Máš pocit, že jsou tu lidé řekněme „zdravotně gramotní“?
Jak se to vezme. Na jedné straně se k nám dostává obrovské množství informací týkajících se zdraví. Na druhou stranu je strašně těžké se v nich orientovat, profiltrovat to relevantní, registrovat zdroj a využít nabyté informace nějak smysluplně ku svému prospěchu. Další věcí je, že i když máme k dispozici relevantní texty, jsou často komplikované, dlouhé a odborné. Navíc se lidé často nezajímají, dokud se jich nebo někoho v jejich okolí nějaký problém vyloženě netýká, což je další kapitola. Takže jsem tu primárně postrádala zdroj, který by lidem dal informace okleštěné o jakákoliv doporučení, diagnózy a zaručené rady, ale předal jim ve srozumitelné a ideálně stručné formě prostá fakta a reálná zdravotnická data, která jim to rozhodnutí a orientaci v problému pomohou usnadnit.
Samotná data ale přece také nejsou samospasitelná, interpretovat je lze různě, vždycky přece taky záleží na kontextu.
To je pravda. Kontext pro nás představuje forma, ve které je předáváme. Články i infografiky jsou informativní, nejde o žádná doporučení nebo rady. Pokud informujeme o výskytu HIV v populaci, neděláme to proto, abychom lidi strašili, ale aby měli představu o tom, jak a proč se virus šíří v čase, co to ovlivňuje nebo jaký je aktuální stav v EU. Zůstáváme u obecných věcí, využíváme relevantní zdroje.
Všimla jsem si, že hodně řešíte právě zdravotnictví v rámci EU. Má to nějaký důvod?
Kromě toho, že je pro nás relevantní, také poskytuje nepřeberné množství informací, ke kterým máme všichni přístup, ale už méně se o ně zajímáme. Často jsou to dlouhé, neatraktivní texty s ještě méně atraktivními titulky. Sifty je vlastně takovým prostředníkem mezi veřejností a těmito zdroji.
Měla jsem možnost krátce pracovat v Evropské komisi a právě tam jsem si uvědomila, jak je důležité o zdraví a zdravotnictví lidi srozumitelně informovat, právě na základě dat a faktů.
Odkud čerpáte ostatní informace?
Zprostředkováváme data z veřejných zdrojů jako WHO (Světová zdravotnická organizace), Národní statistický ústav nebo třeba Eurostat, pokud porovnáváme jednotlivé země. Pokud se zabýváme konkrétní nemocí nebo problémem, pak u zdrojů, které se jimi přímo zabývají a mají jasně popsanou metodiku, jak sbíraly data. Pokud je metodika u každého jiná, výsledná čísla jsou logicky také jiná. Musíme se tedy koukat i na to.
Taková trochu datová žurnalistika, co?
Asi vlastně jo!
Sifty ale není jen web se zdravotnickými informacemi, děláte i další věci.
Sifty je primárně neziskovka, web je jedna z jejích aktivit. Děláme a hlavně plánujeme další věci. Aktuálně třeba diář Sifty 52 pro rok 2019, na kterém jsme pracovali společně s odborníky z různých oblastí, jako je výživa, sport, prevence i psychohygiena. Spolupracujeme s lékaři, studenty, plánujeme přednášky na školách – třeba na téma antikoncepce. Ne ve smyslu, zda ano, nebo ne, ale zda třeba dívky řeší případné kontraindikace a mají vůbec informace, které by měly vědět před tím, než ji začnou užívat.
Neměli by o tom informovat právě lékaři?
Měli, ale často se tak neděje.
Oba tvoji rodiče lékaři jsou. Co na tvůj projekt říkají?
Kvitují to a hodně mi oba pomáhají. Jak se založením spolku, tak s odbornými věcmi. Týká se to jejich práce a já vím, že kdyby lidé ke zdraví a zdravotnictví přistupovali jinak, hodně by jim to tu práci usnadnilo.
Každý doktor chce, aby se lidé podíleli na svém zdraví a zajímali se. Tím samozřejmě nemyslím, aby si googlovali diagnózu a pak o ní lékaře přesvědčovali.
Ale jistý zájem by tu být měl. S tím souvisí i další věc, kterou chystáme – série rozhovorů s lékaři různých specializací. O tom, co by si přáli, aby lidé věděli, a jaké nejčastější mýty v jejich oborech panují.
Co třeba?
Třeba že zlomená noha nebolí. Je to možná trochu jednoduchý příklad, ale spousta lidí se prostě řídí zažitými pověrami, případně si vůbec neuvědomují, že s nimi třeba není něco v pořádku. Žijeme v rychlé době, nemáme čas už ani na sebe samotné. Ignorujeme signály, které tělo vysílá, děláme věci, které nám mohou způsobovat zdravotní problémy a ani o nich nevíme, neřešíme příčinu. Teď jsem slyšela extrémní příklad, kdy jeden lékař mluvil o pacientovi, který čural krev a ani ho nenapadlo jít k lékaři. To je myslím dokonalá ilustrace toho, jak na sebe někdy kašleme.
Přesouváme se k člověku samotnému. Sifty nám předává užitečná data, ale jak je to s jejich využitím, když přijde na konkrétní problém?
Kromě těchto dat je úplným základem to, aby je člověk byl schopen vztáhnout na sebe. Proto je vlastně ještě důležitější, aby se lidé nejdříve ze všeho začali zajímat o svoje vlastní tělo. Bez toho jsou veškeré informace jen orientační.
Všichni víme, že nemáme kouřit, že se nemáme přejídat, máme sportovat a chodit na preventivní prohlídky.
Ale že někoho se to týká víc, že někomu vyhovuje to a jinému tohle, to je další věc. Nikdo nejsme průměr. A někdo ani neví, že má problém, a láme věci přes koleno. Proto se snažíme dělat obsah tak, abychom nikdy nikoho k ničemu nenabádali, pokud pomineme ty opravdu základní věci pro zachování zdraví, a aby naopak náš čtenář byl ten, kdo si to vztáhne k sobě samému.
Co by tedy měla „ideální Sifty“naplnit?
Primárně chceme zvýšit zdravotní gramotnost. Být zdrojem, odkud mohou čerpat data čtenáři, ale třeba i média. Sdílíme informace, které by lidé měli znát i v oblasti prevence. Současně by ale lidé měli poznat sebe, své tělo a jeho hranice. Je na lidech, jak se ke svému zdraví postaví, ale chceme, aby měli informace, na základě kterých se mohou rozhodnout.
Nina Formánek Jaganjac
Narodila se v Sarajevu, které se záhy stalo válečným územím, vyrostla v České republice. Od školních let se věnuje charitě. Pracovala s SOS vesničkami pro děti ze zemí bývalé Jugoslávie. V roce 2014 absolvovala London School of Economics and Political Science v oboru Sociální politika/Mezinárodní rozvoj. Závěrečnou práci věnovala tématu reprodukční zdraví v Bosně a Hercegovině. Během studií pracovala jako stážistka na pracovišti HIV v UNICEF v Almaty, Kazachstánu a na Stálé misi České republiky v OSN v New Yorku. Po ukončení studia pak pracovala pro Evropskou komisi v oddělení ukazatelů zdraví DG Santé. Prostřednictvím Sifty usiluje o pozitivní dopad na společnost kombinací oblastí, které považuje za nejdůležitější: zdraví a vzdělání.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
