Pokud jste poslední týdny náhodou nestrávili na tropickém ostrově nebo zcela odříznuti od civilizace, nemohli jste minout doslova smršť, která se prohnala médii i sociálními sítěmi. Může za to dokument České televize s názvem Infiltrace: Obchod se zdravím, který odhalil dost podivné praktiky v centru Aktip. Věty, jež v něm zazněly, jako třeba „vykadit rakovinu“ se okamžitě staly takřka legendárními, stejně jako rady, že si stačí najít milence nebo se pustit do detoxikace. I když je právě teď partička „odborníků“ a „odbornic“ z Aktipu pod drobnohledem veřejného mínění, které je cupuje na kousky, nejsou to ani zdaleka jediní šmejdi na poli lidského zdraví. Podle skromných odhadů se jen v Česku může jednat o stovky, nebo spíš tisíce různých „léčitelů“, „terapeutů“ a „poradců“ všeho druhu.
„Neexistují objektivní kritéria, jak léčitele hodnotit. Lidé v Česku obecně věří, že existují jacísi dobří léčitelé a pak ti špatní. Ti dobří pomohli tudle vašemu strejdovi od hemoroidů, ti špatní jsou teď v televizi. Problém je, že pokud na většinu léčitelů uplatníte stejná kritéria, která máme na medicínu postavenou na důkazech, pak selžou,“ vysvětlujete Leoš Kyša, místopředseda Českého klubu skeptiků Sisyfos. Právě ten každoročně udílí Bludné balvany, tedy „oceňuje“ ty nejúspěšnější šarlatány všeho druhu. Zmiňovaný Aktip byl takto oceněn v roce 2016 Stříbrným Bludným balvanem „za posílení imaginární složky komplexní medicíny“. „Řádně imaginárně diagnostikovaný pacient pak podstoupí terapii v rukou zkušených homeopatů, čakrových aromaterapeutů, kineziologů, specialistů na řízenou a kontrolovanou detoxikaci organismu podle Jonáše a odborníků na reiki a na kraniosakrální terapii. Když nic nepomůže, další odborníci si bravurně prohlédnou jeho mitochondrie nebo se rovnou pustí do práce s energiemi,“ stojí v tehdejším zdůvodnění ocenění Bludným balvanem, které popisuje běžnou praxi centra.
Mohlo by vás také zajímat: Posedlost očistou. Proč nás tak lákají půsty a detoxy?
„Udílení našich anticen je sice míněno jako recese, to, co předvádějí obdarovaní, však příliš humorné není. Někdy to stojí jen peníze, potenciálně může jít ovšem o zdraví i o život,“ upozorňuje Jaromír Šrámek, lékař a předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos. „Naše kamenování je sice terapie veskrze neinvazivní, pomáhá však alespoň varovat ostatní před tím nejhorším, s čím se mohou oni či jejich známí setkat namísto odborné pomoci,“ dodává.
Nejde jen o přímé poškození „alternativní“ terapií, ale také o to, že může dojít k promeškání času, kdy je možné zahájit účinnou léčbu.
Například z relativně dobře odstranitelného malého nádoru se tak může stát velký s řadou metastáz, které už není možné zničit. Mimochodem pokud jste na pochybách, zda je konkrétní terapie seriózní, či nikoliv, můžete se na skeptiky obrátit přímo na mailové adrese dotazy@sisyfos.cz, kam můžete zároveň posílat svoje nominace na příští Bludné balvany.
Rady bez záruky. Jestli zemřete, váš problém
Podle českých zákonů se takovým „terapeutem“ může stát naprosto kdokoliv bez ohledu na své vzdělání, zkušenosti či praxi. Nemusí ani tušit, kolik má zdravý člověk ledvin, nebo znát alespoň pravidla první pomoci. Stačí, že si o sobě bude myslet, že „ví“, jak na to. Takže se vám klidně může stát, že rady o tom, jak zásadně změnit svůj jídelníček a tím se zbavit všech svých zdravotních problémů, dostanete od bývalé uklízečky, „absolventa vysoké školy života“ či někoho, kdo si na internetu něco přečetl a cítí se být dost kompetentní na to, aby kecal ostatním do toho, jak mají žít, a ještě se za to nechal platit.
Příkladem je i „psycholožka“ ze zmiňovaného televizního dokumentu, která nemá vysokoškolské vzdělání v oboru psychologie, byť se jím chlubila.
Jen pro srovnání: i když si o lékařích můžete myslet cokoliv, třeba i to, že jsou to „vrazi v bílých pláštích“, museli zvládnout minimálně šest let sakra těžkého univerzitního studia a další roky atestační přípravy, aby o sobě mohli říct, že je z nich urolog nebo třeba kardiolog.
