V České republice podle posledních měření třídí odpad 73 % obyvatel. Jde o jedno z nejvyšších čísel v rámci Evropské unie a jistě k tomu přispívá dlouhodobá osvěta v nakládání s odpadem, dobrá dostupnost třídicí infrastruktury a funkční model financování.
Jak funguje český systém EKO-KOM, a.s., a jak je to na Slovensku?
Systém EKO-KOM funguje v ČR od roku 1997, je neziskový a firmy vyrábějící balené zboží mají v rámci něj zákonnou povinnost zajistit pro své obaly vytřídění a zpracování na druhotnou surovinu. Obce pak ze systému získávají finanční odměnu za vytříděné množství odpadu, které pravidelně vykazují. Tento systém je z dlouhodobého hlediska funkční, stabilní a přehledný, především co se týče financování právě skrze jediného prostředníka, tedy autorizovanou společnost EKO-KOM, a.s.
Na Slovensku se aplikuje rozšířená zodpovědnost výrobců pro obaly i neobaly v dnešní podobě od roku 2016 a funguje to tak, že jednotlivé organizace (není zde jen jedna jako v ČR) samy rozhodují, se kterými obcemi budou spolupracovat. Přestože na Slovensku funguje systém trošku jinak než v Česku, neznamená to, že by zde veřejnost netřídila odpad stejně čile. Slováci mají fungující infrastrukturu, která mimo jiné nově umožňuje například vracet některé typy zálohovaných PET láhví a nápojových plechovek za jednotných 15 eurocentů. To Češi naopak nemají.
Malý krok, který udělá hodně
Třídí se i všude jinde – každá země má svůj systém, ale existuje pár celkem univerzálních pravidel, která bývají veskrze stejná nebo podobná. V Česku třídíme pět základních typů odpadu: plasty, papír, sklo, nápojové kartony a kovy. V poslední době pak rapidně také přibývá kontejnerů na bioodpad nebo na sběr použitých tuků a olejů. I na Slovensku se výše zmíněných pět komodit třídí podobně jako v Česku. Každá komodita má přiřazenou svoji barvu kontejneru. Plasty jsou žluté, papír modrý, sklo zelené, nápojové kartony se značí oranžovou barvou a kovy patří v Česku do šedých nádob, na Slovensku se značí červenou barvou.
Co patří do kontejnerů na tříděný odpad?
Obecné pravidlo, kterým je vhodné se řídit, je, že do kontejnerů na tříděný odpad nepatří nic, co je znehodnocené (mokré papíry, mastné krabice od pizzy apod.). Ideální je také tříděný odpad minimalizovat, aby v kontejneru nezabíral víc místa, než je nutné. Když zmáčknete PET láhev, sešlápnete nápojovou plechovku nebo rozložíte na menší kousky papírovou krabici, uděláte tak velkou službu i dalším, kdo odpad třídí. Jednoduše proto, že se do nádob na sběr vejde více. Pojďme se ale podívat na jednotlivé komodity.
Zelený kontejner
Patří sem veškeré skleněné láhve, sklenice, zavařovačky, ale také tabulové sklo z oken (na tento typ skla obvykle najdete na boční straně kontejneru podlouhlý otvor). V žádném případě sem však nepatří keramika a porcelán, varné sklo nebo autosklo.
Modrý kontejner
Do modrého kontejneru na papír můžete vyhodit staré noviny, časopisy, kancelářský papír, kartonové krabice a další papírové obaly či tašky, ale i sešity a knihy, pokud jsou v tvrdé vazbě. Vazbu ale vždy oddělte, ta do tohoto kontejneru nepatří! Stejně tak sem nevyhazujte žádný mokrý a umaštěný papír, pleny, kapesníky nebo dehtový papír.
Žlutý kontejner
Žlutý kontejner na plasty kromě klasických PET láhví sbírá také kelímky od jogurtů, obaly a fólie, mikrotenové sáčky a igelitky nebo menší kusy polystyrenu. Nevyhazujte do něj lino ani jiné podlahové krytiny nebo obaly od nebezpečných látek.
Oranžový kontejner
Do oranžově značených kontejnerů na nápojové kartony patří jen a pouze ty. Ideálně dokonale vyprázdněné a pokud možno suché.
Kontejner na kov
Do kontejnerů, které sbírají kovy, vyhazujte všechny kovové obaly (třeba od oliv nebo žrádla pro zvířata). Dále také nápojové plechovky, ovšem vyvarujte se sem vyhodit nádoby od barev nebo dalších potenciálně toxických látek.
Proč třídit odpad?
Jak vidíte, základní rozdělení není žádná věda. Je vcelku jedno, jestli si doma budete odpad, který lze třídit, odkládat do jedné tašky, ze které ho vytřídíte až u kontejnerů, nebo si pořídíte rovnou nějaký ten praktický třídicí koš či tašky na každou komoditu zvlášť. Důležité je začít. Poslat dál v rámci recyklačního procesu odpad, který se ještě může stát druhotnou surovinou na nové výrobky, je totiž jistě ekologičtější než vše házet do směsi. Sami pak po čase uvidíte, o kolik se vám díky třídění sníží objem směsného odpadu v domácnosti. Navíc tříděním odpadu snižujete svoji uhlíkovou stopu – a i to se počítá.
Nakonec je dobré si připomenout zlaté pravidlo „3R“: Reduce (snižovat), Reuse (znovupoužívat), Recycle (recyklovat). Reduce v praxi znamená snižovat produkci odpadu jako takového a předcházet mu. Třeba místo balené zeleniny zvolte v obchodě tu volně prodejnou. Ještě lépe, když si s sebou vezmete svůj vlastní znovupoužitelný sáček a splníte i pravidlo Reuse. Všeobecně doporučujeme používat věci, které můžete využít víckrát. Například látkové tašky/síťovky místo igelitek, láhev na vodu místo běžných PET láhví apod. A do třetice všeho dobrého třiďte odpad. Jedině tříděním totiž věcem, které už dosloužily, můžete dát nový život v rámci recyklace.
Foto: Pexels.com
