Od začátku roku se v Praze objevilo více než 70 případů spalniček, v loňském roce pak epidemie tohoto onemocnění zasáhla Ostravsko a onemocnělo takřka 150 osob. To ukazují data Státního zdravotního ústavu. Po celé roky přitom platilo, že se spalničky Česku vyhýbaly a prakticky nikdo neonemocněl, pokud si však infekci nepřivezl ze zahraničí. To se ale změnilo. Není divu, když v loňském roce podle údajů European Centre for Disease Prevention and Control (ECDC) onemocnělo spalničkami takřka 15 tisíc Evropanů v celkem 29 státech. Bohužel 37 lidí pak na spalničky zemřelo a ani letošní čísla nejsou nijak povzbudivá. Ještě před pár lety to přitom vypadalo, že spalničky zmizí z povrchu zemského stejně jako pravé neštovice a očkování proti nim přestane být nezbytné. Co se vlastně stalo?
Mohlo by vás také zajímat: Tuberkulóza rozhodně není minulostí. Hrozí nová vlna epidemie?
Jedna velká lež, které uvěřily miliony rodičů
Samotné očkování proti spalničkám existuje už více než 50 let. V někdejším Československu se s ním začalo v roce 1969, kdy se podávala pouze jedna dávka vakcíny. Od roku 1975 se pak očkuje potřebnými dvěma dávkami vakcíny, které člověka chrání zhruba třicet až třicet pět let s tím, že postupně začíná tato ochrana slábnout. Díky očkování se v roce 1982 podařilo přerušit cyklus kolování spalniček v populaci a od té doby se až do roku 2014, kdy onemocnění dovezl a následně nakazil své široké okolí cestovatel, který se nakazil v Indii, spalničky u nás prakticky nevyskytovaly. Samotné očkování proti spalničkám pak bylo a stále je u nás pro děti povinné. Od letošního roku pak děti dostávají první dávku vakcíny mezi 13. a 18. měsícem života a druhou mezi 5. a 6. rokem. „Zhodnocením 3371 vědeckých článků databáze systematických přehledů a metaanalýz Cochrane Reviews bylo prokázáno, že vakcína proti spalničkám je bezpečná a že účinnost vakcíny v prevenci onemocnění je minimálně 95 %,“ informuje na svých webových stránkách Státní zdravotní ústav. Čistě teoreticky by tak české děti měly být chráněny.
Má to ale dost podstatný háček, nemalá část dětí není proti spalničkám očkována vůbec.
To potvrzují i údaje Hygienické stanice hl. m. Prahy. Prvotní příčinou zvýšeného výskytu spalniček na konci ledna letošního roku byly neočkované děti. „Proočkovanost u dětí proti spalničkám v poslední době značně poklesla. Z výsledků naší poslední kontroly k 30. 4. 2017 vyplývá, že proočkovanost proti spalničkám u ročníku 2012 činila již jen 73,6 %. V důsledku toho tu pak existuje skupina lidí, kteří onemocní a virus šíří dál,“ popisuje situaci Zbyněk Boublík, mluvčí pražské hygienické stanice. Konkrétně pak v období od začátku roku do počátku května onemocnělo 24 dětí, z toho 18 nebylo očkováno vůbec. U pěti z nich proto, že ještě byly příliš malé na to, aby mohly být očkovány. U 13 dětí však rodiče očkování odložili nebo zcela odmítli. Dalších pět pak bylo očkováno na Ukrajině a u jednoho dítěte cizince zatím rodiče nedohledali potřebné informace o očkování. „Aby bylo dosaženo eliminace onemocnění a ochrany těch, kteří jsou nejvíce ohroženi komplikacemi spalniček, včetně možného úmrtí, jako jsou kojenci, je nutné dosáhnout a udržet pokrytí 95 procent populace očkovaných dvěma dávkami,“ upozorňuje ECDC. Jenže proočkovanost populace je pod touto kritickou hranicí ve 22 z 29 evropských států. Situace už došla tak daleko, že americký úřad Centres for Disease Control and Prevention doporučuje občanům USA, kteří spalničky neprodělali nebo nebyli v dětství dostatečně očkováni, aby se před cestou do Evropy nechali očkovat.
