Carolyn Porco, astronomka
Narodila se ve Spojených státech amerických v roce 1953. Studovala na Newyorské státní univerzitě fyziku a astronomii. Po obtížném šprtání dosáhla svého a začala pracovat v Kalifornském technologickém institutu. Hned po té, co se přidala k planetárním vědcům. Společně začali pracovat na programu Voyager. Carolyn musela být hodně dravá, když si hned po škole ukořistila takové dobré místo. Kdo z nás to dneska dokáže? Mimochodem, zajímá vás, co znamená mise Voyager? Vysvětlíme vám to jednoduše. Jedná se o družice, které byly vyslány do vesmíru kvůli planetárnímu zkoumání.
Většinu svého života se hrabala v planetách, a aby se z toho nezbláznila, odreagovávala pomocí kapely Beatles. Napsala více než 120 vědeckých prací o některých planetách, mezihvězdném prostoru, interakcí prstenců a mnoha dalších věcech, kterým většina populace nerozumí ani za mák.
Věřte nebo ne, do svých vědeckých spisů vkládala odkazy na písně od skupiny Beatles.
Carolyn je odbornící na prstence planety Saturn. Sama jeden nový objevila. V roce 2013 vedla tým technologií, který se ocitl na oběžné dráze kolem Saturnu. Mise nesla název Cassini. V neposlední řadě věnovala spoustu svého času zkoumáním měsíce Saturnu jménem Enceladus. Carolyn je zkrátka žena činu. Kromě planet také obdivuje Paula McCartneyho. Když měl zpěvák šedesáté čtvrté narozeniny, dala mu dárek. Natočila krátký film s šedesáti čtyřmi nejkrásnějšími fotografiemi z mise Cassini. Ten z toho musel skákat radostí až k samotnému Saturnu. Kromě jiných cen a titulů jí The Sunday Times zahrnul mezi 18 vědeckých lídrů 21. století a Industry Week mezi 50 hvězd, které stojí za to sledovat. A magazín Wired jí ve svém pravidelném seznamu chytrolínů (Smart List) navrhl mezi “15 lidí, kterým by měl naslouchat příští prezident.”
Peggy Whitson, astronautka
Peggy se narodila také za velkou louží, ale v roce 1960. Již od útlého věku mířila vysoko, tak jako spousta jedinců. Ale jen jako jedné z mála se jí to podařilo doslovně. Čerstvě po střední škole se rozhodla studovat biologii, chemii a biochemii. Dokončila doktorát a poté pracovala v Národní výzkumné radě Johnsonova vesmírného střediska a na Texaské univerzitě jako vědkyně. To samozřejmě není všechno, pracovala i ve více společnostech, ale nejspíš by vás unudilo k smrti o tom číst. Stačí vědět, že měla našlapanou hlavu, tak jako málokdo. Většina lidí si myslí, že inteligentní jedinci jsou vlastně trochu divní. Straní se společnosti a především opačného pohlaví. Musím vás zklamat, u této dámy je tomu jinak. Krátce po svých vysokoškolských studiích se vdala za tehdy ještě pohledného Clarence F. Samse.
Po všech svých zkušenostech se rozhodla v roce 1996 přihlásit do náboru NASA mezi astronauty. Co myslíte, že se stalo? Vybrali ji hned na poprvé. Prošla si dvouletým kurzem a získala kvalifikaci na letového specialistu. Poté se stala lídrem podpůrných skupin leteckých posádek v Rusku. V roce 1999 byla zařazena mezi dva členy budoucí posádky, která měla odletět do vesmíru. Vypadá to, že její harmonogram byl opravdu nabitý do posledního místečka.
Osobní život musel jít holt stranou. Chudák manžel.
V roce 2002 Peggy konečně absolvovala svoji první expedici do vesmíru, kde žila se svými kolegy neuvěřitelných 184 dní, 22 hodin a 14 minut. O pět let později letěla do vesmíru znovu a tentokrát na své misi strávila 191 dní, 19 hodin a 8 minut. Prolomila tak hned dva rekordy: Stala se první ženou, která strávila necelých 377 dní ve vesmíru a také první ženou, která kdy vedla vesmírnou misi. Nutno podotknout, že se právě teď se chystá na další expedici v listopadu letošního roku. Zatím to vypadá, že ve svých 55 letech bude i této misi velet a zároveň se stane nejstarší ženou, která kdy letěla do vesmíru. O této velké dámě ještě určitě v budoucnu uslyšíme.
Rivka Carmi, genetička
Rivka přišla na svět v Izraeli v roce 1948 a vystudovala medicínu v Jeruzalémě. Absolvovala několik stáží na dalších vysokých školách včetně Harvardu. Ale její pracovní začátky nebyly jednoduché.
Ačkoliv měla doktorát, nejdříve se probojovávala mezi ostatními ženami na administrativních pozicích na různých fakultách.
Rodiče Rivky zřejmě pochopili, že mají nadanou dceru. Nenutili ji hned do vdavek a podpořili ji ve studiu. Každá žena v Izraeli takové štěstí nemá. Někteří rodičové s tímto způsobem života svých dcer nesouhlasí. Osud jí to ale přál.
Během svého života publikovala vědecké práce na témata genetiky. Svými ostrými lokty se postupně probojovávala na lepší pracovní místa. Na Ben Gurionově univerzitě v Negevu se v roce 1995 stala univerzitní profesorkou. Během svého působení na této škole se zaměřovala na identifikaci nových lidských genů a genetických nemocí.
Díky její práci se dramaticky snížila úmrtnost malých miminek, což je naprosto úžasné. Dokázala, že vzdělávání žen je velice přínosné pro náš svět. V roce 2006 byla jmenována prezidentkou Ben Gurionovy univerzity. Dosažení takového postu je obrovský úspěch. Pro ni byl ale možná ještě větší satisfakcí fakt, že pracovní pozice prezidentky univerzity dosáhla jako první žena v této zemi vůbec. Mimo to všechno se v loňském roce stala vedoucí výzkumné skupiny Izraelské zdravotnické asociace a začala bojovat za rovnoprávné postavení žen v medicíně. Honosí se celou řadou mezinárodních ocenění v oblasti pediatrie a genetiky.
Přečtěte si také: Ohrožujete posilováním v těhotenství svoje dítě?
