven roztrhat svět. Postižený jedinec toto období snáší velice dobře a cítí se zdravě. Pokud má bipolární afektivní poruchu už diagnostikovanou, často si mylně myslí, že je vyléčen. Z tohoto důvodu přestane spolupracovat s odborníky a brát léky. Každý člověk má průběh této psychické poruchy velmi individuální. Pravidlem však je, že po hypománii následuje další fáze nemoci. A tou je mánie.
Mánie – pocit skutečné nesmrtelnosti
Mánie se považuje za hypománii rozvinutou do extrému. Lidé, kteří se nacházejí v této fázi, se cítí silní, neohrožení, nikým a ničím neporazitelní. Srší z nich neuvěřitelně dobrá nálada a neustále musí něco dělat. Vše jim připadá snadné. Mají pocit, že jim nic nestojí v cestě a že dokážou vše vyřešit. Nepotřebují už téměř spát. Na mysl jim přicházejí různé nápady, které okolí sotva chápe. Pokud někdo k jejich názorům připojuje své připomínky, nebo dokonce silně oponuje, u postižených jedinců se většinou začne projevovat agrese. Mohou jednat nepřiměřeně, vztekle a někdy až nebezpečně. Okolí chování daného jedince nechápe, protože nic takového u něj nikdy předtím nezpozorovali.
Projev lidí trpících bipolární poruchou okolí shledává velmi rychlým a nesrozumitelným. V některých situacích postižený jedinec bezmyšlenkovitě z úst vypaluje opakované sexuální narážky.
Lidé nacházející se v mánii jsou nezodpovědní a nedokážou se ovládnout. Mají pocit, že jsou nesmrtelní. S touto fází se spojují bludy. Příkladem je bezdůvodné obviňování a podezírání svého nejbližšího okolí z různých věcí. V extrémních případech se mohou vyskytovat i halucinace.
Deprese – vnitřní sebedůvěra mizí, přichází bezmoc
Ve velké většině případů mánii střídá deprese, což je její protipól. Jedinci, kteří se nacházejí v tomto období, ztrácejí zájem o společnost, přátele, práci, záliby a vůbec vše, co doposud měli rádi. Mnohdy se cítí vyčerpaní a nejsou schopní pociťovat jakoukoli radost. Naopak je spíše přepadají pocity bezmoci a úzkosti. Ztrácí vnitřní sebedůvěru. Vše vidí v negativním světle. Často i hubnou, protože chuť na jídlo mizí, sexuální apetit se také rapidně snižuje.
Trpící jedinci často mají pocit, že selhali, zklamali sami sebe i své okolí a utápějí se ve vlastní neschopnosti. Výčitky svědomí jim každodenně kradou poslední zbytky sebevědomí a pozitivní názory na jejich život. V poslední řadě se takoví lidé uchylují i k sebevražedným myšlenkám, které se spousta z nich nebojí realizovat. Maniodepresivní lidé snášejí útok deprese většinou hůře než ti zdraví, protože většina si před ní prožila mánii.
Bipolární afektivní poruchu má člověk do konce života
Jednotlivé fáze se mohou obměňovat po několika dnech, týdnech nebo i měsících. Mezi nimi může nastat i tzv. klidová fáze, kdy se člověk nachází ve stabilizovaném stavu a daří se mu fungovat jako zdravému člověku. Ne nadarmo však přední psychiatři tvrdí o této nemoci, že s ní lidé musí žít až do konce života.
U někoho se aktivně střídají výše zmíněné tři fáze a jiný má zase na chvíli klid. Bohužel ale nikdy neví, jestli ho porucha v příštích letech nepřepadne znovu, což pro postiženého není vůbec příznivá informace. Dle výzkumů se u lidí projevuje častěji depresivní fáze, která postihuje hlavně ženy. Období mánie u některých lidí může probíhat velmi mírně. U každého se průběh projevuje trochu jinak. Z tohoto důvodu se tato porucha obtížně diagnostikuje.
Mnohdy může trvat i několik měsíců či let, než postižený člověk najde vhodného psychiatra či psychologa, který dokáže onemocnění správně rozpoznat.
