Přestože sociální sítě slouží k tomu, abychom si byli blíž, jejich nadužívání může v dlouhodobém horizontu vyvolávat pocity neštěstí a izolace. Chcete příklad? Neustálá záplava perfektních, několika filtry prohnaných fotek na Instagramu sráží mnoha lidem sebevědomí a obsesivní sjíždění Twitteru před spaním zase snižuje kvalitu spánku. Co všechno v naší hlavě i duši sociální média poškozují?
1. Sebeúcta
Každý máme nějaké strachy a obavy. O některých mluvíme otevřeně, jiné si necháváme raději pro sebe. Nicméně srovnávání se s ostatními stalkováním jejich esteticky perfektních fotek na Instagramu nebo sledováním šťastně zamilovaných dvojic na Facebooku naše pochyby jen velmi těžko utiší. Studie Kodaňské univerzity popsala fenomén facebookové závisti, který se logicky neobjevuje u lidí, kteří se sociálním sítím vyhýbají. „Když definujeme svou vlastní hodnotu tím, že se poměřujeme s druhými, pak své štěstí řadíme mezi věci, nad kterými nemáme žádnou kontrolu,“ řekl webu Healthista doktor Tim Bono, autor knihy When Likes Aren’t Enough (Když liky prostě nestačí).
Cílené omezování času, který trávíte sjížděním cizích online profilů, vám pomůže soustředit se více na sebe a své vlastní sebevědomí.
2. Mezilidské vztahy
Pro lidské bytosti je mimořádně důležité komunikovat a vytvářet si osobní vztahy a vazby. Což je prostřednictvím obrazovky a klávesnice obtížné a spíše než se člověkem pak vedeme konverzaci s jeho digitální fasádou. Stina Sanders, bývalá modelka s 119 000 followery na Instagamu, vysvětluje, jak v ní sociální média občas vytvářejí pocit, že je úplně osamělá. „Vím, že když si prohlížím fotky z party, na které jsem nebyla, dostávám FoMO a cítím úzkost a smutek,“ řekla deníku The Independent. To potvrzuje i studie publikovaná v American Journal of Epidemiology, provedená na vzorku 5208 lidí, která zjistila, že pravidelné užívání Facebooku má na individuální spokojenost jedince negativní vliv.
3. Paměť
Sociální sítě jsou skvělým nástrojem pro archivaci vzpomínek a připomínání si životních událostí. Mohou ale také deformovat to, jak si kousky svých životů pamatujeme. Mnozí věnují nadbytečné úsilí hledání toho nejlepšího úhlu pro fotku či videozáznam události místo toho, aby si ji skutečně vychutnali a užili na vlastní oči. „Jestliže zaměříme veškerou svoji pozornost k ulovení toho nejlepšího záběru na sociální sítě, nezbude nám už žádná na to, si daný zážitek skutečně vychutnat,“ říká doktor Bono.
Civěním do telefonu či hledáčku si zkrátka dobrovolně podkopáváme vlastní štěstí a připravujeme se o příjemné vzpomínky.
4. Spánek
Dostatek spánku je alfou a omegou našeho štěstí. Jenže koukání na displej před spaním nás o kvalitní spánek připravuje. „Úzkost nebo pocity závisti, které v nás vyvolává to, co vidíme na sociálních sítích, udržují náš mozek v pohotovosti a v takovém stavu je velmi těžké usnout,“ vysvětluje doktor Bono. Navíc modré světlo smartphonu jen pár centimetrů od obličeje potlačuje vylučování melatoninu, hormonu, který způsobuje únavu. Zkuste si nastavit striktní pravidlo a odložte telefon nejpozději 40 minut předtím, než jdete do hajan. Uvidíte sami, že se to na kvalitě vašeho spánku projeví.
5. Soustředění
Nejde jen o emoce a podvědomí, ale také o míru, do jaké je váš mozek schopen se plně koncentrovat. Neuvěřitelné množství informací, které máme díky sociálním médiím na dosah ruky, způsobuje mimo jiné to, že lidé jsou čím dál roztržitější a těkavější. Pokud nedokážete bez svého telefonu vydržet ani pár minut, pak je na čase začít praktikovat cvičení na posílení disciplíny.
6. Psychická rovnováha
Nejenže nás sociální sítě činí nešťastnými, ale jejich nadbytečné či bezcílné užívání může vést i k rozvinutí vážných duševních onemocnění, jako jsou úzkost či deprese. Podle studie z loňského března více než třetina z tisícovky respondentů z tzv. generace Z prohlásila, že se sociálními sítěmi nadobro končí a 41 % přiznalo, že u nich vyvolávají pocity smutku, úzkosti a deprese.
Ben Jacobs, DJ, kterého na Twitteru sleduje 5000 lidí, oznámil, že si dává pauzu, a tu shledal velmi obohacující.
„Pomalu jsem se utápěl v tom, že sleduji lidi, které neznám, a oni nevědí, co jsem zač. A najednou mám spoustu času na přemýšlení a čtení, například,“ nechal se slyšet. Jasně, nemusíte se hned uchylovat k takto radikálnímu kroku, pro začátek si můžete třeba vyhradit určitý čas během dne, kdy se nenecháte sociálními médii rozptylovat, a ten budete cíleně dodržovat.
Lidská psychika je komplikovaná a bohatá na nejrůznější zákoutí, o jejichž existenci často nemáme tušení. My jsme se do nich zevrubně ponořili a vytvořili pro vás speciální microsite včetně simulátorů několika psychických poruch. Vyzkoušejte si, jak duševně nemocní vidí svět a možná, že si budete umět lépe představit, čím procházejí…