Právě na poklesu proočkovanosti má lví podíl tvrzení, že očkování způsobuje autismus.
To se objevilo na konci 90. let a je založené na vědeckém podvodu někdejšího lékaře Andrewa Wakefielda. Ten záměrně zkreslil data o pouhých dvanácti dětech. U devíti z nich se vyvinula neurovývojová porucha, nejčastěji autismus. U osmi pak rodiče dětí vypověděli, že pozorovali neurovývojovou poruchu po očkování vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, v jednom případě po prodělaných spalničkách a u ostatních po zánětu středního ucha. Děti také byly podrobeny řadě vyšetření, jako je biopsie, lumbální punkce, magnetická rezonance nebo elektroencefalografie. Sama studie byla observační, tedy postavená na pozorování velmi malé skupiny dětí, navíc bez použití kontrolní skupiny. Data o časové souslednosti pak byla získána na základě vzpomínek rodičů. Ti vypovídali o tom, kdy se u jejich dětí objevilo zpomalení ve vývoji, a někteří z nich dali do souvislosti negativní změny a očkování.
I když se jedná o studii provedenou na velmi malém vzorku a samu o sobě nijak spolehlivě neprokazující, že konkrétní očkování způsobuje autismus, džin z lahve už byl vypuštěn. Až po několika letech začaly vyplouvat na povrch další souvislosti. Nejenže si rok před tím, než Andrew Wakefield publikoval tuto studii, požádal o patent na vlastní vakcínu, tedy byl ve velkém střetu zájmů, ale ještě inkasoval peníze od právníků, kteří zastupovali rodiče, již byli přesvědčeni o tom, že za postižení jejich dítěte může právě očkování. Nic z toho ale Wakefield ve studii nepřiznal, byť tyto informace měl sám veřejně uvést. Následovalo vyšetřování ze strany General Medical Council, což je obdoba lékařské komory u nás, které přineslo jednoznačný závěr: „Wakefield jednal nečestně a nezodpovědně a jednal též s bezohlednou lhostejností k dětem zapojeným do jeho studie prováděním zbytečných a invazivních testů.“
Wakefield následně přišel o lékařskou licenci. Ne snad proto, že by přišel na něco „utajovaného“, co se nesmí prozradit, ale prostě proto, že podváděl a byl ve velkém střetu zájmů.
Zásadní však je, že žádná z mnoha dalších studií, do kterých byly zahrnuty miliony dětí po celém světě, souvislost mezi očkováním a vznikem autismu neprokázala. Jen mezi lety 1999 a 2012 byla tato souvislost zkoumána ve studiích nezávislých na farmaceutickém průmyslu u 14 700 000 dětí a nebyl zjištěn ani jeden takový případ, kdy by očkování způsobilo u dítěte autismus. To znamená, že je spolehlivě potvrzeno, že očkování není příčinou autismu. Mnoho to však nemění na obavách, které mají mnozí rodiče. Zvlášť když se opakovaně setkávají s příběhy rodin s autistickými dětmi, jež za viníka své těžké situace očkování považují.
Přečtěte si také: Máte vážnou nemoc? Dejte si velký pozor na vychytralé šarlatány!
Na spalničky se umírá i dnes
Dalším důvodem, proč část rodičů odmítá očkování proti spalničkám, je to, že je nepovažují za skutečné nebezpečí pro své děti. Mají pocit, že spalničky jsou něco, co je nemůže ohrozit. Ještě nedávno měli do určité míry pravdu, spalničky se v Česku opravdu téměř nevyskytovaly. Jenže to už neplatí, jak ukázala loňská epidemie spalniček na Ostravsku a letošní v Praze. Spalničky se šíří velmi snadno vzduchem podobně jako chřipka, ve srovnání s ní jsou ale 6× nakažlivější. Onemocnění se projevuje horečkou až 40 °C, rýmou, kašlem, zánětem spojivek a na sliznici v dutině ústní se objevují bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý den při horečce se postupně vysévá až splývavá vyrážka nejprve za ušima, na obličeji, poté postupuje na krk, trup a končetiny a shodně také pak postupně ustupuje.
Vyrážka přetrvává obvykle 5 dní. Jenže spalničky jsou spojeny s řadou možných komplikací.