Navíc „terapeut“ je někdo, kdo ostatním radí bez jakékoliv osobní zodpovědnosti. Ošklivě řečeno: i když vám přímo poškodí zdraví a vy na následky jeho rad zemřete, vaši příbuzní se jen obtížně budou domáhat jakékoliv spravedlnosti. Ještě hůř, pokud půjde o dítě. Velmi bolestivým, leč skutečným příkladem je smrt vážně nemocného šestiletého chlapce, k níž došlo v roce 2013. Matka a její druh na radu léčitele přestali dítěti podávat životně důležitý inzulin. Následně chlapec ve strašlivých bolestech zemřel. Zatímco matka dítěte a její druh byli v roce 2015 odsouzeni k osmi letům vězení, samotný „léčitel“ působí dál bez jakéhokoliv postihu. Naproti tomu lékaři jsou za své jednání trestně odpovědní, a pokud pacienta poškodí, nesou následky.
Zároveň v praxi „terapeutů“ musíte zapomenout na jakákoliv pacientská práva, která vás v okamžiku, kdy se stanete pacientem v lékařské ordinaci, chrání.
Běžně je porušováno i to nejzákladnější právo každého pacienta na informace. „Před zahájením léčby musí každý zdravotnický pracovník získat informovaný souhlas. To není volitelnou součástí péče, ale právní a etický imperativ,“ upozorňuje profesor Edzard Ernst, který na britské University of Exeter založil pracoviště specializující se na výzkum „celostní a alternativní medicíny“, na svých osobních webových stránkách. Povinností lékaře je vysvětlit vše tak, aby pacient pochopil a rozuměl tomu, co jej čeká. Teprve poté, co pacient získá potřebné informace, je na něm, jak se dál rozhodne o způsobu své léčby. Jak připomíná profesor Ernst, k informovanému souhlasu patří diagnóza pacienta, souhrn vývoje jeho zdravotního stavu, nejúčinnější dostupné možnosti léčby, doporučená léčba, její účinnost, ale také rizika s ní spojená a plán léčby. Samotný informovaný souhlas nutně nemusí mít písemnou podobu, byť je to před zákroky či hospitalizací běžné. O tom, jaká práva jako pacient máte, se dozvíte tady.
Jenže nejrůznější „terapeuti“, ať už nabízejí cukrové kuličky v podobě homeopatik, posílání energií, „detoxikaci“ či třeba odstranění údajných „parazitálních zátěží“ pomocí chemikálií určených k dezinfekcí bazénů, dávají svým klientům plané sliby, a tím poškozují jejich právo na informovaný souhlas. Obvykle už neřeknou, že homeopatika jsou jen předražený cukr, jehož účinnost nikdy nebyla prokázána, z „detoxikace“ se nejspíš poděláte, a pokud budete popíjet bazénovou dezinfekci, v lepším případě si poleptáte hrdlo a jícen.
Přečtěte si také: Je homeopatie víc než placebo?
Léčení neexistující nemoci = skvělý zisk
Pro samotné šmejdy působící na poli lidského zdraví je přímo ideální, když přijdete s tím, že se necítíte právě dobře, byť podle lékařských vyšetření jste víceméně v pořádku. „Není nic lepšího pro zlepšení finanční situace šarlatána než to, že začne léčit neexistující nemoc. Mnozí alternativci si na tomto šikovně postavili svůj byznys,“ říká rozhodně profesor Edzard Ernst a vyjmenovává typické falešné diagnózy. K nim patří třeba „nedostatek životní energie tchi“, což vysloví ten, kdo praktikuje „tradiční čínskou medicínu“, či „nutnost podpořit životní sílu“ z úst homeopata.
Populární je i podezření na údajné „parazity“, kteří mají způsobovat celou řadu zdravotních problémů, či domnělé „překyselení“, na něž se dá svést také prakticky cokoliv.
„Krásou neexistující diagnózy je to, že může být léčena tak dlouho, dokud klientovi nedojdou peníze nebo trpělivost. Těsně předtím než situace dospěje do tohoto bodu, ale šarlatán obvykle svého klienta prohlásí za vyléčeného. Což je naprosto jasné, protože klient byl zdravý po celou dobu, kdy byl údajně léčen,“ dodává profesor Ernst. Správné je v takové chvíli si diagnózu nechat potvrdit u skutečného lékaře na základě relevantních diagnostických metod, což rozhodně není použití „zázračných přístrojů“, které slibují, že odhalí přítomnost bakterií, virů, plísní, vnitřních parazitů a rovnou dlouhý seznam chorob za pár minut.
Jen na okraj: rostoucí zájem „alternativní medicíny“ o údajné parazity neunikl pozornosti ani skutečných odborníků z oblasti parazitologie. „Parazitologický ústav Akademie věd ČR se distancuje od použití veškerých nepodložených diagnostických metod a léčebných postupů prováděných mimo oprávněná pracoviště, která nejsou schválena Ministerstvem zdravotnictví, jako jsou frekvenční diagnostiky, biorezonance, zappery atd.,“ stojí v Prohlášení Parazitologického ústavu AV ČR k alternativní léčbě údajných lidských nákaz parazity. „Přístroje a postupy alternativní medicíny nejsou vědecky ani klinicky ověřené, a jako takové nejsou náhradou lékařské diagnostiky ani odborné léčby,“ informuje Stanovisko katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy k diagnostickým a terapeutickým metodám používaným v alternativní medicíně u parazitárních infekcí. Velmi pochybné jsou podle parazitologů i výsledky takových „měření“: „Paraziti (protista, helminti) jsou u člověka ve střední Evropě poměrně vzácní, často ani nejsou u zdravého člověka příčinou žádných obtíží a jejich diagnostika prováděná odbornými diagnostickými laboratořemi je velmi přesná. Pokud odborné pracoviště parazita nenalezne, parazit se u pacienta s nejvyšší pravděpodobností skutečně nevyskytuje,“ upozorňují odborníci.
