Nové údaje NHS získané deníkem Guardian ukazují, že počet dívek mladších 17 let hospitalizovaných kvůli sebepoškozování stoupl z 10 000 ročně na více než 17 500 ročně za posledních deset let (nárůst o 68 %). U chlapců pak byl mnohem nižší: 26 %. Případů pokusů o sebevraždy mezi dívkami, ať už požitím tablet, alkoholu, nebo jiných chemických látek, přibylo za stejné období o 50 %. Počet žen ošetřovaných v nemocnici po pořezání sebe sama pak stoupl dokonce čtyřnásobně, z 600 na 2400 mezi lety 2006 a 2016.
Nepříjemné důsledky sítí
Co za těmito dramatickými nárůsty stojí? Zmíněný výzkum se na důvody tohoto bezprecedentního nárůstu duševních otřesů mladých žen zaměřil a dospěl k tomu, že nejvýznamnějším faktorem je patrně stále běžnější nespokojenost s vlastním tělem a vlastním vzhledem. „Emocionální problémy mladých dívek jsou v posledních letech mnohem viditelnější a jejich množství je velmi znepokojivé. Objevují se nové a stále naléhavější akademické studie, které nám ukazují, že duševní problémy dnešní mládeže, a to zejména dívek, se začínají projevovat v době, kdy mladí začnou poprvé interagovat se sociálními sítěmi,“ řekla Guardianu dr. Bernadka Dubicka, předsedkyně fakulty Royal College of Psychiatrists.
Mohlo by vás také zajímat: Bigorexie: závislost na posilovně, o které se nemluví
Ostře sledované já
Výzkumy lékařky Praveethy Patalay zjistily, že v letech 2009 až 2014 došlo k výraznému nárůstu emočních problémů u dívek ve věku 11–13 let. Stále četnější důkazy o téměř chronicky nízkém sebevědomí mezi dívkami se netýkají jen Velké Británie, ale jedná se o nešťastný trend v mnoha dalších zemích. Zejména dívky ve věku 11, 12 a 13 let vykazují „genderově specifickou zranitelnost“, která začíná spolu s počátkem puberty.
Obavy a úzkosti spojené s tématy jako váha, vlastní vzhled, móda a popularita ve vlastním společenském okruhu jsou u nich mnohem běžnější a začínají se nejvíce projevovat při jejich nástupu na střední školu.
Rány na duši
„Nespokojenost s vlastním tělem je vidět jen u asi 10 % dívek na základních školách, ale toto číslo se skokově zvětšuje s každým dalším rokem. Během tohoto období mají dívky tendenci objektivizovat sebe a své tělo, zažívají také mnohem více zkušeností se škádlením a vtipy na svou hmotnost, vzhled obecně a pociťují také větší tlak přátel a rodiny. Výzkumy naznačují, že dívky často začínají internalizovat úzkosti spojené s jejich vzhledem už od 11 let. Tyto úzkosti se mohou později projevit jako problémy duševního zdraví. Asi polovina patnáctiletých dívek v Anglii a Skotsku a čtvrtina chlapců stejného věku si myslí, že ,jsou příliš tlustí‘,“ zjistila Světová zdravotnická organizace v loňském roce. Pro Českou republiku jsou čísla podobná.
Životy těch druhých
„Mnoho dospívajících dívek, s nimiž pracujeme, nám říká, že musí čelit spoustě různých tlaků. Zejména na sociálních médiích vzniká velmi kompetitivní prostředí, ve kterém dívky hledají ujištění a chválu v podobě lajků a dalších interakcí.
Zároveň s tím jsou neustále konfrontovány s obrazy ,dokonalých‘ těl nebo ,dokonalých‘ životů.
Je pro ně tedy těžké nesrovnávat se s ostatními,´“ říká Sarah Brennanová, výkonná ředitelka organizace Young Minds. „Dívky mají tendenci obtíže hromadit značně více než chlapci a obávat se o věci, které se jich týkají, ať už jsou to přátelství, jejich vzhled, nebo společenský status. Dohromady tyto faktory skoro přivolávají problémy s depresemi, a vysvětlují tak vysoký výskyt deprese u 14letých, tedy pouze o pár let později,“ dodala k celé věci dr. Dubicka.
Strategie? Lepší prevence. Ale kdy?
Zároveň dodává, že jak NHS, tak soukromá zařízení v Británii jsou na nastalou situaci hrubě nepřipravené. Nedostatek psychiatrických zařízení i specialistů zásadně omezuje jak možnosti pomoci již hospitalizovaným pacientům, tak zdroje pro důsledné vedení prevenčních kampaní. Cyril Höschl a Petr Winkler, experti na problematiku prevence sebevražd, popisují efektivní přístup k věci takto: „Důraz by měl být kladen na prevenci sebevražd prostřednictvím omezování přístupu k prostředkům k vykonání sebevraždy, léčby deprese farmakoterapií a psychoterapií, zajištění návaznosti péče a prostřednictvím dalších preventivních programů.“ České republice, kde je sebevražda nejčastější příčinou úmrtí u dívek ve věku 15–19 let, ale stále chybí národní strategie boje s tímto fenoménem. Nastalou situaci zatím bez výsledků řeší vědci Národního ústavu duševního zdraví.
Lidská psychika je komplikovaná a bohatá na nejrůznější zákoutí, o jejichž existenci často nemáme tušení. My jsme se do nich zevrubně ponořili a vytvořili pro vás speciální microsite včetně simulátorů několika psychických poruch. Vyzkoušejte si, jak duševně nemocní vidí svět a možná, že si budete umět lépe představit, čím procházejí…