Není tak pravda, že se jedná o banální onemocnění. Z pohledu statistik European Centre for Disease Prevention and Control: Pokud onemocní 100 osob, pak se u sedmi až devíti dětských pacientů objeví infekce uší, která může vést až ke ztrátě sluchu, a u jednoho až šesti pacientů dojde k zápalu plic, což je nejčastější příčina úmrtí u malých dětí. U jednoho z 1000 nemocných infekce napadne mozek a rozvine se encefalitida, jež může vést k nevratnému mentálnímu poškození dítěte. Jeden z 1000 nemocných pak v důsledku infekce spalničkami zemře. Vedle toho může dojít k rozvoji velmi závažné komplikace označované jako subakutní sklerotizující panencefalitida, při níž spalničkový virus pomalu napadá centrální nervový systém dítěte, až nakonec dojde k úmrtí. Toto onemocnění, kdy se virus po předchozí infekci znovu aktivuje, je nevyléčitelné a drtivá většina nemocných umírá během tří let od manifestace choroby. Pokud onemocní spalničkami kojenec, je výskyt této komplikace 1 : 600 nemocných.
Konkrétně v roce 2017 zemřelo v Evropě na spalničky 57 osob, jen v loňském roce pak došlo k 37 úmrtím.
Spalničkami se celkem nakazilo 14 600 osob a u 13 753 byl znám jejich očkovací status. Výsledky jsou jednoznačné, 87 % případů onemocnění připadalo na osoby, které proti spalničkám nebyly očkovány vůbec, 8 % na ty, jež dostaly jednu dávku vakcíny, 3 % nemocných pak byla očkována dvěma dávkami vakcíny a u 2 % se nepodařilo zjistit, kolik dávek vakcíny dostaly. Vůbec největší podíl neočkovaných pak byl mezi dětmi do jednoho roku, konkrétně se jednalo o 96 % nemocných. Tyto děti jsou ale ještě příliš malé, aby mohly být očkovány. „Děti mladší jednoho roku jsou obzvláště zranitelné, pokud se jedná o komplikace spalniček. Jejich nejlepší ochranou je kolektivní imunita, když je proočkovanost populace dvěma dávkami vakcín alespoň 95 %,“ konstatuje zpráva ECDC shrnující data o výskytu spalniček v loňském roce.
Je vám více než pětatřicet? Zvažte vyšetření na protilátky proti spalničkám
To, že jsou plošně proti spalničkám očkovány děti, ještě neznamená, že by se nemohli nakazit i dospělí. Možných je několik scénářů. První skupinu lidí, kteří onemocní, tvoří ti, kteří nebyli vůbec očkováni. V Česku se to týká lidí, kteří se narodili před rokem 1968 a prokazatelně spalničky neprodělali. Další skupina jsou lidé, již v dětství dostali pouze jednu dávku vakcíny. Dvě dávky očkování začaly být v Československu podávány od roku 1975. Jedna dávka ale nestačí k tomu, aby byl člověk dostatečně chráněný, byť je lepší být očkovaný aspoň jednou dávkou vakcíny než žádnou.
Nakazit se za určitých okolností mohou i dospělí, kteří byli v dětství očkováni dvěma dávkami vakcíny. Samotný efekt očkování přetrvává zhruba třicet až třicet pět let. To znamená, že pokud už vám bylo třicet a máte strach, že byste mohli onemocnět a případně nakazit malé dítě ve svém okolí, včetně situace, kdy plánujete těhotenství, je lepší nechat si vyšetřit protilátky z krve. Toto vyšetření provádí praktiční lékaři pro dospělé i očkovací centra. Musíte si je však zaplatit ze svého. Stojí asi 300 až 600 Kč. Na základě výsledků se pak můžete rozhodnout, zda se případně necháte proti spalničkám přeočkovat. Ani toto očkování není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, byť pojišťovny na očkování dospělých v rámci různých balíčků přispívají. Cena vakcíny je asi 800 Kč. Očkování nelze provést v těhotenství a žena nesmí otěhotnět ani měsíc poté.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
Mohlo by vás také zajímat: Proč se vám snaha o štěstí vašich dětí může vymstít