Nenechte se napálit a radši přemýšlejte, než otevřete peněženku
Zcela upřímně, každý pacient má právo na to, se svobodně rozhodnout, zda vůbec a případně jak se bude léčit. To ale také znamená, že má právo se rozhodnout úplně špatně a klidně si vybrat cokoliv z dlouhého seznamu „alternativ“. Je ale fér v tu chvíli upozornit na to, co ho pravděpodobně čeká i jaká jsou rizika. Jenže to různí „terapeuti“ nedělají a naopak své klienty zásobují spikleneckými teoriemi o tom, jak lékaři záměrně udržují své pacienty nemocné a farmaceutický průmysl tají před světem hrůznou pravdu o svých produktech. Co na tom, že se lidský věk prodloužil a onkologické onemocnění nerovná se rozsudek smrti.
Šarlatáni vás budou rádi zásobovat konspiracemi o tom, jak je „pravda“ utajována a jen vyvolení a odvážní se k ní dokážou dostat. Leč realita je o dost jiná.
Zatímco všechny skutečné léky musí mít v krabičce příbalový leták, který obsahuje velké množství informací, včetně možných vedlejších účinků, musí před tím, než se dostanou k pacientům, prokázat svou účinnost a bezpečnost, což znamená, že jej před vámi pod bedlivým dohledem lékařů vyzkoušely desítky tisíc lidí a vše, co se s nimi dělo, bylo řádně zdokumentováno, u nejrůznějších doplňků stravy nic takového neexistuje. Když vám „léčitel“ nabídne „výtažky z bylin“ či „detoxikační tablety“, nevíte vůbec nic. V lepším případě se z pohledu českých zákonů bude jednat o doplňky stravy, které nejspíš nijak neuškodí, v tom horším může být za „nápojem amerických indiánů“ nebo „tajemstvím tibetských mnichů“ skrytá pěkná břečka, kterou se můžete přiotrávit.
Řada lidí totiž věří tomu, že když je něco „přírodní“, je to mnohem lepší než „chemické“ léky. Zrada je v tom, že přírodní je i muchomůrka zelená, která vás spolehlivě zabije, nebo třeba plíseň na zkaženém ovoci či trus myší, co se nedopatřením dostal do dodávky sušených bylin z druhého konce světa. Takže když vám někdo bude tvrdit, že „léčí“ jen „přírodně“, klidně se zeptejte, odkud pochází rostliny, které používá, zda nebyly ošetřeny pesticidy a také zda se zbytky těchto mnohdy nebezpečných látek neskrývají v „zázračných“ pilulkách, které vám nabízí. Asi byste se nenapili vody z řeky, do které proudí splašky z obřího města. Tak u svého zdraví neudělejte stejnou chybu.
Velmi zrádná, byť lákavá jsou i tvrzení, že se jedná o „tisíciletí prověřenou metodu“ a znali ji už staří Egypťané, Inkové nebo třeba Číňané.
S největší pravděpodobností se jedná o líbivý blábol, který přináší závan údajné dávné moudrosti. Samo o sobě ale toto tvrzení nezaručuje vůbec nic. Nebo snad dodnes spoléháte na dopravní prostředky starověku a svěřili byste své porouchané auto někomu, kdo tvrdí, že si hodně přečetl o sumerském vynálezu kola? I samotná „tradiční čínská medicína“ není ničím jiným než směsí různých praktik, které vznikly v Číně až ve dvacátém století za vlády Mao Ce-tunga, kdy se země potýkala se zoufalým nedostatkem léků i lékařů. Sám tvůrce velkého skoku se takto nikdy neléčil a jako diktátor využíval skutečnou zdravotní péči, na niž však chudí Číňané neměli nárok.
Jako vějička spolehlivě zabírá i to, že daná metoda působí „vědecky“ a je obalena slovy, že se jedná o utajované poznání nebo třeba nejmodernější objevy, o nichž zabednění čeští lékaři nic netuší. Ideální z pohledu šarlatánů jsou termíny, kterými skoro nikdo nerozumí, třeba kvantové provázání, teorie chaosu nebo nanotechnologie. Stačí k nim přidat něco o tom, že probíhá podobný výzkum v nějaké slovutné instituci či nedávno byla udělena Nobelova cena za takřka totéž. Jenže pravděpodobnost toho, že největší světové mozky spolupracují tady s Pepou, co „léčí“ na dálku, není zrovna velká. Takže než se rozhodnete zaplatit, raději věnujte pár minut ověřením předkládaných informací.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
Přečtěte si také: Jan Hnízdil: Vystoupil jsem z hlavního proudu
