„Přestože žijeme v éře instantního uspokojování potřeb, kdy se všechno zdá být okamžitě dostupné přes chytré telefony a internet, naše studie ukazuje, že dnešní děti dokážou odsunout požitky snáz než děti v šedesátých a osmdesátých letech minulého století,“ řekla vedoucí výzkumu, psycholožka Stephanie M. Carlson z Minnesotské univerzity. „A toto zjištění ostře kontrastuje s domněnkou dospělých, že dnešní děti mají daleko menší sebekontrolu než předchozí generace.“
Mohlo by vás také zajímat: Stres v raném věku „mění orgány“ a vede k rozvoji nemocí v dospělosti
Výhody kontroly
Původní marshmallow test, jak se mu začalo říkat, provedl výzkumník Walter Mischel ze Stanfordovy univerzity a sestával ze série experimentů, ve kterých děti ve věku 3–5 let dostaly na výběr: buď si mohly hned vzít pamlsek (marshmallow, sušenku nebo preclík), nebo počkat a dostat za to pamlsky dva. Poté, co dětem vysvětlili zadání, opustili vědci výzkumnou místnost a sledovali skrz polopropustné zrcadlo, jak dlouho děti dokážou čekat.
Pokud se děti už v raném dětství dokážou ovládat, pomůže jim to i v pubertě leccos lépe zvládnout.
Mají lepší studijní předpoklady, výsledky, zdravější životní styl i nižší tělesnou hmotnost. Efektivněji zvládají stres, frustraci, mají hlubší společenskou odpovědnost a kvalitnější vztahy s vrstevníky.
Očekáváním navzdory
Stephanie Carlson a její kolegové později zpracovali výsledky původního Mischelova testu i jeho opakování z let 1980 a 2000. Navzdory očekáváním děti, které se zúčastnily posledního z nich, dokázaly v průměru čekat o dvě minuty déle než ty, které testem prošly v šedesátých letech, a o minutu déle než děti v osmdesátých letech.
„Je zajímavé, že dnešní dospělí se většinou domnívají, že děti jsou čím dál tím impulzivnější a neschopné na cokoliv čekat,“ říká Stephanie. Spolu se svými spolupracovníky provedla online anketu, ve které se 358 dospělých Američanů ptala, jak dlouho jsou podle jejich názoru děti schopné čekat na větší odměnu ve srovnání s dětmi ze šedesátých let.
Zhruba 72 % z nich se domnívalo, že dnešní děti nejsou schopny delšího čekání, a 75 % věří, že se dnešní děti neumějí dostatečně ovládat.
„Naše zjištění slouží jako příklad toho, jak se naše intuice může mýlit,“ říká spoluautor studie Yuichi Shoda z Washingtonské univerzity. „Schopnost oddálit uspokojení se u dětí rozhodně neobjevila proto, že bychom změnili metodologii nebo volili děti specifického věku či pohlaví,“ upřesňuje Stephanie. „Také jsme se soustředili na to, aby žádné z dětí, které se zúčastnily po roce 2000, nebylo léčeno na hyperaktivitu nebo problémy s pozorností,“ dodala.
Chytré technologie, chytré děti
Vědci mají pro zjištění, že děti 21. století vydržely čekat déle než děti v předchozích desetiletích, několik možných vysvětlení. Zaprvé si všimli statisticky významného růstu IQ v posledních dekádách, který souvisí s rychle se vyvíjejícími technologiemi, globalizací a s ní spojenými změnami v ekonomice. Na psychologické úrovni zmiňují rozvoj abstraktního myšlení, které je spojené s digitálními technologiemi a které by mohlo souviset i se schopností oddalovat uspokojení.
Svět se mění, děti s ním
Další vysvětlení by podle Stephanie Carlson prý mohlo být ukryto v pozornosti, kterou dnešní společnost věnuje ranému vzdělávání. V roce 1968 navštěvovalo ve Spojených státech mateřskou školu pouhých 15,7 % ze všech tří- a čtyřletých dětí. V roce 2000 jich bylo již 50 %. Také primární cíl předškolního vzdělávání se v osmdesátých letech posunul od náhradní péče směrem k předškolnímu vzdělávání, včetně důrazu na sebeovládání jakožto základ pro to, aby dítě ve školském systému uspělo.
Změnily se také výchovné metody, rodiče více podporují dětskou autonomii a méně své děti kontrolují a ovládají.
„Jsme přesvědčeni, že růst abstraktního myšlení společně s popularitou předškolního vzdělávání, změnami ve výchově a paradoxně i kognitivní schopnosti spojené s technologiemi jsou odpovědné za to, že se dnešní děti umí mnohem lépe ovládat,“ řekla Carlson. „Ale bohužel to není celá pravda, pro děti, které vyrůstají v chudobě, to neplatí,“ dodala.
Lidská psychika je komplikovaná a bohatá na nejrůznější zákoutí, o jejichž existenci často nemáme tušení. My jsme se do nich zevrubně ponořili a vytvořili pro vás speciální microsite včetně simulátorů několika psychických poruch. Vyzkoušejte si, jak duševně nemocní vidí svět a možná, že si budete umět lépe představit, čím procházejí…
Přečtěte si také: Čím více chováte děti, tím chytřejší budou, říká studie