Nejvíce ohrožení jsou mladí lidé
Bipolární afektivní porucha se projevuje nejčastěji u lidí v rozmezí věku mezi osmnácti a pětadvaceti lety. Není vyloučeno, že ji někteří jedinci mohou dostat v dětském věku nebo naopak ve stáří. Těchto případů je však zaznamenáno o dost méně. Touto psychickou poruchou trpí zhruba 1,5 % populace. Do konečného čísla nejsou započteni lidé, kteří se s daným onemocněním neléčí, tudíž nejsou zaevidovaní. Ve výsledku by se číslo mohlo vyšplhat až k 2 %.
Podpora blízkých je potřebná
Běžný život lidé postižení maniodepresivní psychózou nemají příliš snadný. Mnohdy se jim rozpadají vztahy s blízkými lidmi, protože změna v jejich chování může být velmi razantní. V depresivní nebo manické fázi mohou přestat zvládat svoji práci, což vede k dalším potížím, které toto onemocnění jen posilují. Při jakékoli psychické nemoci potřebuje jedinec především podporu u svých blízkých. Pokud ji nemá a vše ostatní se mu v životě rozpadá, pomalu ztrácí chuť bojovat. Tento bludný kruh často vede právě až k oné sebevraždě. Jak z něj ven?
Okolí má pro „bipolární pacienty“ velmi málo pochopení. Většinou proto, že jejich jednání prostě nechápe.
Léky, léky a zase léky
Nikoho to příliš nepotěší, ale prozatím největší úspěch pro léčbu této nemoci má kombinace různých léků. Lidé, kteří trpí bipolární afektivní poruchou, mají největší šanci se vrátit do normálního života jedině s velkou kupou léků. Stabilizátory nálady udržují náladu v normě bez velkých výkyvů. Ty se berou preventivně, i když se postižený nachází zrovna v klidové fázi. To kvůli tomu, aby předešel nástupu jiné.
Pokud se lidé nacházejí v jedné ze tří fází, ke stabilizátorům nálady lékaři přidávají vhodná antidepresiva. Dále pak antipsychotika, které udržují celkově stabilizovaný pacientův stav. Pokud doktor pro svého pacienta najde vhodnou kombinaci těchto tří druhů léků, během několika týdnů bude pacient zase v normálním stavu. Lékaři doporučují léky kombinovat s psychoterapií, jako nejúčinnější se zatím jeví kognitivně behaviorální terapie.
Léčba elektrošoky
Velké negativum přináší fakt, že terapie lidem postiženým touto psychickou poruchou bez léků příliš nepomohou. Další účinnou léčebnou metodou je elektrokonvulzivní terapie, o které má veřejnost negativní mínění. Jedná se o léčbu tzv. elektrickými šoky, při které projde do mozku elektrický proud. Dříve byla tato metoda docela drastická, ale dnes je o mnoho šetrnější. Často se aplikuje na lidech, které mají těžkou formu maniodepresivní psychózy a nezabírají jim léky.
Nemocný sám může svoji léčbu pozitivně ovlivnit
Člověk trpící bipolární afektivní poruchou si může alespoň částečně pomoci sám a urychlit tím svoji léčbu. Jeden z nejdůležitějších faktorů pro zlepšení onemocnění je pravidelný spánek. Snažte se každý den chodit spát ve stejnou dobu a ráno vstávat také. To samé platí pro denní režim. Rozvrhněte si ho podle svých potřeb a dodržujte ho. Narušení životního rytmu způsobuje časté výkyvy nálad nejen člověka postiženého psychickou poruchou. Dalším důležitým faktorem je snižování a vyhýbání se stresu, co nejvíce to jde. Postižený jedinec by se měl striktně vyhýbat alkoholu, drogám i kofeinu ve větším množství. Měl by se také naučit rozpoznávat varovné signály, které předcházejí jednotlivým fázím, čímž by s pomocí svého lékaře mohl zamezit jejich příchodu.
Psychickou rovnováhu považujeme všichni za samozřejmost. Dokud jí máme. Bohužel některá zákoutí mysli si občas dělají, co chtějí, bez ohledu na naše přání nebo představy. Lidské psychice a duševnímu zdraví jsme se zevrubně věnovali na naší speciální microsite. Prozkoumejte její interaktivní části a vyzkoušejte si simulátory různých psychických poruch.
Mohlo by vás také zajímat: Komu se žije lépe – pesimistům, nebo optimistům?
